Také s Vojtěchem Černým, expertem na problematiku AI z firmy Algotech, jsme rozebrali problematiku využití AI, která už se v mnoha firmách stala součástí každodenní rutiny. Povídali jsme si o tom, co vše se už díky AI změnilo, jak to například ovlivňuje práci s dokumenty nebo provoz kontaktních center a co by měl každý podnik vědět o bezpečném nasazení AI.

Na rizika využití AI při vývoji softwaru se ve svém článku zaměřil Petr Svoboda, který varuje před tím, že AI nástroje se často zavádějí rychleji než pravidla, která mají jejich použití řídit. Správná otázka ovšem podle něj nezní, zda AI povolit, nebo zakázat. Na to už je příliš pozdě. AI ve vývoji nezmizí. Bude se zlepšovat a bude se používat stále více. Je ale třeba ji dostat do standardizovaného workflow, kde pro její výstupy platí stejná pravidla jako pro jakýkoliv jiný kód.

Také Karel Sasín ve svém článku varuje před tím, že adopce AI často předběhla pochopení dopadů. Nasazení AI podle něj balancuje mezi výkonem a zranitelností. Firmy dávají AI přístup ke kompletnímu kódu svých systémů a často netuší, co tím riskují.

Sara Maldon ve svém článku zase varuje před tím, když AI funguje jako „black box“, u kterého nevidíme dovnitř a nevíme, co se děje na pozadí. Cesta z pilotního režimu do ostré produkce by podle ní měla vést skrze nastavení jasných pravidel pomocí vizuální orchestrace, která vnáší do práce AI tolik potřebný řád a důvěru.

 

Přestože AI je v obsahu IT Systems dominantní, prostor dostávají i další témata. Petr Blabla, který je zakladatelem Adastra Lab, se ve svém článku věnuje IoT technologiím, jejichž využití se postupně posouvá z pilotních projektů do produkčního nasazení. Představuje konkrétní scénáře využití IoT v retailu a logistice.

 

Zuzana Kubíková ze společnosti RSM Technology CZ zdůrazňuje přesah implementace ERP systému, která bývá často chybně vnímána jako technologický projekt. Varuje, že tento pohled je nebezpečně zjednodušený, protože moderní ERP není IT projekt. Je to jeden z nejzásadnějších transformačních zásahů, do kterých se firma v průběhu svého fungování pouští.

 

Velký tematický blok je v tomto vydání věnovaný problematice digitální suverenity. Patrik Horný komentuje výsledky aktuálního průzkumu o digitální suverenitě firem, který realizoval Stratox spolu se CFO Clubem ČR mezi tuzemskými finančními řediteli v průběhu dubna. Vyplynulo z něj, že digitální suverenita často existuje jen na papíře a v představách vedení firem. Většina CFO totiž připouští, že jejich firma nemá otestovanou migrační strategii. Skutečná technologická suverenita totiž neznamená odchod z cloudu, ale architekturu, která odděluje byznysovou logiku od konkrétní infrastruktury.

Antonio Neri z HPE upozorňuje, že dosavadní nástroje ochrany digitální suverenity si často vybírají svou daň. Regulatorní požadavky přidávají náklady a komplexitu, pravidla „kupuj lokálně“ mohou firmám uzavřít přístup ke špičkovým platformám. Přitom suverenita a konkurenceschopnost nemusí jít proti sobě. Přijetím distribuované hybridní architektury lze podle něj snížit strategickou závislost.

 

Významnou součástí aktuálního vydání IT Systems je příloha věnovaná řešením pro výrobní podniky. Chtěl bych v ní upozornit zejména na článek Marka Stanovského z ITeuro, který vysvětluje, proč výrobní firma potřebuje jednu provozní realitu. Výhodou se tak podle něj stávají end-to-end řešení, která propojí celou firmu v jeden funkční celek a zajistí, že každá jeho část bude vědět, co má kdy dělat.

Na význam práce s daty ve výrobě poukazuje i Jaromír Barták. Doslova uvádí, že každá firma je jen tak rychlá, jak rychlá jsou její data. Když management vidí data v reálném čase, přestane žít v dojmech a začne žít v číslech.

Zajímavý pohled na využití AI ve výrobních podnicích nabízí ve svém článku Jakub Radiměřský ze společnosti Top Solution, který vás možná překvapí, jak výrazně se může průmyslu dotknout evropské nařízení o umělé inteligenci neboli AI Act.

 

Chcete se dozvědět více? Tak neváhejte a pusťte se do čtení nového vydání IT Systems.