Princip fungování phishingu je stále stejný. Obdržené sdělení – často obchodního charakteru – má za úkol důvěřivou veřejnost přesvědčit, aby udělala, co se po ní chce, a tak z ní útočník vylákal citlivé údaje. Nejčastěji jde o hesla, čísla platebních a kreditních karet, rodná čísla atd. Co se změnilo, jsou praktiky, jakými jsou útoky vykonávány. Kromě e-mailů a využívání systémů pro zasílání rychlých zpráv se využívají aplikace ze všudypřítomné sady Microsoftu pro tvorbu a sdílení dokumentů, tedy Office a Office 365. Doba však pokročila a pandemie dala vzniknout nové metodě.

Aktuálně se k phishingovým útokům využívá Microsoft Teams, Slack, Discord apod. Tedy systémy pro týmovou spolupráci. Pandemie zapříčinila, že řada zaměstnanců pracuje z domova. Ke spojení s organizací se proto ve zvýšené míře používají speciální komunikační platformy.

„Aby bylo možné do nich umístit škodlivé odkazy či dokumenty, musí k aplikacím útočníci nejprve získat přístup. To lze udělat mnoha způsoby, obvykle se začíná kompromitací e-mailu, kdy prostřednictvím phishingu jsou získány přihlašovací údaje, nebo přístup do firemní sítě,“ vysvětluje Martin Lohnert, specialista pro oblast kyberbezpečnosti ve společnosti Soitron. Jakmile se tak stane, jsou otevřené dveře pro další akce.

Útočník může naslouchat a proklouznout přes jakékoli bezpečnostní ochrany. Stane se „plnohodnotným“ členem organizace a začne škodit. „Samozřejmě i pro Microsoft Teams existuje ochrana, která skenuje škodlivé odkazy a chrání uživatele před phishingem. Problémem je, že na její nasazení organizace zapomínají,“ vysvětluje Martin Lohnert. Když v takovéto organizaci útočník do komunikace – chatové, ale třeba i video – odešle odkaz přes MS Teams, ta neprověří, zda to, na co odkazuje, je v pořádku a není bezpečnostním rizikem. Zároveň útočníci vsázejí na to, že koncoví uživatelé platformě důvěřují a při jejím používání snadněji a bez obav sdílejí citlivá, a dokonce důvěrná data. „Na podvodné e-maily či SMS si uživatelé již dávají pozor, útoky přes tyto komunikační kanály jsou však něco zcela nového a pro běžné uživatele, připojené k firemní infrastruktuře nečekaného,“ dodává Martin Lohnert.

Například analytici bezpečnostní společnosti Avanan zjistili, že lékaři v nemocnicích na platformě MS Teams sdílejí lékařské informace o pacientech prakticky bez omezení. Zdravotnický personál zná bezpečnostní pravidla a rizika sdílení informací prostřednictvím e-mailu, ale pokud jde o MS Teams, ignorují je a domnívají se, že jeho prostřednictvím lze posílat vše a bezpečně. Tato platforma pro spolupráci přitom funguje, jak má, na co byla navržena. Umožňuje pozvat kohokoliv dalšího - např. z jiných oddělení nebo jiných společností ke spolupráci a často málokdo dohlíží na to, kdo má a nemá mít přístup. Toto není specifické pouze pro MS Teams. I jiné platformy jako je Slack či Discord fungují podobně.

Cílem útočníků v případě phishingu se stává také profesní sociální síť LinkedIn. Ta totiž používá automatické zkracování URL adres. Pokud se tak sdílí odkaz na LinkedInu, který má více než 26 znaků, LinkedIn jej automaticky zkrátí podle svých zásad a může vypadat například takto „https://lnkd.in/d_EcVD-i“. Vystavený příspěvek na síti může odkazovat kamkoliv a přes několik přesměrování se uživatel může raz dva ocitnout na phishingové stránce. „Většina organizací používá několik komunikačních nástrojů. Zaměstnanci jsou tak logicky zahlceni tím, jak komunikují s různými nebo někdy stejnými lidmi na více platformách. To potom vede k menší obezřetnosti, a to je špatně. Řešením je tak neklikat na vše, co vidíme, a také nevěřit tomu, že všechny systémy jsou perfektně zabezpečené,“ dodává závěrem Martin Lohnert.