Aktuality -> Analýzy - 21. 5. 2014

Elektronicky komunikuje s úřady jen 28 procent Čechů. Firmy jsou na tom lépe

Podle nedávno zveřejněného šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) pouze 28 % obyvatel České republiky využilo loni ke komunikaci s veřejnou správou internet. Mnohem více naopak používají internet při styku s úřady české firmy, které zde vyhledávají důležité informace až v 90 % případů.



Podle ČSÚ využilo loni ke komunikaci se státní sférou internet jen 28 % obyvatel. Dostupné formuláře on-line podalo pouze 7 % jednotlivců. Ministerstvo vnitra chce toto číslo změnit. Česká republika v tomto směru totiž pokulhává za ostatními evropskými zeměmi a v šetření skončila šestá od konce. Lépe si vedli například Slováci nebo Kypřané. Nejčastěji komunikují s úřady elektronickou cestou Dánové, kteří internet využijí v 85 % případů. „Čísla vypovídají především o tom, jak kvalitní služby v této oblasti veřejný sektor lidem nabízí. Zajištění elektronické komunikace s úřady má dvě roviny. Tou první je samotná funkčnost řešení, druhou je pak snadnost jeho používání. A to jak na straně úřadů, tak na straně občanů. Často se setkáváme s případy, kdy například na stránkách chybí snadno dostupný odkaz pro stažení elektronických formulářů,“ objasňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. To potvrzují i data ČSÚ. Například možnost stáhnout si žádost o sociální dávky poskytuje na svých stránkách pouze 37 % obcí s rozšířenou působností, formulář o změně adresy pak jen 14 %. Možnost on-line vyplnění a odeslání formuláře na svých stránkách nabízí prozatím pouze sedmina obecních úřadů v republice.

Podniky si vedou lépe. I díky datovým schránkám

Mnohem více používají internet ke komunikaci s úřady české firmy. K vyhledávání důležitých informací ve vztahu se státní správou jej využívá přes 90 %. Téměř všechny podniky nad 250 zaměstnanců vyplňují on-line formuláře týkající se činnosti firmy, jako například k přiznání k dani z přidaného hodnoty nebo k dani z příjmu. Česká republika je v této oblasti šestá nejlepší v Evropě. „Příčina tohoto úspěchu tkví v nastaveném systému daňové správy. Tomuto trendu dopomohlo například zavedení datových schránek, které zrovnoprávňují elektronické a papírové dokumenty, a zjednodušují tak komunikaci mezi podnikateli a úřady. Při zavádění elektronické komunikace ve státní správě máme velmi pozitivní ohlasy,“ doplňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. Podle ČSÚ v roce 2012 zasílalo dokumenty organizacím veřejné správy prostřednictvím datové schránky 64 % podniků. Nejčastěji (90 %) takto komunikují podniky s více než 250 zaměstnanci.

 

Úřady v České republice tak pokulhávají za Evropou především v komunikaci s běžnými občany. Změnit by to mohl například dokument s názvem Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, který v současnosti připravuje Ministerstvo vnitra. Ten má za úkol definovat další etapu modernizace a rozvoje veřejné správy, zejména směrem k zefektivnění a zkvalitnění práce veřejných institucí v souladu se strategickými dokumenty Evropské unie. Jeho hlavním cílem je možnost realizace 85 % všech podání vůči veřejné správě elektronickou formou.

 

Ministerstvo toho chce dosáhnout například propojením už existujících registrů. To lidem usnadní práci, informace do různých formulářů totiž nebudou muset vyplňovat víckrát. V současnosti dokument čeká na to, až jej posvětí vláda. Ta se jím bude zabývat nejdříve v červnu letošního roku.

 

Zdroj: Servodata


 
  

- PR -

AI v ERP systému

Co v praxi funguje, jak to navrhnout a proč začít po krocích


Umělá inteligence je součástí každodenního života – od chytrých vyhledávačů přes automatické překlady až po plánování tras nebo generování obrázků. Ale co ERP systémy? Je správný čas zapojit AI právě sem? Určitě ano, ale smysluplně. Tak, aby zkrátilo cestu od otázky k odpovědi, od záměru k akci, a přitom udrželo to nejdůležitější: kontrolu, bezpečnost a auditovatelnost.

  

- PR -

Digitalizace není cíl, ale nástroj

První letošní vydání IT Systems je oborově velmi pestré a nabízí pohled na aktuální vývoj ve výrobních podnicích, v logistice, retailu, e-commerce i dalších odvětvích, kde se dobře zvládnutá digitalizace stává klíčovým faktorem úspěchu.
 
Příkladem může být článek, ve kterém Jan Kodada z Gebrüder Weiss popisuje, jak digitalizace mění zavedené procesy v logistice. Nebo článek, ve kterém Josef Voda ze společnosti Buylo předpovídá vývoj retailu, který podle něj bude formovat trojice klíčových trendů: digitalizace, automatizace a optimalizace procesů. Nejde však o tři samostatné směry, ale o jeden propojený přístup směřující k řízení celého produktového cyklu jako jednoho systému.