facebook LinkedIN LinkedIN - follow
Aktuality -> Analýzy - 21. 5. 2014

Elektronicky komunikuje s úřady jen 28 procent Čechů. Firmy jsou na tom lépe

Podle nedávno zveřejněného šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) pouze 28 % obyvatel České republiky využilo loni ke komunikaci s veřejnou správou internet. Mnohem více naopak používají internet při styku s úřady české firmy, které zde vyhledávají důležité informace až v 90 % případů.



Podle ČSÚ využilo loni ke komunikaci se státní sférou internet jen 28 % obyvatel. Dostupné formuláře on-line podalo pouze 7 % jednotlivců. Ministerstvo vnitra chce toto číslo změnit. Česká republika v tomto směru totiž pokulhává za ostatními evropskými zeměmi a v šetření skončila šestá od konce. Lépe si vedli například Slováci nebo Kypřané. Nejčastěji komunikují s úřady elektronickou cestou Dánové, kteří internet využijí v 85 % případů. „Čísla vypovídají především o tom, jak kvalitní služby v této oblasti veřejný sektor lidem nabízí. Zajištění elektronické komunikace s úřady má dvě roviny. Tou první je samotná funkčnost řešení, druhou je pak snadnost jeho používání. A to jak na straně úřadů, tak na straně občanů. Často se setkáváme s případy, kdy například na stránkách chybí snadno dostupný odkaz pro stažení elektronických formulářů,“ objasňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. To potvrzují i data ČSÚ. Například možnost stáhnout si žádost o sociální dávky poskytuje na svých stránkách pouze 37 % obcí s rozšířenou působností, formulář o změně adresy pak jen 14 %. Možnost on-line vyplnění a odeslání formuláře na svých stránkách nabízí prozatím pouze sedmina obecních úřadů v republice.

Podniky si vedou lépe. I díky datovým schránkám

Mnohem více používají internet ke komunikaci s úřady české firmy. K vyhledávání důležitých informací ve vztahu se státní správou jej využívá přes 90 %. Téměř všechny podniky nad 250 zaměstnanců vyplňují on-line formuláře týkající se činnosti firmy, jako například k přiznání k dani z přidaného hodnoty nebo k dani z příjmu. Česká republika je v této oblasti šestá nejlepší v Evropě. „Příčina tohoto úspěchu tkví v nastaveném systému daňové správy. Tomuto trendu dopomohlo například zavedení datových schránek, které zrovnoprávňují elektronické a papírové dokumenty, a zjednodušují tak komunikaci mezi podnikateli a úřady. Při zavádění elektronické komunikace ve státní správě máme velmi pozitivní ohlasy,“ doplňuje Lenka Uzun ze společnosti Servodata. Podle ČSÚ v roce 2012 zasílalo dokumenty organizacím veřejné správy prostřednictvím datové schránky 64 % podniků. Nejčastěji (90 %) takto komunikují podniky s více než 250 zaměstnanci.

 

Úřady v České republice tak pokulhávají za Evropou především v komunikaci s běžnými občany. Změnit by to mohl například dokument s názvem Strategický rámec rozvoje eGovernmentu 2014+, který v současnosti připravuje Ministerstvo vnitra. Ten má za úkol definovat další etapu modernizace a rozvoje veřejné správy, zejména směrem k zefektivnění a zkvalitnění práce veřejných institucí v souladu se strategickými dokumenty Evropské unie. Jeho hlavním cílem je možnost realizace 85 % všech podání vůči veřejné správě elektronickou formou.

 

Ministerstvo toho chce dosáhnout například propojením už existujících registrů. To lidem usnadní práci, informace do různých formulářů totiž nebudou muset vyplňovat víckrát. V současnosti dokument čeká na to, až jej posvětí vláda. Ta se jím bude zabývat nejdříve v červnu letošního roku.

 

Zdroj: Servodata


 
  

- PR -

Jak zajistit vzornou docházku u zaměstnanců v terénu?

Díky digitalizované evidenci do­cház­ky, která snižuje admi­ni­stra­tiv­ní zátěž personalistů a eliminuje nepoctivé praktiky zaměstnanců, můžete ušetřit až statisíce korun ročně. Pozdní příchody, dřívější odchody, půjčování kartiček nebo čipů, falešné přesčasy nebo evidence příchodu či odchodu na nesprávném místě — to vše se negativně projeví na výši vašich mzdových nákladů.

  

- PR -

Pět způsobů, jak AI změní náš svět k nepoznání

AI_analyzuje_data-PR.jpegUmělá inteligence (AI) a strojové učení (ML) přináší už více než 10 let podnikům i výzkumníkům stále možnosti. Ať už jde o využití prediktivní analýzy k předvídání údržby zařízení, nástroje počítačového vidění, které dávají oči robotům na automatických montážních linkách, nebo digitální dvojčata sloužící k simulaci fungování továren, měst, a dokonce i celých ekonomik, seznam aplikací poháněných AI je dlouhý a stále se prodlužuje.