facebook
Aktuality -> Analýzy - 25. 3. 2020 13:32

Podle dat ze sítě T-Mobile už do práce fyzicky nechodí téměř polovina obyvatel

T-MobilePodle dat z Atlasu mobility, nyní z domova během všedního dne neodchází 34 % lidí, do práce jich nejde téměř polovina. Portál Atlas mobility ČR, který pracuje s anonymizovanými provozními daty z mobilní sítě T-Mobile, umožňuje přístup k agregovaným lokalizačním údajům SIM z mobilní sítě na úrovni krajů, obcí a městských částí. Za tímto portálem stojí výpočetní zdroje Národního superpočítačového centra při VŠB - Technické univerzitě Ostrava.



Za normálních okolností v průměrném dni 20 % obyvatel ČR vůbec nevyjíždí z místa svého pobytu. V době mimořádných opatření vlády se toto číslo zásadně zvýšilo a k pátku 20. března nevyjelo zhruba 34 % obyvatel. V sobotu 21. 3. to už bylo 46 % a v neděli 22. 3. celkem 47 %. Atlas mobility, který pracuje se striktně anonymizovanými provozními daty z mobilní sítě T-Mobile, spočítá množství SIM karet, které během dne neopustily svou „domácí mobilní buňku“ (ve městech nad 50 000 obyvatel jde o perimetr cca 300 m).

Zajímavé je porovnání mobility obyvatel ve městech nad 50 tisíc obyvatel. Například ve Zlíně v úterý 16. 3. neopustilo domovskou buňku jen o 45 % lidí více než normálně, což znamenalo celkem 23 % obyvatel města. Naopak nejméně lidé opouštěli domov v Praze – zde se hodnoty tzv. nevyjíždějících dostávaly na úrovně kolem 30 procent, což znamená až o 80 % více lidí než obvykle.

Procento nevyjíždějících

Dojížďky do práce na polovině normálu

Mnohem více poklesly dojížďky do práce. Ty Atlas mobility rozpozná tak, že lidé opustili svou domovskou buňku a dojeli na místo své pravidelné dojížďky (typicky práce). Podle zjištěných údajů jezdí nyní do práce téměř o polovinu lidí méně, než standardně. V některých městech se jasně ukázal efekt dočasného uzavření velkých průmyslových komplexů: například v Mladé Boleslavi klesly dojížďky do práce o 72 %.

Čísla dojížděk do zaměstnání poklesla skokově po vyhlášení karantény 15. března. Naopak celková mobilita obyvatel v ČR klesá postupně – každý den o několik procent. Lidé sice nechodí do práce, ale nezůstávají zřejmě namísto toho zcela doma. Ve volném čase jezdí na nákupy, nebo vyrazí na procházku do přírody.

Pokles mobility obyvatelstva na území ČR

Pár zajímavostí

Změnilo se dojíždění zvenčí do velkých měst. Například v úterý 17. 3. dojelo do Prahy a zdrželo se tam déle než 30 min o 24 % méně lidí než minulé úterý 10. 3.

Zajímavé je i srovnání se státními svátky, kdy celá republika „odpočívá“. Neděle 15. 3. byla z pohledu mobility prakticky stejná jako na Nový rok - 1. ledna.

Data ze sítě TMCZ potvrzují vylidňování center měst. Zatímco v běžném dnu na Václavském náměstí systém zaznamená téměř 70 000 SIM karet, nyní je to jen zhruba 15 000.

Zahraniční SIM v ČR

Atlas mobility sleduje také zahraniční SIM pohybující se v ČR. Jejich počet výrazně klesl, nicméně ne tak, jak by se možná dalo očekávat. K prudkému poklesu oproti normálu došlo mezi 13. a 15. březnem, konkrétně 15. 3. u nás bylo o cca 33 % zahraničních SIM méně. Zřejmě v souvislosti se zavíráním hranic, kdy Českou republiku zahraniční návštěvníci opouštěli. Poté jejich počet opět trochu narostl, pravděpodobně v souvislosti s tranzitem, a k pátku 20. 3. opět pokles dosáhl mínus 32 procent. To ale znamená, že se po ČR stále oproti normálu pohybuje 68 % zahraničních SIM. V absolutních číslech to znamená, že je nyní v ČR zhruba 680 tis. zahraničích SIM karet. Do tohoto počtu zřejmě vstupují čeští občané, kteří mají zahraniční SIM, např. pendleři, nebo ti, kteří se postupně vracejí ze zahraničí z dlouhodobých pobytů, během nichž si pořídili zahraniční SIM.

Počet unikátních zahraničních SIM karet na území ČR


 
Atos
  

- Inzerce -

Ransomware, hybridní spisy, docházkové systémy a text mining

IT Systems 3/2020Březnové vydání IT Systems jsme připravovali v situaci, kdy je prakticky celý svět zasažen pandemií nového koronaviru. Ať bude další vývoj pandemie jakýkoli, je zřejmé, že nás koronavir zastihl v mnoha ohledech nepřipravené. Podobně nepřipravení jsme ovšem často i proti virům v kybernetické podobě. I proto jsme jako téma na obálku aktuálního vydání zvolili ransomware, tedy vir, který představuje vážnou hrozbu pro informační systémy, na nichž jsme stále více závislí.