Na pořadu jednání konference ISSS 2005, která se bude konat ve dnech 4.–5. dubna v Hradci Králové, se bude v rámci hodnocení úrovně komunikace státních orgánů s občany zcela jistě hovořit i o problematice elektronických podatelen. Již od 29. června roku 2000, tedy více než čtyři roky, je totiž uzákoněn pojem elektronického podpisu. Za tu dobu se dočkal příslušný zákon několika novel, které postupně rozšiřují možnosti použití elektronicky podepisovaných datových zpráv v praxi minimálně zavedením dalších pojmů, jako například časové razítko. K původně přepokládanému prudkému nárůstu elektronické komunikace ve srovnání s klasickou poštou ovšem stále nedošlo!







Technické prostředky sloužící k vytváření elektronického podpisu na základě certifikátu jsou hojně využívány ve speciálních případech elektronické komunikace (například elektronické bankovnictví) a při publikování různých programových doplňků ve veřejné síti internet. Díky tomu lze říci, že tyto technologie jsou již dobře zvládnuty na širokém spektru platforem operačních systémů a dalšího programového vybavení. V obecné rovině elektronické komunikace je základem kvalifikovaný certifikát vydaný akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Tento certifikát má zcela obecné využití, narozdíl od certifikátů vydaných pro speciální účely, kterými budeme v následujících příkladech rozumět například již zmíněné elektronické bankovnictví. Kvalifikovaný certifikát lze chápat jako elektronický průkaz, kterým lze prokázat svou totožnost v podobném smyslu jako občanským průkazem nebo pasem. Certifikát vydaný pro speciální účely funguje jako průkaz majitele účtu, jenž uznává banka, která jej vydala, ale už ne jiný subjekt.

Pomocí kvalifikovaného certifikátu lze vytvářet zaručené elektronické podpisy, které mají stejnou právní váhu jako osobní podpis na papírovém dokumentu. Elektronický podpis navíc umožňuje ověřit, že podepsaná datová zpráva nebyla po podpisu jakýmkoliv způsobem změněna. V současnosti existuje v České republice pouze jediný kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb, který vydává kvalifikované certifikáty na základě předložení klasických průkazů totožnosti (občanského průkazu, pasu) a popřípadě dalších dokumentů, jež jsou požadovány pro příslušných typ certifikátu. Maximální doba platnosti kvalifikovaného certifikátu je jeden rok. Všechny orgány veřejné moci, které přijímají podání podle správního řádu, občanského soudního řádu, trestního řádu anebo zákona o správě daní a poplatků, musí mít zřízenu elektronickou podatelnu. Adresy elektronických podatelen zveřejňují příslušné orgány na svých internetových stránkách a na obecních úředních deskách. Adresář elektronických podatelen je od začátku letošního roku také postupně publikován prostřednictvím Portálu veřejné správy. Přestože nařízení vlády k elektronickým podatelnám je platné již několik let, ne všechny příslušné orgány veřejné moci mají elektronické podatelny zavedeny. Zlepšení přinesl až začátek roku 2005, od kterého platí nové nařízení o elektronických podatelnách, v němž je přidaná povinnost informovat o adrese elektronické podatelny ministerstvo informatiky právě z důvodu následného zveřejnění adres na portálu veřejné správy. Dalším podnětem k rozvoji elektronických podatelen je nabídka získání jednoho kvalifikovaného certifikátu pro každý obecní a městský úřad zdarma na jeden rok. Na první pohled se může zdát, že provozovatel elektronické podatelny přece nepotřebuje kvalifikovaný certifikát pro příjem pošty. Nicméně to není pravda, neboť vyhláška o provozu elektronických podatelen dává povinnost potvrzovat přijetí elektronického podání opatřeného zaručeným podpisem elektronickou zprávou též opatřenou zaručeným podpisem odpovědné osoby. Takový podpis lze samozřejmě vytvořit pouze použitím zmíněného kvalifikovaného certifikátu. Proto je pro každý orgán veřejné moci nutné vlastnit alespoň jeden kvalifikovaný certifikát, který musí být vystaven na osobu pověřenou příjmem pošty. Nejlepším řešením je, aby pro klasická i elektronická podání platila stejná pravidla nejen z vnějšího pohledu, ale i z hlediska organizačního fungování úřadu. Z toho plyne, že první certifikát by měl mít pracovník podatelny.

Právní řád tedy zajišťuje občanům možnost komunikovat s orgány veřejné moci prostřednictvím elektronické pošty. Nicméně pomalé zavádění elektronických podatelen do praxe je způsobeno i nezájmem běžných občanů o tuto komunikaci. Jistěže poměrně velká část populace České republiky má přístup k internetu, má své elektronické adresy a komunikuje prostřednictvím elektronické pošty mezi sebou. Když však dojde na nutnost podání, ať již podle správního, občanského soudního nebo trestního řádu, anebo podle zákona o správě daní a poplatků, tedy na nutnost použití zaručeného elektronického podpisu, je v současné době pro běžného občana rozhodně levnější a jednodušší použití klasické pošty. Finanční náročnost pořízení kvalifikovaného certifikátu pro běžného občana kompenzuje do jisté míry nový zákon o správních poplatcích, který říká, že od poplatků jsou osvobozeny úkony vyžádané a provedené prostřednictvím dálkového přístupu, opatřené elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, nepřevyšuje-li sazba poplatku dva tisíce korun. Bohužel zde existuje ještě další překážka v rozvoji elektronické komunikace, a tou je problém příloh. K většině podání je třeba doložit celou řadu dalších dokladů, potvrzení, dokumentace atd., které mnohdy nemohou v elektronické podobě existovat, nebo by jejich převod do elektronické podoby byl mnohem náročnější než praktická úspora daná realizací podání elektronickou cestou. Ještě je potřeba se zmínit o znalostní náročnosti použití kvalifikovaného certifikátu. Dokonce i v oblasti státní správy a samosprávy, kde jsou pracovníci ze zákona proškolováni a sledování právních přepisů je každodenní záležitostí, se lze běžně setkat s nepochopením použití elektronického podpisu. Zejména rozdíl mezi pojmy kvalifikovaný certifikát a zaručený elektronický podpis nebývá jasný. Natož skutečnost, že certifikát je vázán na člověka, tj. na fyzickou osobu, a není tedy správné domnívat se, že pořízením jednoho certifikátu pro pracovníka podatelny je vyřešena veškerá elektronická komunikace úřadu s okolím vyžadující zaručený elektronických podpis. Může-li například dokument určitého typu podepsat v papírové podobě pouze starosta obce, je tomu tak i v podobě elektronické. Nicméně rozvoj elektronické komunikace v oblasti státní správy a samosprávy je potřebný a důležitý a je jistě i jednou z cest ke stále diskutovaným finančním úsporám v této oblasti. Výpočetní technika se stala součástí běžného života, a proto je dobré, když se rozšiřují možnosti jejího využití. Zavedení elektronických podatelen je nutnou podmínkou elektronické komunikace, avšak praxe ukazuje, že současné provozování elektronických podatelen bez konkrétních příkladů použití a řádné propagace vychází naprázdno v komunikaci typu občan-úřad. Lze předpokládat rozvoj především v komunikaci typu úřad-úřad, který samozřejmě může mít pozitivní efekt i pro občany, například ve zkrácení dob vyřizování jejich záležitostí díky urychlení komunikace mezi orgány veřejné moci.

Autor článku, Tomáš Lechner, pracuje ve společnosti Triada jako konzultant pro otázky spisové služby a elektronických podatelen.