Aktuality -> Analýzy - 10. 8. 2022 - Ing. Lukáš Grásgruber

Většina firem zatím s využitím umělé inteligence jen experimentuje

Podle nového globálního průzkumu Accenture již většina společností zahrnula umělou inteligenci (AI) do svých obchodních strategií. Většina z nich ale stále nevyužívá potenciál, který umělá inteligence nabízí – pouhých 12 % společností je ve využívání AI na tak vysoké úrovni, že díky tomu dosahuje silné konkurenční výhody.



Zpráva se závěry průzkumu s názvem „The art of AI maturity: Ad­vancing from Practe to Performance“ zavádí index, který na stupnici 0-100 ukazuje vyspělost dané společnosti ve využívání umělé inteligence. Vyspělost ve využívání AI je určena mírou, s jakou jsou společnosti schopny využít AI pro významné odlišení od svých konkurentů. Klíčové jsou jak technické dovednosti využívání samot­ných technologií, tak i související byznysové parametry jakými jsou organizační strategie, firemní kultura, zodpovědné využívání umělé inteligence či potřebná podpora ze strany vrcholového vedení. Podle tohoto indexu je medián vyspělosti AI u většiny organizací na skóre 36 bodů, většina tak má velký prostor pro zlepšení.

Společnost Accenture založila své hodnocení na průzkumu mezi 1 600 C-level exekutivci a vedoucími pracovníky v oblasti Data Science z největších světových společností. Z průzkumu vyplývá, že 12 % společností, které zpráva označuje jako AI Achievers, již využívá umělou inteligenci k tomu, aby předehnaly svou konkurenci. Nejen že díky vysoké vyspělosti ve využívání umělé inteligence mají tito lídři celkem 64 bodů - což je dvakrát více, než jejich „kolegové“ ze spodní části indexu - ale dosahují také o 50 % většího růstu tržeb.

Podle průzkumu se společnosti patřící do skupiny AI Achievers nevyznačují výjimečnou úrovní v rámci jedné konkrétní oblasti AI. Místo toho se rovnoměrně zaměřují na rozšiřování jak svých „základních“ technických schopností, které jsou potřeba pro udržení kroků s konkurencí, tak i souvisejících byznysových schopností zahrnujících strategii, procesy a rozvoj lidí.

Index pokračuje dalšími dvěma skupinami, tzv. AI Innovators (13 % organizací) se skóre 50 a tzv. AI Builders (12 % organizací) se skóre 44. Na nejnižší pozici indexu, kam se navíc řadí většina organizací (63 %), stojí tzv. AI Experimenters. Tito „začátečníci“ s celkovým skóre 29 zdaleka nevyužívají potenciálu, jaký umělá inteligence nabízí.

Most companies are still experimenting with AI

„Přijetí AI ve větším měřítku a její začlenění do všech aspektů podnikání již není volbou, ale nutností. Zároveň jde o příležitost pro každé odvětví či organizaci. Společnosti s nejvyšším stupněm vyspělosti umělé inteligence, označované jako AI Achievers, jasně ukazují, jakých úspěchů může organizace dosáhnout, když disponuje jasnou vizí, odhodláním ke změně a tandemem v podobě talentovaných zaměstnanců a technologií,“ říká Petr Lövenhöfer z Accenture a dodává:. „Ale i tato nejvyspělejší skupina má stále spoustu prostoru pro zlepšení. A přestože ve většině průmyslových odvětví je tato skupina zastoupena, v rámci odvětví samotných panují značné rozdíly ve vyspělosti v oblasti AI.“

Průzkum rovněž přináší pohled na současný a budoucí stav úrovně přijetí umělé inteligence v rámci daných odvětví:

  • Technologické firmy již nyní dosahují vysokého skóre vyspělosti AI a s touto úrovní se řadí na vrchol v rámci všech odvětví – v indexu dosahují čísla 54, přičemž do roku 2024 by se toto číslo mohlo zvýšit na 60.
  • U výrobců a dodavatelů automobilů, kteří sázejí na výrazný nárůst prodeje samořízených vozidel založených ve velké míře na umělé inteligenci, se v rámci indexu předpokládá výrazný skok, a to ze 39 na 57 bodů během následujících dvou let.
  • Podobný růst vyspělosti - ze současných 38 na 54 v roce 2024 - se předpokládá i u maloobchodních společností.

AI Maturity is rising but varies greatly between industries


 
  

- PR -

DORA a NIS2: Digitální odolnost dodavatelského řetězce

Současná společnost je bezprecedentně závislá na digitálních technologiích. Tato závislost, a s ní spojená systémová propojenost mezi subjekty v kritických sektorech, tvoří nové zranitelné místo celého evropského digitálního ekosystému. Evropská unie na tuto výzvu reaguje sérií opatření, z nichž nejdůležitější jsou nařízení DORA  a směrnice NIS2. Tyto regulace nepředstavují pouhé kosmetické úpravy pravidel, ale zavádí povinnost digitální odolnosti a posouvají kybernetickou bezpečnost z IT oddělení na úroveň strategického řízení.