Uvažoval jsem, jak přistoupit k psaní článku o budoucnosti plánování a řízení výroby. Než jsem začal psát, musel jsem si položit několik otázek, na které jsem se pokusil sám sobě odpovědět. Při formulaci odpovědí jsem si uvědomil, že stejné otázky si pravděpodobně položí každý, kdo se pokusí o nějakou změnu v této oblasti.

Současný převis nabídky nad poptávkou klade do popředí kvalitu výrobku. Z pohledu zákazníka to v mnoha případech znamená nejen splnění požadovaných technických parametrů, ale i jistotu, že byly při výrobě použity kvalitní komponenty, dodrženy odpovídající technologické postupy a výsledky předepsaných kontrol nevykázaly žádné významné odchylky od standardních hodnot. Z pohledu výrobce je zase důležité umět rychle a průkazně vyhodnotit příčiny vad a neshod (ať již jsou zjištěny v rámci interních kontrolních procesů, nebo oznámeny zákazníkem) a předejít dalším případným reklamacím v situaci, kdy zjištěná příčina vady mohla ovlivnit kvalitu většího množství výrobků.

Elektronická výměna obchodních a logistických dokumentů (EDI – electronic data interchange) ve své standardizované podobě zažívá v posledních letech významnou akceleraci svého rozvoje. Příčinou jsou zejména ekonomickou nejistotou motivované obchodní subjekty, vyžadující efektivnější vzájemnou komunikaci. Narůstá tak škála využívaných EDI zpráv a avíz, zvyšuje se počet do výměny zapojených firem a ke slovu přichází tzv. EDI 2.0 a software využívaný formou služby. Na pořad dne se dostává také výměna produktových (kmenových) dat, která doposud byla EDI až na výjimky nedotčená.

Úspěšnost podnikání v dodavatelském řetězci je závislá zejména na schopnosti efektivně reagovat na vývoj poptávky, a tedy plnit termíny a kvalitativní parametry dodávek. Je-li firma jeho podřízenou součástí, jako jsou například subdodavatelé automobilového průmyslu, pak jí může napomoci nasazení APS systému využívajícího metod TOC a DBR. V následujícím článku vás seznámíme s metodami a přístupy, které uplatňují organizace zřizující dodavatelský řetězec nebo disponující dostatečnou vyjednávací schopností.

Uživatelé cloud computingu mohou vystupovat v různých rolích – čistě jako konzumenti cloudových služeb v rámci společnosti, nebo jako správci a administrátoři cloudu, případně jako příležitostní uživatelé. Co znamená cloud computing z pohledu těchto rolí? Jakou přidanou hodnotu přináší v kontextu uživatelských potřeb a komfortu?

Pokud jste se setkali s on-line marketingem, znáte tři jeho základní cíle: zvýšit výnos, snížit náklady a zvýšit uživatelskou zkušenost. Zároveň pro vás nebude novinkou, že hlavními on-line hráči současné doby jsou Google a Facebook. Tento článek se týká převážně posledního pravidla, zvýšení uživatelské zkušenosti a směrů v této oblasti. Aby toho mohly zmíněné firmy dosáhnout, potřebují získat maximální množství informací od uživatele. Mnoho společností se tímto trendem on-line businessu nechává v poslední době inspirovat a na jeho principech staví i populární portál Liferay.

Motivace k péči o bezpečnost dat je v zásadě dvojí. Z části jde o nutnou obranu před hrozbami přicházejícími zvenčí, z části o potřebu vyhovět nejrůznějším předpisům a normám, ať už nám jejich dodržování někdo nařídil, nebo jsme se k tomu sami zavázali. Rozdílná motivace vede k různým způsobům řešení IT bezpečnosti. Z jedné strany jde zejména o technologickou záležitost (antiviry, firewally, šifrování, …), z druhé pak o různá organizační opatření. Mezi nimi je často široká mezera, takže se z předpisů stávají nepoužívané stohy papíru a bezpečnostní technologie pracují samostatně bez širší koncepce. Pokud chceme mezeru zaplnit, musíme IT bezpečnost pojmout jako proces. Proces, který bude ztělesňovat formální předpisy, bude řiditelný a vyhodnotitelný a propojí jednotlivé technologie do společného rámce. A bude zasahovat i do jiných oblastí, než je bezpečnost.

Počty a varianty mobilních zařízení v podnicích a organizacích rychle rostou. Jeden z největších loňských technologických trendů trvale pokračuje i v novém roce a na pracoviště podniků se valí mobilní telefony a tablety různých značek a s různými operačními systémy. Od iPhonů a iPadů k telefonům a tabletům s OS Android rozličných verzí. Rok 2011 mezitím skončil s nálepkou silného nástupu konzumerizace IT a již dlouho neleží na stole otázka, zda podniková IT budou také podporovat privátní mobilní zařízení zaměstnanců. Otázkou nyní je, kdy a jakým způsobem.