Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - Dnes - redakce

Fenomén „kognitivní kapitulace“

Pohodlnost opět vítězí, nová studie ukazuje, že lidé slepě poslouchají AI

Umělá inteligence se stává běžnou součástí každodenního rozhodování. Nová studie ale ukazuje znepokojivý trend. Lidé jsou ochotni slepě následovat její doporučení – a to i ve chvíli, kdy jsou prokazatelně špatná. Může tak docházet k postupné ztrátě kritického myšlení.



Výzkum BBC pracovala s několika experimenty zaměřenými na rozhodování lidí za pomoci AI. V jednom z nich účastníci řešili úkoly s možností využít odpovědi generované umělou inteligencí.
„Výsledek byl jednoznačný. Lidé se řídili správnými doporučeními AI v 92,7 % případů. Problém ale nastává ve chvíli, kdy se systém mýlil – i tehdy ho účastníci následovali téměř v 80 % případů. Jinými slovy, i když AI dá špatnou radu, většina lidí ji bez většího přemýšlení přijme,“ říká Michal Španěl, datový analytik a manažer JenPráce.cz.
 
„Autoři studie tento jev označují jako „kognitivní kapitulaci“. Jde o situaci, kdy člověk přestává aktivně přemýšlet a přenechává rozhodování technologii,“ říká Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS. „Podle výzkumníků nejde jen o pohodlnost. AI dnes totiž působí velmi přesvědčivě a nabízí odpovědi, které znějí logicky a sebejistě – i když jsou chybné. To vede k tomu, že lidé nejenže doporučení přijmou, ale zároveň si za ním stojí s vyšší jistotou,“ dodává.
 
 
Podle autorů studie se tím otevírá zásadní otázka, zda nezačínáme postupně outsourcovat samotné přemýšlení? „Umělá inteligence se během několika let stala nástrojem, který lidé používají při práci, studiu i běžných rozhodnutích. Právě tato dostupnost ale může vést k tomu, že si uživatelé odvykají ověřovat informace nebo o nich kriticky uvažovat. Podobné závěry přinášejí i další výzkumy. Některé ukazují, že uživatelé ChatGPT vykazovali nižší zapojení mozku a horší výsledky při psaní než lidé, kteří AI nepoužívali,“ říká Michal Černý ze společnosti Audiopro.
 
Lidé, kteří se učí pomocí AI, mají také tendenci chápat látku méně do hloubky než ti, kteří informace aktivně vyhledávají samostatně přímo ve zdrojích. AI totiž nabízí hotové odpovědi bez nutnosti hledání, porovnávání zdrojů nebo formulování vlastních závěrů. To sice šetří čas, ale může oslabovat schopnost samostatného uvažování.
 
Citovaní experti se přitom shodují, že problémem není samotná umělá inteligence, ale způsob, jak ji lidé využívají. „Studie nepřináší jen varování, ale i jasné doporučení. V době, kdy jsou nástroje umělé inteligence stále dostupnější, se kritické myšlení stává jednou z nejdůležitějších dovedností. Bez něj totiž hrozí, že lidé by se mohli přestat rozhodovat sami za sebe – a začnou jen následovat to, co jim technologie předloží,“ dodává Michal Španěl.

 
  

- PR -

Konec pálení tokenů, trh tlačí na návratnost

BIQ Group spouští AI hub a jeho tým letos rozšíří na dvojnásobek


Slabý datový základ je příčinou pomalého růstu a nízké efektivity firem, a to navzdory implementaci AI. To má zásadní vliv i na návratnost AI projektů, podle studie State of AI in Business od MIT jich přitom selže až 95 %. Technologická skupina BIQ Group reaguje na tento stav spuštěním AI hubu, který pomáhá stavět datový základ a zavádět umělou inteligenci napříč organizací. K tomu využívá zaběhnuté ekosystémy Microsoft, SAP, Kentico či Atlassian. Tým nyní čítá 11 lidí a letos plánuje vyrůst na dvojnásobek. Aktuálně se podílí na projektech pro společnosti DPD SK, Veacom či GTS Alive.

  

- PR -

AI v IS KARAT

Umělá inteligence dnes rezonuje ze všech stran. AI je v nějaké míře součástí už prakticky každé technologie. Její masivní provoz způsobil, že pojem „slop“ pro označení nekvalitního AI obsahu byl dokonce zvolen jako slovo roku 2025. Příčinou často nejsou nástroje samotné, ale způsob jejich použití.

AI není kouzlený prsten, jehož otočením automaticky vyřešíte jakoukoliv výzvu. Správná aplikace může ale výrazně pomoct a zásadně změnit způsob práce. Klíčové je chytré nastavení funkcionality a snad ještě důležitější je správné zasazení do firemních procesů.