Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - 19. 2. 2009

V Česku se 39 % softwaru užívá nelegálně

Firmy zaplatí na odškodném o 20 % více než v předchozích letech

Tuzemské firmy, ve kterých policie při prohlídce nalezne nelegální software, musí počítat se zaplacením vyššího odškodného. Podle analýzy protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) se průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru vyšplhala na 240 tisíc korun. To je o 20 procent více než v roce 2007, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun. Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a méně vstřícný postoj dotčených výrobců softwaru. Výrobci softwaru totiž mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť a nelegální software odinstalovat. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.



Nejvíce nelegálního softwaru BSA registruje v malých a středních firmách do 100 zaměstnanců, a to zejména v kreativních či inženýrských oborech – reklamní agentury, kanceláře architektů, designérů a projektantů či výrobní odvětví. Co do počtu případů jich BSA nejvíce registruje v severních a středních Čechách včetně Prahy. V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 39 procent softwaru nelegálně. Ztráty tuzemského softwarového odvětví představují zhruba 2,9 miliardy korun.

 

Manažeři firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. Málokdo chce riskovat soud a možný záznam v rejstříku trestů. Navíc soud může uložit vysoké pokuty, a dokonce i trest odnětí svobody až do výše pěti let. Snaha o mimosoudní urovnání porušení autorských práv k softwaru však může narazit na odmítavý postoj státního zástupce. Ten může, ale nemusí s mimosoudním vyrovnáním souhlasit.


 
  

- PR -

Revoluce ve správě dokumentů:

elektronické spisové služby musí mít atest


Digitalizace české veřejné správy zažívá v roce 2025 jeden z nejvýznamnějších milníků poslední dekády. Zavedení povinnosti používat atestovaný systém elektronické spisové služby (eSSL) proměňuje nejen trh s řešeními pro správu dokumentů, ale především každodenní praxi tisíců organizací, které se bez tzv. spisovky neobejdou. Ačkoliv se v odborných diskusích často zdůrazňuje především splnění zákonných požadavků, realita je komplexnější.