Lékařům by s administrativou mohla pomáhat umělá inteligence

CGM, lékařiSpolečnost CompuGroup Medical (CGM) připravuje k uvedení na našem trhu nové softwarové řešení, které by mělo lékařům usnadnit práci se stále narůstající zdravotnickou administrativou. Využije k tomu analytický software HarveyX z produktového portfolia skupiny Comimpex postavený na platformě umělé inteligence IBM Watson. První komponenty nového řešení s prvky umělé inteligence HarveyX spustí CGM v červenci letošního roku. V současné chvíli jsou oslovováni lékaři pro spolupráci na pilotním projektu.



Stále větší počet povinností v oblasti zdravotnické dokumentace se stává realitou českého zdravotnictví. Lékaři jsou často zahlcováni narůstajícím objemem administrativy. Ta jim bere potřebnou energii a čas, které by mohli věnovat svým pacientům. Proto společnost CGM přichází s řešením, jak lékařům tyto povinnosti zjednodušit, a to pomocí umělé inteligence.

Projekt HarveyX je vyvíjen řadu let ve spolupráci s předními odborníky ve zdravotnictví. Pracuje s nestrukturovanou částí zdravotní dokumentace. Informace v této dokumentaci dokáže přečíst a v kontextu vyhodnotit jejich obsah. Takto zpracovaná data dále poskytuje k dalšímu použití například pro automatickou detekci DRG, klinické varování vzniku nozokomiálních nákaz, pro účely srovnání procesů péče o pacienty mezi zdravotními zařízeními nebo pro oblast odborného výzkumu. V neposlední řadě HarveyX dokáže identifikovat z dokumentace pro další zpracování informace o pacientech jako je jejich anamnéza, krevní skupina, alergie, medikace apod.

Komunikace a výměna informací o zdravotním stavu pacienta je v současnosti realizována především prostřednictvím dat ve formě psaného textu v elektronické podobě, například se jedná o lékařskou zprávu. Jednotliví účastníci léčebného procesu, jako jsou lékaři, ambulantní specialisté, nemocnice, zdravotní pojišťovny a mnozí další, tak při péči o zdraví pacienta pracují s velkým množstvím dokumentů. Všechny tyto zdravotnické dokumentace musí lékař přečíst, najít v nich podstatné informace o stavu pacienta, přenést je do vlastních záznamů, popřípadě zadat do specializovaných nástrojů pro další použití a také z nich stanovit diagnózu. Umělá inteligence tak může právě tento prvotní proces analýzy textu a přiřazování významu jednotlivým položkám zastat. Software s jejími prvky porozumí psanému textu podobně jako člověk, vybere podstatné údaje pro lékaře, najde mezi nimi souvislosti a z dlouhých textů sestaví strukturovaná data. Pokud má lékař navíc ambulantní zdravotnický software, dokáže umělá inteligence dokonce tyto informace přepsat do záznamů lékaře nebo vložit do správných kolonek ve specializovaných nástrojích pro podporu léčby.

„Nestrukturované textové zápisy v dokumentaci pacientů, jejich duplicity a nutnost ručního vyhledávání informací o zdravotním stavu zdržují práci zdravotníků. Díky využití umělé inteligence bude lékař méně zatěžován povinnou administrativou a tím může více času věnovat péči o zdraví pacienta,“ vysvětluje Vladimír Přikryl, generální ředitel CompuGroup Medical ČR, a doplňuje: „S takto uspořádanými informacemi lze rovněž dále efektivně pracovat a více je vytěžit například v podobě statistik, reportů či při přípravě zúčtovací zprávy pro pojišťovny, jelikož umělá inteligence nahraje do zdravotnického softwaru i data, která má lékař čas pouze přečíst a dál s nimi nepracuje.“


 
  

- PR -

Lék na konkurenceschopnost při prodeji na internetu

Výběr a nákup zboží na internetu je dnes zcela běžnou záležitostí. V Evropě touto cestou nakupuje většina zákazníků, a proto se obchodníci snaží, aby bylo vše jednodušší, přehlednější a pokud možno na míru každému zákazníkovi. Nabízení zboží statickým obrázkem s krátkým popisem už nestačí – lidé chtějí vidět výrobky co nejrealističtěji, otáčet je, zkoušet barvy, případně umisťovat vybraný artikl do prostoru a mít z nákupu dobrý pocit.

  

- PR -

DORA a NIS2: Digitální odolnost dodavatelského řetězce

Současná společnost je bezprecedentně závislá na digitálních technologiích. Tato závislost, a s ní spojená systémová propojenost mezi subjekty v kritických sektorech, tvoří nové zranitelné místo celého evropského digitálního ekosystému. Evropská unie na tuto výzvu reaguje sérií opatření, z nichž nejdůležitější jsou nařízení DORA  a směrnice NIS2. Tyto regulace nepředstavují pouhé kosmetické úpravy pravidel, ale zavádí povinnost digitální odolnosti a posouvají kybernetickou bezpečnost z IT oddělení na úroveň strategického řízení.