Outsourcing se stal etablovanou podnikatelskou technikou. Nikdo se už nepozastavuje na tím, když v novinách čte o podniku, který se vzdává určitých vlastních zdrojů a předává odpovědnost za tyto zdroje smluvnímu partnerovi. Za účelem aktivace vlastních zdrojů pro hlavní podnikatelskou činnost dochází k odsunutí komplementárních činností vně společnosti. Také oblast informačních a komunikačních technologií bývá stále více vnímána jako komplementární a obtížně zvládnutelná vlastními silami. Zaměření se na hlavní činnost podniku je dlouhodobě hlavním důvodem pro zavedení outsourcingu. Domnívám se ale, že myšlenka skrytá za pojmem core business bývá někdy pochopena mylně.


Zaměřením se na svou hlavní podnikatelskou činnost se podnik soustředí na to, jak vytvářet hodnotu a jak eliminovat činnosti, které hodnotu nevytvářejí. Tím se podnikové procesy rozdělí na hlavní činnosti, kterými společnost sleduje předmět svého podnikání (core processes) a podpůrné činnosti (non-essential processes). Eliminace podpůrných činností neznamená, že tyto činnosti nejsou pro podnik důležité, nebo že je není třeba zabezpečit. I podpůrné činnosti jsou nutné, jenom z nich na rozdíl od hlavních činností neplyne pro podnik konkurenční výhoda. Podstatou každého podniku jsou jeho hlavní schopnosti (core competencies). Můžeme je chápat jako různé znalosti a dovednosti a jako schopnost kolektivního učení společnosti, především jak koordinovat rozdílné výrobní schopnosti a integrovat rozmanité technologické proudy. Core competencies vedou k vývoji core produktů. Tyto produkty nejsou určeny primárně pro konečného spotřebitele, ale jsou užity k vytvoření většího počtu konečných produktů s hodnotou pro spotřebitele.

Jak stanovit klíčové kompetence?
Určení podnikových core competencies je strategicky velmi důležité, a přitom zdaleka ne jednoduché. Doporučují se tři kroky, jak identifikovat základní schopnost:
1. Poskytuje potenciální přístup k širokému rozpětí trhů. Klíčové schopnosti jsou ty, které umožňují tvorbu nových produktů a služeb.
2. Je významným příspěvkem k hodnotě produktu pro zákazníka. Základní schopnosti podniku umožňují poskytovat zásadní přínos pro zákazníka. Tento přínos představuje to, za co vlastně zákazník ze svého pohledu platí.
3. Je těžko napodobitelná pro konkurenční společnosti. Základní schopnost by měla být úplně jedinečná. Na to, aby společnost mohla podnikat, potřebuje řadu dovedností, které jsou jenom předpokladem pro vstup na trh a najdeme je u každé společnosti. Konkurenční výhodu poskytuje jenom ta dovednost, kterou ostatní podniky postrádají.

Například, pro výrobce elektroniky může být polem jeho odbornosti návrh elektronických komponent, pro výrobce keramiky specifické výrobní procesy, pro softwarovou společnosti užitečnost a jednoduché ovládání jejích aplikací. Schopnosti, které jsou ústřední pro podnikové operace, ale nejsou v nějakém smyslu výjimečné, neodlišují podnik od konkurence, mezi základní schopnosti nepatří.

Hlavní schopnosti podniku nejsou neměnné. Měly by se měnit a přizpůsobovat v závislosti na čase a okolí podniku. Několik příkladů, jak různé společnosti stanovily svoje core competencies, může vyznít až překvapivě:
· Společnost Nike svůj core business stanovila ne jako výrobu, ale jako design a marketing sportovní obuvi. Nike marketingové ani designové služby neposkytuje. Tvoří core produkt, který se projeví ve finálním výrobku. Inovace tvoří těžiště podnikání společnosti, samotná výroba sem už nepatří.
· Cisco dominuje na trhu síťových komponentů a nevlastní ani jednu továrnu na jejich výrobu.
· British Airways má konkurenční výhodu v marketingových schopnostech a přístupu ke kapitálu, vytěsňuje prodej lístků, check-in, a dokonce pronajímá vlastní letadla nebo je poskytuje na leasing.

Autor článku, Jozef Murín, působí v Centru pro outsourcing IT.