Pro někoho je e-government jenom vize, pro jiné to již může být každodenní praxe. Ve všech vyspělých zemích, které usilují o vytvoření a rozvoj informační společnosti, probíhá v současnosti řada projektů, které jsou praktickým naplněním termínu e-government. Česká republika se k takovým zemím bezesporu řadí a bylo by zbytečnou skromností klopit zrak před tím, jak "venku" vše funguje a u nás jen narážíme na problémy. Letošní ročník konference ISSS sice poukázal na řadu problémů, se kterými se zavádění IT do státní správy a samosprávy v ČR potýká, ale na podobné problémy naráží ve všech zemích a všude se ukazuje, že cesta k informační společnosti bude delší a těžší, než se na počátku mohlo zdát. Dokonalým příkladem je rozčarování z postupu zavádění elektronického podpisu, kde počáteční nadšení vystřídala skepse, když se začala objevovat řada procesních problémů.


Na druhou stranu by bylo škoda podlehnout dojmu, že vše umíme vyřešit nejlépe (i když v některých oblastech jsme opravdu na předních místech v Evropě), a nevěnovat pozornost projektům e-governmentu v zahraničí. Mnohdy totiž můžeme využít pracně a draze získaných zkušeností a poučit se z jejich úspěchů i chyb.

V následujícím článku vám proto přinášíme stručný popis dvou zajímavých projektů z Itálie a Švédska. O projektech nás informoval pan Igor Mokoš, specialista v oblasti strategického poradenství a systémů pro státní správu ve společnosti Hewlett-Packard, která se podílí na realizaci v obou uvedených projektech.
 
Itálie - Elektronická identifikační karta
v Itálii právě probíhá zavedení elektronických identifikačních karet, zjednodušeně elektronických "občanských průkazů". Jedná se v současné době o největší projekt související s PKI (Public Key Infrastructure) v celosvětovém měřítku. Zadavatelem projektu je italské Ministerstvo vnitra a na realizaci se podílí celkem 5 společností, které vede Hewlett-Packard jako systémový integrátor.

Elektronické identifikační karty jsou zaváděny jako moderní obdoba klasických papírových identifikačních průkazů, která kromě pohledové a elektronické identifikace nositele poskytuje možnost rozvíjet další funkcionalitu karty. Obsahuje všechny údaje potřebné pro autentizaci v počítačových sítích - například pro využití národních a lokálních IT služeb, lze ji užít k ověření na úrovni digitálního podpisu. Pokud mluvíme o další funkcionalitě - již v první fázi se počítá s využitím média jako zdravotní karty. Pro občana to znamená, že na kartě budou i základní údaje vložené jeho zdravotní pojišťovnou. Kromě policie a státních úřadů budou pak čtečkami karet vybaveny například sanitky a zdravotnická zařízení, takže bude možné ihned zjistit informace o krevní skupině, zásadních zdravotních problémech či pojištění držitele. Do budoucnosti se nabízejí další možnosti využití - jednotná bankovní karta, využití karty dalšími pojišťovnami či přístup k nejrůznějším IT službám.

Realizace projektu probíhá v několika fázích. V září 2001 byl odstartován pilotní projekt, v jehož rámci bylo vydáno celkem 100 tis. karet a jehož cílem bylo ověřit funkcionalitu. Další fáze, kdy se prověřuje stabilita systému, funkčnost "v poli" a akceptace karet uživateli, byla zahájena v prvním čtvrtletí 2002. Ukončení se předpokládá ve druhém čtvrtletí letošního roku. Každý následující rok by mělo být vydáno 10 mil. identifikačních karet tak, aby byla postupně pokryta 55milionová populace Itálie.

Elektronická identifikační karta má tvar a velikost běžné kreditní karty. Umožňuje identifikaci pohledem, neboť obsahuje podobné náležitosti jako naše občanské průkazy - fotografii a základní údaje o držiteli. Pro elektronickou identifikaci je vybavena elektronickým čipem. V testovací fázi se však ukázalo, že 16 kB dat na čipu nedostačuje požadavkům, takže na kartu přibyl optický přepisovatelný pásek, který vizuálně připomíná magnetické pásky z platebních karet. Přepisovatelný pásek lze co do technologie přirovnat k CD-RW médiím, nabízí prostor 4 MB neformátovaných dat a jeho kapacita bude využívána především pro rozšiřující funkcionalitu karty.

Zavedení nového progresivního způsobu identifikace občanů je výjimečné z několika pohledů: pro zajištění bezpečnosti údajů bylo využito nejmodernějších technologií a mechanismů, zavedení elektronických karet s sebou nese sjednocení registrace údajů vedených na regionální úrovni a jejich zabezpečení, a především přináší novou funkcionalitu a možnosti využití jak pro občany, tak pro orgány státní správy.

Švédsko - Government eLink
Pod názvem eLink se skrývá náročný projekt, jehož cílem je vybudovat švédskou národní infrastrukturu pro elektronické služby, která bude podporovat komunikaci typu G2G - tedy mezi jednotlivými státními orgány a organizacemi, E2G - komunikaci firem a podniků s příslušnými orgány státní správy a C2G - komunikaci občanů se státem. Výsledné řešení zajistí nepřetržitou dostupnost stávajících i budoucí aplikací v podobě elektronických služeb, a to bez potřeby znalostí uživatele o jejich umístění. Jinak řečeno, pokud občan například změní místo svého trvalého bydliště, ohlásí tuto skutečnost prostřednictvím webové aplikace a dále se nestará o to, na kterých úřadech, tedy v jakých aplikacích, se tato změna má projevit.

A v čem spočívá zmíněná náročnost projektu? Výsledný systém musí splňovat řadu požadavků:

. dostupnost 24x7x365;
. maximální otevřenost řešení, nezávislost na hardwarové platformě i aplikacích;
. schopnost začlenit stávající aplikace využívané státní správou;
. jednoduchost a transparentnost z pohledu uživatelů;
. bezpečnost.

Promotory a současnými uživateli projektu Government eLink jsou National Tax Board (Národní daňový úřad) a National Social Insurance Board (Národní sociální pojišťovna). Postupně by do systému mělo být zapojeno 15 veřejných autorit, 230 vládních autorit, 50 krajů, 288 měst, 500 000 firem a více než 8 mil. občanů.

Společnost Hewlett-Packard participuje v rámci tohoto projektu na několika pilotních úkolech. První z nich zajišťuje propojení systémů daňových úřadů s 5000 firmami, které měsíčně reportují potřebné údaje. Další dva dílčí projekty, které řeší datovou komunikaci se sociální pojišťovnou a složkami policie, jsou realizovány od října 2000 a pilotní projekt pro statistický úřad odstartoval v říjnu loňského roku.