facebook LinkedIN LinkedIN - follow

Rozpiska čili kusovník aneb BOM

Náklady skryté za tvorbou a správou kusovníků

Ať už se mu říká jakkoliv, je kusovník klíčovým a základním dokumentem výrobního podniku. Kusovník tvoří DNA výrobku – určuje, z čeho je výrobek sesta­ven, jak se bude vyrábět, naku­po­vat, montovat a servisovat.


Přesto je vzniku, sdílení a aktualizaci kusovníků věnována menší pozornost, než si zaslouží. A při tom je za ním ukrytý potenciál, či riziko, ovlivňovat časové a finanční náklady podniku.

V čem mohou být skryty finanční a časové rezervy při tvorbě kusovníku?

Samotná schopnost vytvářet kusovník, podle kterého lze bezchybně realizovat zakázky, je základním předpokladem minimalizace nákladů. V čem spatřujeme největší zdroj nákladů a časových ztrát při tvorbě a sdílení kusovníků? Jsou to především:

  • Ručně vznikající kusovník bez vazby na konstrukční CAD data výrobku
  • Ruční provádění změn bez vazby na CAD data, případně PLM systém
  • Pozdní sdílení kusovníku se spolupracujícími útvary
  • Snaha podchytit všechny informace do jednoho pohledu na kusovník (konstrukce, výroba, servis atd.)
  • Přenos kusovníků do systémů řízení výroby

Tvorba kusovníku s vazbou na CAD data výrobku

Většina společností využívá pro konstrukci výrobků 3D CAD systém. Snad všechny moderní CAD systémy jsou schopny vytvářet souběžně s návrhem výrobku jeho kusovník. (A pokud to váš CAD neumí, tak je nejvyšší čas na jeho výměnu!) Na tomto základu je možné stavět automatický vznik kusovníku v podobě, kterou vyžaduje výrobek a procesy v podniku. Přidání parametrů a potřebných ne-CAD informací, formát, přeskupení položek (např. nejdříve nakupované díly, pak odlitky atd.) – to je otázka nastavení CAD systému, vhodných metodik a zaškolení tvůrců kusovníku.

Pojďme se nyní věnovat nejčastějším otázkám, které se objevují v souvislosti s automatickou tvorbou kusovníku v CAD systému.

Co když struktura kusovníku z CAD systému plně neodpovídá požadavkům?

Situace, kdy nelze převzít CAD strukturu do kusovníku je běžná. Většinou je potřeba některé komponenty odebrat nebo jiné přidat, popřípadě přeskupit. Tato situace je nejčastější příčinou, proč se kusovníky stále tvoří manuálně a až v posledních fázích projektu. Přestože některá dílčí řešení jsou k dispozici již v CAD systémech (např. funkce prázdná komponenta nebo neumístěná komponenta), komplexní řešení nabízí až PLM systémy. V PLM je možné zajistit automatizované filtrování nežádoucích položek nebo manuální přidávání a odebírání položek.


Obr. 1: Transformace kusovníku

Co ale s manuálně upraveným kusovníkem, když se vstupní CAD struktura změní?

Je důležité, aby PLM systém stále udržoval vazbu mezi CAD struk­tu­rou a kusovníkem provedenými manuálními zásahy. Moderní PLM systém dokáže výsledný kusovník opakovaně aktualizovat na zákla­dě změn v CAD struktuře a přitom zachovávat manuální úpravy.

Co když je CAD model společný pro skupinu výrobků (např. konfigurovatelné či variantní výrobky)?

Ani tento případ není výjimečný a nebrání v automatizaci tvorby konstrukčního kusovníku. Řešením je využití tzv. generických CAD modelů nebo 150% (čti stopadesátiprocentních) modelů, kdy jedním modelem jsou popsány všechny varianty dodávaného výrobku. Řeší se kombinací funkcí PLM systému a vhodně zvolené metodiky práce v CAD systému. Pokud jednotlivé konfigurace výrobku nejsou součástí CAD struktury, PLM systém umožní vytvořit konfigurační pravidla, na základě kterých se z komplexního kusovníku (150% BOM – viz obrázek 2) generují kusovníky pro jednotlivé konfigurace a zákaznická provedení, jak ukazuje obrázek 2.


Obr. 2: Kusovníky konfigurovatelného výrobku

Včasné sdílení kusovníku se spolupracujícími útvary

Vznik multioborového kusovníku

Jak roste komplexnost výrobků, narůstá i potřeba spolupráce nad tvorbou kusovníku. S tím souvisí požadavek na jeho včasné sdílení mezi útvary (např. mechanická konstrukce, elektro konstrukce, vývoj software a elektroniky) tak, aby vznikal od počátku multioborový kusovník. Tedy kusovník, který beze zbytku popisuje daný výrobek – viz obrázek 3.

Obr. 3: Multioborový konstrukční kusovník eBOM

Sdílení kusovníku

Konstruktéři netvoří kusovník pro sebe, ale pro následná oddělení, aby se vědělo, co se má nakoupit, vyrobit, smontovat. Sdílení kusovníku během konstrukce výrobku tak umožňuje dalším útvarům včas zkontrolovat a vyjádřit se k návrhu řešení. Včasné sdílení kusovníku umožňuje objednat včas nakupované komponenty s dlouhou dodací lhůtou, odhalit dopředu možné technologické problémy ve výrobě a snížit náklady na výrobu.

Automatický přenos kusovníku do systémů řízení výroby

Jedním z klíčových kroků v životě kusovníků je jejich přenos z PLM do systému řízení výroby. Při ručním zpracování je právě tento moment zdrojem chyb a časových ztrát. Automatizovaný přenos tato rizika eliminuje. Nepřenáší se jen položky, ale také informace o životních stavech dat, o změnách. Automatizovaný přenos kusovníků udržuje informace vždy v aktuálním stavu, a to na „obou stranách barikády“ – tedy hranice mezi PLM a ERP světem. V případě potřeby může být přenos informací oboustranný a může tak zajistit např. informace o ceně položky nebo její dostupnosti ve skladech na úrovni PLM uživatelů. Toto lze řešit vhodně nastavenou integrací PLM a ERP systémů.

Oborové kusovníky

V podnicích se často střetávají požadavky různých oddělení na vzhled a strukturu kusovníku. Snaha o zapracování těchto požadavků do jediného kusovníku může být nerealizovatelná. Příkladem je nakupovaná komponenta nebo svařenec. Pro nákupní oddělení je komponenta jednou položkou, pro mechanickou konstrukci se ale skládá z více dílů, někdy umístěných i v různých podsestavách. Podobně je svařenec pro mechanickou konstrukci sestavou několika jednotlivých dílů, které jsou svařeny a následně opracovány, do finální montáže ale tento svařenec vstupuje již jen jako jedna položka.

Moderní PLM systém proto vytváří různé pohledy na kusovník nebo vytváří paralelní kusovníky, které jsou ale mezi sebou provázány. Souběžně lze tak vytvářet kusovníky pro mechanickou konstrukci, výrobu, montáž nebo servis. V této souvislosti hovoříme o transformaci kusovníků. Díky provázání CAD dat s položkami v PLM je zajištěna automatická aktualizace všech vytvořených kusovníků.

Vhodný PLM systém pro správu kusovníků

CAD nebo MS Excel již dávno nesplňují požadavky na rychlost tvorby, zachycení změn a sdílení kusovníků napříč podnikem. Je proto zřejmé, že se moderní výrobní společnost neobejde bez PLM systému. Při volbě PLM systému je nutné vzít v úvahu řadu faktorů, absolutně klíčové jsou ale schopnosti tvorby a managementu, popř. transformace kusovníků. Příkladem moderního a vysoce výkonného PLM systému, který management kusovníků řeší velmi precizně, je PLM systém Windchill od společnosti PTC. Jeho kvalitu dokazuje celá řada odborných analýz PLM systémů od analytických společností jako jsou např. Forrester nebo Gartner, v nichž Windchill dlouhodobě obsazuje nejvyšší příčky. Implementaci PLM Windchill v České republice provádí AV ENGINEERING a.s.

AV ENGINEERING
Více na: www.aveng.cz

Přemysl Votava
Software Consultant AV ENGINEERING, a.s.