Energetika patří a vždy patřila k nejkonzervativnějším odvětvím průmyslu. Konjunkturální změny známé z jiných oborů se obvykle energetiky příliš nedotýkají. Přesto v energetice probíhají neustále velké změny, a to nejen u nás, ale i ve světě. Oddělení dodávky energetického média od jeho dopravy s tím, že dodavatelé média si mohou konkurovat, je základním principem liberalizace a revolučně mění fungování eneregetiky. V dodavatelském řetězci to umožní snížení cen a spravedlivější a průhlednější rozložení nákladů a výnosů. Oproti regulovanému trhu je liberalizovaný trh složitější a náročnější na dodržování pravidel všemi zúčastněnými subjekty. Teprve významný pokrok ve vývoji informatiky, včetně zvýšení spolehlivosti hardwaru, umožnil, aby se koncept liberalizace naplnil.

Privatizace versus liberalizace
Otevření energetického trhu je jednou z podmínek našeho vstupu do Evropské unie. Máme energetickou legislativu, fungujícího Operátora trhu s elektřinou, Energetický regulační úřad, nezávislé obchodníky s elektřinou a stále se rozšiřující skupinu oprávněných zákazníků, kteří si mohou vybrat svého dodavatele elektřiny. To se bez kolapsu událo ani ne za dva a půl roku od doby platnosti zákona 458/2000. Vzhledem k tomu, že ve světě jsou ti nejlepší před námi jen o jednotky let, je to třeba považovat za úspěch.

Pro liberalizaci existuje ve světě řada modelů a precedentů. Rovněž privatizace už byla realizována mnohokrát. Ale odhadnout, co se stane a jak to bude fungovat, jestliže probíhají oba jevy současně? O tom se tak mnoho neví a plyne z toho různá míra nejistot. Dojde po privatizaci distribučních společností (REAS) ČEZem k utužení monopolu, nebo bude naopak energetika liberálnější? Pokud by Česká republika byla uzavřeným státem, pak by nepochybně došlo k posílení monopolu, ale protože tomu tak není, lze se domnívat, že v evropském prostoru došlo posílením ČEZ ke zvýšení konkurenceschopnosti a k šanci přežít v boji s velkými evropskými hráči. Přestože je náš trh malý a vedle velké německé energetiky téměř zanedbatelný, naše geografická poloha nás předurčuje k tranzitům všemi směry. Naše výrobní kapacity a dosud nižší náklady umožňují vyvážet elektřinu. Vyrobit není problém, problémem je prodat. Proto dochází ke koncentraci - fúzím s cílem snížit náklady a zracionalizovat prodej.

Nová obchodní pravidla
Zkusme se tedy podívat blíže na změny, které nové uspořádání vyvolává. Výroba elektřiny se pohybuje v konkurenčním prostředí již dlouho. Distribuce a přenos jsou monopolní, a tudíž regulované činnosti. Obchod jako takový teprve vzniká, a proto bych se na něj chtěl v další části soustředit.

Obr. 1: Zjednodušené schéma trh s elektřinou

Distribuční firmy se vnitřně rozdělily na dvě části se zcela protichůdnými ambicemi. Část distribuční je ze zákona povinna poskytnout kapacitu až do vyčerpání technického nebo bezpečnostního maxima každému, kdo je oprávněný. Pracuje s jistotou, protože nikdo jiný nemá dráty k jejím zákazníkům. Naproti tomu část obchodní si konkuruje s jinými obchodníky a nemá jistého nic. Cílem obchodu je levněji nakoupit a dráže prodat. Obchoduje se na různých trzích, rozšiřuje se obchodní portfolio o další komodity, např. plyn, pojišťovací a finanční služby, nabízejí se zákaznické kreditní karty, obchoduje se s deriváty atd. Tato diverzifikace pomáhá eliminovat rizika z neúspěšných obchodů. Stávající zákaznická obec se mění a bude se rychle měnit. Mění se strategie obchodování na krátko a dlouhodobých trzích. Obchoduje se přímo, prostřednictvím operátora nebo na burze. Prostředí je velmi dynamické a silně konkurenční. Pojem obchodní riziko nabývá velmi konkrétní podoby.

Obchod prodává nejen koncovým zákazníkům, ale dalším obchodníkům na "svém" území nebo na "cizím". Na "svém" území bude muset umožnit distribuci dodávek konkurence. Převezme zodpovědnost za zúčtování odchylek a bude nakupovat a prodávat přebytky tak, aby neplatil za odchylky. Tento výčet je samozřejmě neúplný, ale snaží se naznačit, že minulé pojetí rozvodné společnosti se radikálně mění. Dojde k vnitřnímu pnutí ve společnosti směřující k jejímu rozdělení nebo alespoň k podstatnému zvýšení autonomie obchodu.

A nebo taky ne? REASy se na uvedené změny intenzivně připravovaly, dělaly re-engineering procesů a šly uvedeným změnám naproti, změnily přístup k zákazníkům se snahou si je udržet.

Požadavky na IT vybavenost REAS
Z hlediska informatiky dochází rovněž k razantním změnám. Obě části, distribuce i obchod mají dnes k dispozici obvykle jeden obchodní systém, který umí obsluhovat zákazníky velkoodběratele, a obvykle druhý systém, který se stará o maloodběratele a domácnosti. Tyto systémy budou muset zajistit spravedlivé vyúčtování i s ohledem na proměnnou cenu elektřiny v čase a pro zákazníky bez průběhového měření například pomocí typových diagramů dodávek. Budou muset dokázat zúčtovat, vyfakturovat, vyinkasovat a eventuelně dále distribuovat všechny položky za přenosové a distribuční služby, dodávku silové elektřiny a penalizaci za způsobené odchylky. Budou muset umět pracovat s novou entitou, kterou je obchodník. Z toho vyplývá řada činností, které se dosud nedělaly.

Obr. 2: Stávající členění ceny elektřiny

Dále se musí doplnit další systémy, které REAS dosud nepotřeboval, jako jsou CRM pro řízení vztahů se zákazníky (nejen Call Centrum a IVR) a TRM pro řízení rizik z obchodování ve vazbě na nákup a prodej. Dále jsou to systémy pro styk s Operátorem trhu s elektřinou a pro podporu výkazů Regulátorovi.

To jsou nové úkoly vyplývající z liberalizace trhu. Stávající zákaznické systémy je třeba přepracovat nebo nahradit novými. Systémy pro velkoodběr se přizpůsobily legislativě a celkem zadané úkoly plní. Pro oblast maloodběru není ještě připravena legislativa, takže dnes není zcela jasné, jak bude muset vypadat systém pro vyúčtování obyvatelstva v roce 2006, respektive 2005 při dřívějším otevření. Příprava nebo změna nejdůležitějších podnikových systémů (tečou přes ně tržby v řádů miliard Kč) není záležitost pár měsíců, ale spíše 1,5 až 2 let s investiční náročností do 100 milionů Kč.

Proč tolik tendrů na SAP IS/U?
To je mimochodem důvod, proč se čtyři REASy s víceméně jasnými vlastnickými vztahy rozhodly vypsat výběrová řízení na řešení SAP IS/U, které výše uvedenou problematiku řeší, resp. bude relativně snadné do nich vtělit vznikající legislativu. Proč řešení SAP? Protože:

. Vlastníkem je E.ON, RWE nebo Gesso, kteří uvedený systém používají jako standard.
. Protože zde na trhu není další obdobný obecný lokalizovaný systém, který by komplexně vyhovoval oblasti prodeje energií.
. Variantou k IS/U je přepracování stávajících systémů tak, aby vyhověly požadavkům zákona.

Oblast nákupu a řízení rizik je řešena částečně mimo IS/U produkty třetích stran, ale uvedené společnosti tyto systémy poptávají rovněž jako součást řešení.

Dopad liberalizace na ostatní podnikové systémy není tak výrazný jako v oblasti obchodu. Účetnictví je vedeno odděleně pro regulované i neregulované činnosti a křížové dotace již byly odstraněny. Mzdy a personalistika mohou být vedeny jako dosud. Systémy údržby a správy sítí se budou týkat infrastrukturní části REAS a spíše než pořizování nových se bude intenzifikovat využívání stávajících.

Vertikálně integrovaná společnost
Zásadní změna přichází s privatizací. Privatizací vzniká vertikálně integrovaná společnost zahrnující výrobu a rozvod v dominantní části trhu. Bude se ČEZ snažit dodávat přímo nejvýznamnějším zákazníkům a dodržet své sliby o snížení cen? Jak to udělá, aby neohrozil minoritní akcionáře? Bude ČEZ obchodovat i s maloodběrateli? Co se stane s podnikovými systémy v ovládnutých společnostech? Které činnosti budou centralizovány? Bude centralizovaná nebo outsourcovaná informatika? Jak se budou snižovat náklady a stavy zaměstnanců? Tyto a mnohé další jsou otázky, které si dnes kladou lidé v REAS.

IT systémy v ČEZ a REAS
Podívejme se pro zajímavost, jak vypadají obě strany (ČEZ a REAS) v informatice dnes, a ukažme si možné směry rozvoje. V obrázku naznačuje černá šipka konsolidaci finančních dat, zatímco červená šipka naznačuje horizontální integraci mezi REASy v oblasti obchodu, údržby, skladů a nákupu. Zelená čára indikuje možné oddělení obchodních činností do samostatného subjektu a problémy dědictví IS.

Systém CIS VO (zákaznický systém pro velkoodběr) na ČEZ dosud neexistuje, ale bude zřejmě zapotřebí. Další zkratky ve schématu označují:

FIS - Hlavní kniha, závazky, pohledávky, majetek, neenerg. fakturace,
AFMIS - FIS ČEZu,
FA (Fixed Assets) - Majetek,
FATEP - Zákaznický systém pro fakturaci tepla,
ISE - Informační systém elektráren pro údržbu, sklady a nákup,
PIS - Personální a mzdový systém,
CIS - Zákaznický systém pro VO-velkoodběr, MO-maloodběr,
PTIS - Provozně technický systém pro řízení údržby. Součástí je GIS (geografický systém),
CRM - Customer Relation System včetně Call Center,
TRM - Trading and Risk Management,
MIS/DW - Manažerský systém a datový sklad.

ČEZ má samozřejmě svou strategii, kterou zadá poradci pro začlenění privatizovaných REASů. Poradce by měl doporučit nejvýhodnější uspořádání k prosazení záměrů ČEZ. Teprve poté bude možná jasné, jak bude vypadat elektroenergetika 21.století v České republice. Věřme, že veškeré změny proběhnou bez otřesů a přerušení dodávek stejně jako dosud. Na našem trhu se střetnou dvě velká uskupení: skupina ČEZ a německá skupina v čele s E.ON. Pro nás zákazníky by to mohla být dobrá zpráva.

Pozn. autora: Uvedený článek si nedělá ambice odpovědět na nastolené otázky, ale chtěl ve zkratce upozornit na složitosti a nejistoty stávajícího vývoje a přispět k diskusi nad uvedenými tématy.

Autor článku, Ing. Jiří Surý, je business konzultantem společnosti NESS Czech, s.r.o., pro oblast energetiky.