- Přehledy IS
- APS (25)
- BPM - procesní řízení (23)
- Cloud computing (IaaS) (10)
- Cloud computing (SaaS) (31)
- CRM (52)
- DMS/ECM - správa dokumentů (19)
- EAM (17)
- Ekonomické systémy (68)
- ERP (87)
- HRM (28)
- ITSM (6)
- MES (33)
- Řízení výroby (36)
- WMS (28)
- Dodavatelé IT služeb a řešení
- Datová centra (25)
- Dodavatelé CAD/CAM/PLM/BIM... (41)
- Dodavatelé CRM (37)
- Dodavatelé DW-BI (50)
- Dodavatelé ERP (63)
- Informační bezpečnost (43)
- IT řešení pro logistiku (48)
- IT řešení pro stavebnictví (26)
- Řešení pro veřejný a státní sektor (27)


















![]() | Přihlaste se k odběru zpravodaje SystemNEWS na LinkedIn, který každý týden přináší výběr článků z oblasti podnikové informatiky | |
![]() | ||
I export softwaru má svá pravidla
Jak na vývoz technologií dvojího užití do zahraničí
Řada vývojářů si myslí, že software či program je možno libovolně nabízet či vyvážet po celém světě. Komu by těch pár řádků kódu mohlo uškodit? Nad vývojem strávili dost času, takže si přece nenechají finální produkt pro sebe a naopak se jej pokusí dodat co největšímu počtu zákazníků. Situace ale není zdaleka tak jednoduchá. V EU, a tedy i v ČR, ale například i v USA platí právní regulace, které omezují vývoz určitého typu zboží či produktů. Do této kategorie patří i export vybraných technologií včetně softwaru do některých třetích zemí. Nerespektování této legislativy může vývojáře vyjít značně draho. Od finančních sankcí v rozmezí od 5 do 20 milionů korun až odnětí svobody na tři až osm let v těch nejzávažnějších případech.


Podle právní úpravy EU se vývozem v našem případě rozumí dodávky kontrolovaného zboží do třetích zemí. Pro účely softwaru nebo technologií se tím rozumí primárně jejich přenos elektronickými prostředky (e-mail, cloud apod.) a zpřístupnění právnickým či fyzickým osobám mimo EU. V neposlední řadě pamatuje právní úprava také na ústní předání – například popis technologie po telefonu. Ale co je tedy ono kontrolované zboží?
Kontrolovaným se rozumí zboží dvojího užití, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Jedná se obvykle o zboží určené pro civilní využití, které díky svým vlastnostem a charakteru může být zneužito k vojenským účelům. Příkladem může být složitý šifrovací nebo dešifrovací program, který umožňuje chránit nebo rozklíčovat utajované informace. U softwaru se dvojí užití určuje dle technických specifikací. Přesný seznam a popis softwaru, který spadá do této kategorie, upravují právní předpisy, které jsou neustále aktualizovány.
Jakožto člen EU se Česká republika v tomto případě řídí převážně legislativou a nařízeními Unie, protože vývoz softwaru dvojího užití má mezinárodní dopady. I v českém právním řádu však nalezneme některá dílčí pravidla pro tento typ zboží. Ta upravují například detaily ohledně získání povolení k vývozu nebo stanoví, jakých přestupků se může dotyčný dopustit v případě, že nebude postupovat v souladu s legislativou.
Některé firmy se neobejdou bez vnitropodnikového programu pro kontrolu
ICP (z anglického Internal Compliance Programme), který obsahuje opatření pro zajištění souladu s exportní legislativou, je naprosto nutné zavést ve firmách, které chtějí vyvážet software dvojího užití ve velkém. Je totiž potřeba pro získání souhrnného vývozního povolení, aby společnost mohla software exportovat pravidelně bez dalších legislativních úkonů. Samotné efektivní zaběhnutí ICP je však věc velmi náročná. Pokud ho vývojářská společnost zamýšlí zavést, pak musí mít dostatečně vyškolený personál, který bude schopen přesně evaluovat software.
Evropská unie si je vědoma náročnosti nastavení takovýchto procesů, a proto pro účely jejich snazšího pochopení Evropská komise vydala nezávazné doporučení, které slouží jako vodítko. Mezi nejdůležitější body patří určení odpovědné osoby, pravidelné odborné školení zaměstnanců provádějících kontroly a vedení kompletních záznamů týkajících se zboží dvojího užití. Všechny tyto prostředky slouží ke správné identifikaci softwaru a zabránění možného vojenského zneužití na první pohled nevinného programu či aplikace.
Všechno máme právně v pořádku. Jak tedy vyvážet?
Vývoz některých kontrolovaných položek dvojího užití do určitých míst může být podřízen tzv. všeobecnému vývoznímu povolení Unie. V takovém případě můžete daný typ software vyvážet do třetích zemí, samozřejmě však jen za splnění příslušných podmínek definovaných ve všeobecném vývozním povolení.
Pokud váš software nespadá pod všeobecné vývozní povolení unie, pak je zapotřebí zažádat o individuální nebo souhrnné povolení pro vývoz. Formulář žádosti, který je nezbytný vyplnit, předepisuje vládní nařízení. Všechna taková povolení vydává Ministerstvo průmyslu a obchodu, resp. licenční správa ministerstva, která rozhoduje o jejich uznání či zamítnutí.
K žádosti je potřeba předložit originál nebo úředně ověřenou kopii výpisu z obchodního rejstříku, dovozní certifikát kupujícího, že zboží nevyužije k vojenským účelům, a povolení příslušného státního orgánu, pokud je v dané zemi vyžadováno. Současně s žádostí musí být doložen také návrh na uzavření smlouvy nebo uzavřená smlouva mezi vývozcem a jeho zahraničním partnerem. Samotné povolení se předkládá celnímu úřadu, u kterého probíhá celní řízení. Po ukončení dodávky vývozce vrátí ministerstvu výtisk uděleného povolení s odpisovým listem, který celní úřad potvrdí nejpozději do 15 dnů po ukončení jeho platnosti.
Za chybějící záznamy až 5 milionů korun, za vývoz bez povolení vězení
V souvislosti s výše uvedeným je také nutno podotknout, že nedodržení stanovených povinností, ať už podle evropské či národní legislativy, může mít dalekosáhlé důsledky a sankce dosahují opravdu astronomických částek. Česká legislativa například stanovuje pokutu do výše 5 milionů korun v případě, že firma neuchovává dokumenty a záznamy o přepravě zboží dvojího užití. V případě závažnějších přestupků, jako je například vyvážení zboží bez platného povolení, může být uložena pokuta až do výše 20 milionů korun.
Nezapomínejme však, že závažnost takového jednání přesahuje pouhé finanční postihy. Trestní zákoník hovoří jasně, že kdokoliv bez platného povolení vyveze zboží nebo technologie dvojího užití, může být potrestán trestem odnětí svobody v rozmezí tří až osmi let.
Při vývozu softwaru je lepší být přehnaně opatrný
Vývoz technologií dvojího užití představuje komplikovanou problematiku, kterou není radno brát na lehkou váhu. Zahrávat si s legislativou při vývozu softwaru tohoto typu opravdu není radno. Vysoká finanční pokuta bude to nejmenší, co vás pravděpodobně potká. Kdykoliv tak máte pocit, že by se vás a vašeho softwaru legislativa zboží dvojího užití mohla týkat, prosím, vyhledejte zkušenou právní radu. V tomto případě je lepší být preventivně opatrný, než doplácet na zanedbání zákonné povinnosti.
![]() |
Jaroslav Menčík Autor článku je partnerem advokátní kanceláře Mavericks, která je specialistou na digitální ekonomiku, IT, technologie, startupy, venture kapitálové a private equity transakce. |


4.3. | Kontejnery v praxi 2025 |
25.3. | IT Security Workshop |
31.3. | HANNOVER MESSE 2025 |
9.4. | Digital Trust |
13.5. | Cloud Computing Conference 2025 |
Formulář pro přidání akce
13.2. | Webinář: Objevte Odoo: Nejmodernější cloudový systém... |
19.2. | Jak na vytěžování dat a zpracování došlých dokladů |
20.2. | Co jsou to ty DMSka |
10.4. | Konference ALVAO Inspiration Day 2025 |