Evropský soud rozhodoval v kauze rumunského inženýra, který byl propuštěn kvůli intimní korespondenci se svou přítelkyní v pracovní době. Jeho zaměstnavatel přitom používání firemních prostředků pro soukromé účely výslovně zakazoval a upozornil zaměstnance, jakým způsobem bude dodržování tohoto zákazu monitorovat. Soud rozhodl ve prospěch zaměstnavatele jednoznačně poměrem pěti hlasů ku jednomu.

Průlomové rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva nyní firmám umožní monitorovat i soukromou elektronickou korespondenci zaslanou prostřednictvím e-mailu, Facebooku či populárních komunikátorů typu WhatsApp, iMessage včetně sdílení obrázků pomocí aplikací Snapchat či Instagram. Rozhodnutí se dotýká všech zařízení ve vlastnictví firmy, tedy nejen počítačů, ale i chytrých telefonů a tabletů. Právě na mobily a tablety se v posledních dvou letech přesunula více než polovina času využívaného pro soukromé účely.

Doposud bylo pro zaměstnavatele komplikované propustit ty, kteří závažným způsobem u svého počítače porušují pracovní nařízení, ohrožují bezpečnost firmy či trpí syndromem chronického flákače. U soudu nacházely firmy zastání jen částečně, navíc s velkou mírou právní nejistoty. „Soudy většinou firmám neupíraly právo na monitoring využívání pracovních prostředků zaměstnavatele, ale čtení soukromé korespondence bylo považováno za protiprávní. Řada zaměstnavatelů proto do nejistých právních sporů nešla,“ říká JUDr. Josef Donát, LLM, odborník na právo v oblasti informačních technologií z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL.

To by se ale nyní mělo změnit, protože rozsudek Evropského soudu pro lidská práva je de facto závazný i pro Českou republiku. Pokud zaměstnavatel seznámí pracovníky s pravidly využívání firemních prostředků včetně způsobu jejich monitorování a zaměstnanec pravidla poruší, soud by již neměl zpochybňovat právo zaměstnavatele na monitorování soukromé komunikace zaměstnance.

„Firmám by se mělo usnadnit dokazování porušování pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem. Bez možnosti kontroly komunikace prostřednictvím pracovních prostředků zaměstnavatele bylo obtížné prokázat, jestli elektronická korespondence byla soukromá, nebo pracovní. Toho samozřejmě řada přistižených zaměstnanců zneužívala. Teď musí počítat s tím, že zaměstnavatel může při splnění zákonných podmínek monitorovat využívání pracovních prostředků zaměstnavatele na pracovišti a nemohou poukazovat na porušování jejich práva na soukromí, respektive soud by k takovým argumentům neměl přihlížet, pokud se bude jednat o situaci obdobnou sporu, který řešil Evropský soud pro lidská práva,“ dodává JUDr. Josef Donát.

Zaměstnavatelé by nicméně měli všechny pracovníky seznámit s tím, jak mohou nakládat s výpočetní technikou, a upozornit je i na způsob monitoringu výpočetní techniky. Tato pravidla by měla být i součástí pracovních smluv. Už samotné varování, že k monitoringu dochází, často sníží zneužívání na minimum.

Podle Evropského soudu pro lidská práva je ale právo zaměstnavatelů kontrolovat soukromou komunikaci zaměstnanců opodstatněné, protože jen tak lze zjistit, jestli se namísto práce nezabývají soukromými aktivitami.