Podle Johana Paulssona, CTO společnosti Axis Communications, budou v roce 2024 hlavní trendy v bezpečnostních technologiích následující:

Johan Paulsson

1. Potenciál generativní umělé inteligence v zabezpečení

Rok 2023 se stal rokem, kdy do povědomí veřejnosti významně za­sáh­ly velké jazykové modely (LLM), které jsou základem generativní umělé inteligence. Každý podnik tak dnes přemýšlí nad možnostmi, jak generativní AI využít, a bezpečnostní sektor není výjimkou. V roce 2024 proto očekávejme bezpečnostní aplikace založené na využití velkých jazykových modelů a generativní umělé inteligence. Pravděpodobně se bude jednat například o AI asistenty, kteří pomů­žou kamerovým operátorům s přesnější a efektivnější interpretací dění v záběru, nebo o interaktivní zákaznickou podporu, jež nabídne užitečnější a konkrétnější odpovědi na dotazy zákazníků. Nelze navíc opominout přínos, který generativní AI prokázala při vývoji softwaru. I to se projeví napříč bezpečnostním sektorem.

2. Hybridní architektura pro efektivní správu systému

Hybridní systémová architektura – tedy architektura kombinující a využívající výhody cloudu, on-premise a edge-computingu – je nyní novým standardem v mnoha řešeních zabezpečení. Funkce se totiž nasazují tam, kde je to nejefektivnější, což umožňuje využít to nejlepší z každého přístupu a zvýšit celkovou flexibilitu. Koneckonců, systémová architektura by měly především odpovídat potřebám zákazníka, nikoliv preferované struktuře jeho dodavatele kamerového systému. Hybridní architektura navíc podporuje budoucí případy užití AI a automatizace při správě a provozu systému.

3. Security nebo safety?

Bezpečnost, nebo zabezpečení? Tato dvě zdánlivá synonyma (v angličtině safety a security) se v minulosti často spojovala do jednoho společného tématu. Čím dál více se však rozdělují na dva samostatné případy užití. Zatímco zabezpečení (security) souvisí s prevencí úmyslných činů, jako jsou vloupání, vandalismus, agrese vůči lidem a jiné, bezpečnost (safety) se týká nebezpečí a inciden­tů, které můžou mít negativní dopad na lidi, majetek nebo životní prostředí, avšak nejsou úmyslné (například přírodní katastrofy).

Využití kamerového dohledu a analytiky v oblasti safety přitom rychle přibývá. Například podniky budou kamerový dohled hojně využívat ke kontrole dodržování zásad BOZP a bezpečných pracovních postupů, jako je například nošení osobních ochranných pracovních prostředků (OOPP). Další oblastí jsou změny klimatu a extrémní počasí, které způsobují záplavy, požáry, sesuvy půdy, laviny a další neblahé jevy. Veřejné orgány proto budou stále častěji využívat videodohled, environmentální senzory a analytiku k včasnému varování před potenciálními katastrofami a zajištění co nejrychlejší a nejefektivnější reakce na klimatické a přírodní hrozby.

4. Regulace a compliance jako hnací síla technologií

Téma dodržování předpisů (compliance) a globální regulační prostře­dí budou mít na vývoj technologií, jejich aplikaci a využití stále větší vliv. Pravidla a regulace se týkají dodavatelů i koncových zákazníků, a obě strany by se proto měly snažit o spolupráci při jejich splnění.

Umělá inteligence, kybernetické zabezpečení, udržitelnost, správa a řízení společností – to vše jsou oblasti, které se čím dál víc dostávají pod regulační drobnohled. Dodavatelé tedy musí vyvíjet své vlastní technologie a provozovat své vlastní podniky tak, aby svým zákazníkům při dodržování předpisů pomohli. Geopolitika a obchodní vztahy mezi státy vedou k regulacím, které vyžadují transparentnost až na úroveň komponent – zejména proto, aby si koncoví zákazníci mohli být jistí, že i ta nejmenší součást jejich systému plně odpovídá nastaveným bezpečnostním standardům podle zákonů a nařízení na lokálním trhu.

5. Celostní pohled na bezpečnostní systém

Pod zvýšenou kontrolou se ocitne čím dál více aspektů bezpečnostního systému a dodavatelé i zákazníci budou muset sledovat, měřit a kontrolovat širokou škálu faktorů. Celkové náklady na vlastnictví (TCO) jsou bezesporu důležitým měřítkem – to všichni uznávají. Dodavatelé zabezpečení však budou muset čím dál více zohledňovat a transparentně komunikovat celkový dopad na vlastnictví bezpečnostního systému, a to včetně nefinančních aspektů, jako jsou environmentální a společenské faktory.

Článek Johanna Paulssona v plném rozsahu je k dispozici v angličtině na blogu Axis.