Přídavné jméno procesní bylo ještě před dvaceti lety spojováno primárně s termínem procesní právo. Sousloví procesní řízení, procesní management, nebo dokonce business proces management znala hrstka manažerů, kteří byli fandy cizojazyčné literatury a pozice manažer pro ně nebyla zaměstnáním, ale životním postojem. Na západ od našich hranic byla situace poněkud lepší. Pojem procesní řízení, a především jeho obsah, se nakonec prosadil a s rozvojem informačních technologií proniká ke stále většímu okruhu lidí, kteří jsou ochotni mu naslouchat.

ICT outsourcing je specifický dlouhodobý vztah mezi klientem a poskytovatelem outsourcované služby (dodavatelem). Rozhodnutí pro zajištění dané služby formou outsourcingu a způsob nastavení outsourcingového vztahu tedy ovlivňuje klienta v dlouhodobém horizontu. Především klienti, kteří nemají předchozí zkušenosti s realizací outsourcingu, musí vzít v úvahu jeho specifika a být připraveni na související problémy a vědět, jak jim v konkrétních fázích projektu přechodu do outsourcingu předcházet.

Jedním z hlavních motivačních faktorů přechodu do cloud computingu je faktor ekonomický. Pro účely kalkulací TCO (celkové náklady na vlastnictví) a ROI (kalkulace návratnosti investic) je k dispozici celá řada nástrojů, které berou v úvahu i jednotlivé servisní modely cloudu (IaaS, PaaS, SaaS) a samozřejmě také modely implementační (veřejný, privátní, hybridní). Cílem tohoto článku je představit modelovou kalkulaci využití veřejného cloudu pro účely jednoduchého webového projektu s provozem na rok, tři roky a pět let.

Vztahy nejsou jednoduché. Toto tvrzení platí obecně. Rodina, přátelé, vztahy na pracovišti a tak dále. Tak nějak v nich všichni plaveme. Někdo to zvládá lépe, někdo hůře. Náročnost zvládnutí vztahu klienta s dodavatelem není žádnou výjimkou.

Žádná společnost, která chce obstát v konkurenci, se neobejde bez nástrojů pro správu, řízení a publikaci. Platilo to dříve, i když to některé firmy podceňovaly (a ty už tento článek zřejmě číst nebudou), platí to i dnes, kdy se v důsledku celosvětové nejprve finanční, pak navíc i ekonomické krize podmínky výrazně přiostřily.

Všechny společnosti pohybující se v tržním prostředí jsou v dnešní době vystaveny velkému konkurenčnímu tlaku, který je nutí hledat nové cesty, jak lépe uspokojit potřeby svých zákazníků a zároveň zefektivnit vlastní práci. Společnosti, které chtějí dosáhnout dlouhodobého úspěchu, se v současnosti neobejdou bez dobře navržených firemních procesů.

Úspěšní dodavatelé informačních systémů pro správu majetku a údržbu strojů přinášejí svým zákazníkům nejenom vlastní informační systém, ale rovněž znalosti a zkušenosti s jeho optimálním nasazením pro naplňování cílů a strategie údržby. Správné vymezení možností informačního systému se může stát i významným motivačním faktorem pro posílení pozornosti věnované cílům a strategiím údržby ve výrobních společnostech.

V minulém článku našeho miniseriálu o ochraně digitální identity jsme popisovali typické způsoby a typy útoků proti identitě. V tomto posledním dílu se pokusíme načrtnout typy útoků, které můžeme očekávat v blízké budoucnosti a cílové platformy, kterých se budou týkat. Přestože je těžké s ohledem na nové techniky, platformy a nástroje jednoznačně určit směr, kterým se zneužívání identity bude v budoucnu ubírat, lze na základě vývoje odhadnout, na co se útočníci při překonávání našich ochranných mechanismů zaměří.

Společnost Hewlett-Packard uvedla na trh novou řadu serverů s označením HP Proliant G8. Ta přichází s novým pojetím šasi, a především pak s technologickými novinkami v oblasti správy zařízení, jejímž jádrem je hardwarový dohled serverů pomocí management procesoru HP iLO4. Změn se dočkala i aplikace HP Insight Remote Support Software zajišťující propojení dohledového prostředí se servisním střediskem HP.