Odborníci SECURITAS ČR ve spolupráci se svými zahraničními kolegy otestovali více než desítku řešení dostupných na trhu v České republice. Z jejich průzkumu vyplynula mimo jiné tato základní zjištění:

1. Kamery fungují spolehlivě pouze uvnitř

Typickým místem nasazení termokamer budou recepce či vnitřní vchody, zde se přesnost těch nejvyspělejších kamer vyrovná běžným bezkontaktním domácím teploměrům, oproti nim se však několikanásobně zvyšuje rychlost měření a odbavení vstupujících do budovy. Nelze však takto spolehlivě měřit davy lidí v ulicích, v dopravních prostředcích či návštěvníky před vnějším vchodem do budovy – tam výsledky silně ovlivňuje sluneční svit či vítr.

2. Rozdíly v ceně a technologiích kamer jsou značné

Nejdražší z testovaných systémů stál 642 000 Kč, nejlevnější 42 000 Kč bez DPH. Kamery se liší přesností, která je dána hlavně způsobem kalibrace termálního senzoru (manuální při instalaci kamery nebo automatickou s pomocí tzv. black body), rozlišením senzoru, přítomností druhé barevné kamery snímající obličej, počtem detekovaných a měřených osob v obraze, a hlavně možnostmi integrace do stávajícího systému zabezpečení. „Při výběru je důležité promyslet celý koncept použití kamery – například zda slouží pouze ke zvukovému upozornění obsluhy vrátnice a následovat bude osobní přeměření teploty, nebo zda má jít o zcela bezobslužné řešení. Rozhodně bych nedoporučil instalaci drahé technologie, pokud nemáte plán, jak ji chcete používat po skončení pandemie,“ radí Jan Huml, technický ředitel SECURITAS ČR.

3. Delší dodací doby a klesající cena

Vzhledem k celosvětové situaci jsou výrobci zahlceni objednávkami a dodací doby se prodlužují. Kdysi velmi specifická a nákladná technologie se stává běžnou, a protože se zvyšuje objem výroby, lze v příštích měsících čekat pokles cen. „Na začátku pandemie byla průměrná cena těchto zařízení na světovém trhu 10 tisíc dolarů. Očekávám ale, že průměrná koncová cena kamer pro měření tělesné teploty se ještě v tomto roce v České republice dostane pod hranici 100 tisíc Kč bez DPH,“ komentuje Jan Huml.

4. Hrozí „termální Velký bratr“? Záleží na instalaci

„Pandemie určitě urychlí adopci nových technologií a umělé inteligence ve videodohledu. To však nutně neznamená, že směřujeme k pověstnému Velkému bratrovi,“ uzavírá Jan Huml. U termálních kamer pro měření teploty například velmi záleží na jejich nastavení. Pokud slouží pouze k upozornění v reálném čase a nepořizují záznam, jde vlastně jen o automatizaci provozu u vrátnic a vstupů, kde bylo až dosud potřeba lidské obsluhy s teploměry. Při instalaci systémů jinak stále platí směrnice GDPR a zodpovědnost správce za ochranu osobních údajů.