Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - 19. 2. 2009

V Česku se 39 % softwaru užívá nelegálně

Firmy zaplatí na odškodném o 20 % více než v předchozích letech

Tuzemské firmy, ve kterých policie při prohlídce nalezne nelegální software, musí počítat se zaplacením vyššího odškodného. Podle analýzy protipirátské organizace BSA (Business Software Alliance) se průměrná výše kompenzace určené poškozeným výrobcům softwaru vyšplhala na 240 tisíc korun. To je o 20 procent více než v roce 2007, kdy průměrná výše činila 200 tisíc korun. Výjimkou nejsou ani kompenzace dosahující částek mnoha set tisíc korun. Za nárůstem výše odškodného stojí větší objemy nelegálního softwaru nalezeného při prohlídkách a méně vstřícný postoj dotčených výrobců softwaru. Výrobci softwaru totiž mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Zaplacení odškodného navíc neznamená legalizaci pirátského softwaru, ten si musí firmy zakoupit zvlášť a nelegální software odinstalovat. Uváděné částky navíc neobsahují náklady na právní zastoupení obviněných a další náklady vyplývající z trestního či občanského soudního řízení.



Nejvíce nelegálního softwaru BSA registruje v malých a středních firmách do 100 zaměstnanců, a to zejména v kreativních či inženýrských oborech – reklamní agentury, kanceláře architektů, designérů a projektantů či výrobní odvětví. Co do počtu případů jich BSA nejvíce registruje v severních a středních Čechách včetně Prahy. V Česku se podle poslední analýzy BSA užívá 39 procent softwaru nelegálně. Ztráty tuzemského softwarového odvětví představují zhruba 2,9 miliardy korun.

 

Manažeři firem se snaží téměř vždy s poškozenými výrobci softwaru dohodnout mimosoudně. Málokdo chce riskovat soud a možný záznam v rejstříku trestů. Navíc soud může uložit vysoké pokuty, a dokonce i trest odnětí svobody až do výše pěti let. Snaha o mimosoudní urovnání porušení autorských práv k softwaru však může narazit na odmítavý postoj státního zástupce. Ten může, ale nemusí s mimosoudním vyrovnáním souhlasit.


 
  

- PR -

„Největší rezervu mají firmy ve schopnosti propojit AI s daty a procesy…“

Firmy investují do umělé inteligence, ale většina AI projektů se nikdy nedostane do běžného provozu. Proč mezi úspěšným pilotem a skutečně fungujícím řešením vzniká tak velká propast? O tom, kde podniky při nasazování AI nejčastěji chybují a proč většina AI pilotních projektů nikdy nepřekročí fázi experimentu, hovoří konzultant společnosti Hewlett Packard Enterprise Ladislav Pecen. Uvádí také, jak AI mění požadavky na IT infrastrukturu, jaké nároky přinášejí agentické systémy a proč se dnes do popředí dostává téma datové suverenity.