S rozvojem internetu a informačních databází přestalo být řízení rizika při obchodním styku výsadou velkých finančních korporací, zejména bank a leasingových společností. Čím dál více malých a středních obchodních společností či průmyslových podniků zřizuje specializované pozice, případně celá oddělení, která se věnují predikci platební morálky a dalších aspektů potenciálních i stávajících obchodních partnerů (zákazníků, klientů, dodavatelů a odběratelů).


V České republice existuje v současné době nepřeberné množství placených i neplacených dostupných informačních zdrojů a není složité najít desítky poskytovatelů a zpracovatelů dat pro ověření existence právnické (i fyzické) osoby, pro zjištění bonity, platební morálky a dalších rizikově významných údajů. Jak si počínat s jejich využitím, aby se zájemce neztratil v přetékajícím množství informací kolísavé kvality a různého zpracování? Jak se vyhnout situaci, kdy zájemce platí za nejrůznější informace z mnoha zdrojů, a přitom má pocit, že za své peníze nedostává očekávané informace, či dostává duplicitní informace z několika placených zdrojů? Jednou z možností, jak těmto otázkám úspěšně čelit, je spolupráce s poskytovateli, kteří kombinují pro své informační produkty více, i desítky, datových zdrojů zároveň. Výsledkem je poté většinou zhuštěný report či zpráva, která obsahuje dostupné a neredundantní informace o jednotlivých subjektech, fyzických či právnických osobách. Velmi často navíc poskytovatel společně s informacemi nabízí programové vybavení, které prostřednictvím internetu umožňuje komfortní a jednoduché ovládání. Logicky bývá tato služba placená, avšak, když již mluvíme o financích, je velmi vhodné zvážit, zda například deset či dvacet tisíc korun vynaložených ročně nepřináší úspory v řádech o mnoho vyšších. Každý obchodník, každý věřitel ví, že včasné odhalení rizikového a potenciálně ztrátového klienta ušetří nejen peníze a čas, ale také zklamání z možných nenaplněných očekávání.




Někteří informační integrátoři nabízí dokonce vlastní hodnocení dostupných informací se zaměřením na riziko, které může z různých úhlů pohledu vyplývat ze spolupráce se sledovanými subjekty. A i když je toto hodnocení stejně subjektivní jako jakékoliv jiné, minimálně nabízí nezávislý pohled bez určitého vlivu služeb a produktů, které poskytují jednotliví zájemci o informace. I v případě volby takového poskytovatele se může objevit celá řada otázek, a tak si dovolím několik doporučení, která mohu být velmi nápomocná při výsledném výběru. První zásadou při výběru poskytovatele integrujícího informace z více zdrojů by mělo být porovnání množství obsažených údajů a počet primárních informačních zdrojů, které jsou využívány. Nejedná se však pouze o zjištění množství subjektů, které se v dané databázi či jiné elektronické podobě nachází. Daleko významnější je pokrytí jednotlivých subjektů dostupnými a nabízenými kategoriemi informací. Velmi často se totiž stává, že nabízená databáze obsahuje statisíce či miliony subjektů, avšak pouze mizivé procento datových vět obsahuje rizikově významné informace, které klienta zajímají. Vytipujte si informace, které vás zajímají a které pro zhodnocení rizika potřebujete a zjistěte u poskytovatele databáze, jaké procento subjektů obsažených v databázi tyto údaje spolehlivě obsahuje.




Druhou zásadou by měla být časová kvalita nabízených informací. Velmi často si pod tímto pojmem představíme možnost aktualizace směrem od poskytovatele k příjemci nabízených informací, avšak daleko významnější je, jak často probíhá aktualizace hlavní zdrojové databáze u poskytovatele a kolik informací se za dané časové období z celkového množství mění. Ptejte se a ověřujte si před nákupem či využíváním informací, ale i během práce s datovým zdrojem, jak často a v jakém rozsahu jsou skutečně informace aktualizovány. Třetí zásadou by mělo být subjektivní hodnocení možnosti implementace údajů do rozhodovacího procesu každého zájemce. Někomu postačí pouze přehledná zpráv na e-mail, jistě se však najde mnoho zájemců o flexibilní, více analytický systém, který umožní nejen pasivní příjem informací, ale také odpovídající práci a funkce. Optimální se v tomto případě jeví hodnocení na základě zkušební (demo) verze, kterou solidní poskytovatelé ochotně nabízejí. Z marketingových a propagačních materiálů nelze prakticky žádné seriózní hodnocení provést.

Závěrem bych doporučil ještě jedno velmi významné hodnotící kritérium, které má vysokou vypovídací schopnost. Reference a počet dalších uživatelů daného produktu hovoří velmi často za vše. Je zcela v souladu s obchodní etikou a zdravým rozumem, aby vám potenciální dodavatel informací a obslužné aplikace poskytl reference a kontaktní údaje osob, u kterých si můžete spokojenost ověřit.