Řízení výroby, které využívá informační technologie, je tradičním uplatněním IT v podnikové sféře. Trh nabízí celou řadu produktů od modulů komplexních ERP systémů přes nadstavbová APS/SCM řešení až po zcela speciální softwarové produkty. Někdy se však můžeme dostat do situace, kdy postrádáme systém zaměřený přímo na řízení výroby, ale přesto potřebujeme výrobu smysluplně a efektivně plánovat a řídit. Může to být z důvodů zásadní změny způsobu výroby a plánování, neexistujícího nebo nedostatečně fungujícího informačního systému (havárie, nedostatek financí na pořízení, přechodné období při implementaci). Přesto bychom i v těchto krizových situacích měli využít dostupnou podporu a hlavní zásady pro udržení přijatelné úrovně plánování.


Na úvod si vypůjčím citát z knihy Kena Burnetta Klíčoví zákazníci a péče o ně. „Plánování není nějaký samostatný, izolovaný úkol – je to integrovaný, všezahrnující proces řízení budoucnosti. Svou povahou je to spíš umění než věda - umění učinit rozhodnutí na základě znalostí, trendů a předpokladů.“ Dnešní výroba je hodně o tom, jak se vyrovnávat s neustálými změnami – požadavky zákazníků, měnícími se prioritami, nedostatečnými kapacitami a zpožděnými dodávkami.

Stanovte více úrovní plánu
Pro lepší manipulovatelnost s plánem je výhodné vytvořit více úrovní plánu. Obvykle to bývají dvě úrovně (hrubý – zakázkový a jemný – operativní plán). V hrubém plánu by se měly zaplánovávat jednotlivé zakázky s jejich počátečními a koncovými termíny. Z počátečních termínů lze odvodit přibližné materiálové požadavky a z průniků jednotlivých zakázek pak orientační kapacitní zatížení. Hrubý plán slouží jako základní pohled na situaci ve výrobě a její vývoj na delší dobu (měsíce) dopředu. Je to pomůcka pro střední úroveň řízení. Lze ho poměrně snadno měnit, doplňovat a porovnávat různé alternativy a možnosti.
Operativní plán se vypracovává na kratší výrobní periodu (týden). Popisuje obvykle operace na jednotlivých pracovištích. Vychází z hrubého plánu a slouží jako nástroj pro nejnižší úroveň vedení – mistry. Ti také musí vyřešit každodenní neplánované situace, které nastávají – absence pracovníka, porucha stroje, zpoždění materiálu. Realita na dílně se vždy trochu liší i od toho nejzodpovědněji sestaveného plánu.

Využijte možností krabicového softwaru
Pokud nemáte software určený přímo pro řízení výroby, můžete s trochou šikovnosti využít například cenově dostupný balík Microsoft Project. Je sice primárně určený pro řízení projektů, ale po napojení k datové základně Microsoft Excel nebo Microsoft Access je možné poměrně snadno realizovat jednoduché termínové a kapacitní plánování i pro neprojektové typy výrob.

Využijte podobnosti
K sestavování hrubého plánu často dochází v situaci, kdy ještě nemáme k dispozici kompletní konstrukční a technologickou dokumentaci. V tomto případě můžeme s výhodou využít principu podobnosti. Žádný výrobek není konstrukčně ani technologicky zcela nový. Podle podobných výrobků, které se již dříve realizovaly, můžeme většinou s velkou přesností odhadnout jak kapacitní zatížení, tak materiálové požadavky.

Správná data
Jak je vidět z minulého odstavce, je velmi užitečné mít uchovány potřebné historické informace. Tyto informace mohou být uloženy v běžně dostupných softwarových produktech (např. v Microsoft Excel). Kromě vlastního úložiště je samozřejmě rozhodující pečlivý a přesný záznam. Říká se, že přesná data jsou drahá. Mám osobní zkušenost, že mnohdy stačí najít pečlivého jedince (někdy i důchodce nebo pracovníka se sníženou pracovní schopností) a pověřit ho sběrem a zaznamenáváním potřebných dat. Takový člověk bere často takovou práci jako své poslání a výsledky jsou mnohem lepší, než když například nutíme k zápisu dat jednotlivé mistry, kteří mají jiných povinností až nad hlavu a záznam dat považují za administrativní výmysl.

Jednotná datová základna
Pokud shromažďujeme historická i současná data, je nejvýhodnější mít je všechna uložena na jednom místě. K tomuto účelu lze využít některou z běžně dostupných databázových platforem, jako je Microsoft Access, FoxPro a další. Data pak lze mnohem snadněji třídit, filtrovat, analyzovat a porovnávat, než když jsou uložena v nestrukturovaných formátech – Microsoft Word, textové soubory nebo v různých tabulkách.

Automatizujte úlohy
Pokud máte data jednotně uložena, pokuste se automatizovat úlohy, které vytváří jednotlivé plány. Držte se zásady – měnit data, ale neměnit algoritmy, které generují výstupy. Pokud automatizujete algoritmy, máte jistotu, že výsledný plán bude vytvořen pokaždé stejným způsobem. Je to mnohem bezpečnější než dopisovat nové údaje do nestrukturovaných formátů a ručně přepočítávat plán v jiné momentální situaci a s jinými kriterii. Je téměř jisté, že při ručním zpracování dojde k odchylce a minulý i současný plán nebudou konzistentní. Automatizaci je možné vytvořit s určitými znalostmi programování například v produktech Microsoft pomocí Visual Basic for Application nebo Windows Scripting Host.

Hlídejte milníky
Každý plánovaný proces je obvykle rozdělen na dílčí podprocesy. Je účelné sledovat klíčové termíny u těchto podprocesů. Pokud zachytíme skluz hned u prvních operací, je možné ještě přijmout okamžitá opatření, která mohou zachránit celkový dodací termín. Když zjistíme skluz až těsně před očekávaným ukončením, už se většinou nedá dělat nic. Samozřejmě je obtížné sledovat termíny u stovek nebo tisíců výrobních příkazů. Opět je ale možné pomocí automatizace porovnávat plánované a skutečné termíny a pozdě vyplněné nebo nevyplněné termíny označit, případně automaticky generovat mail, který upozorní příslušného zodpovědného pracovníka.

Dejte všem výstupy, které potřebují pro svou práci
Plánovací podklady mohou mít různou podobu. Tištěné sestavy pro dispečery a mistry (často si na ně píší poznámky), excelovské výstupy pro výrobní ekonomy a střední management, manažerské informace pro top management. Obětujte trochu času a dejte každému přesně takové podklady, jaké potřebuje. Všechny ale pečlivě generujte ze stejné datové základny a čas od času křížově zkontrolujte, ať jsou vzájemně relevantní. Není nic horšího než dvě tiskové sestavy, které se sejdou na poradě vedení a udávají rozdílné údaje o téže zakázce. Takže ještě jednou – jednotná datová základna, jednotná datová základna, jednotná datová základna! Pro tvorbu výstupů můžete použít celou řadu reportovacích nástrojů, buď samostatných nebo integrovaných – Microsoft Query v Excelu, Microsoft Access, Cognos apod.

Závěr
Výše popsané principy jsou samozřejmě obecné a nemohou být použity v každé situaci. Přesto dokáží výrazně pomoci při zprůhledňování plánovacích procesů a pokud v budoucnu uvažujete například o nasazení APS systému, ušetří vám konsolidace procesů podle těchto zásad čas, protože pro tyto systémy jsou výše uvedené zásady nepostradatelné.