Konkurenční boj, inflace, složitá mezinárodní situace, ekonomická nejistota, vysoké nároky zákazníků. Průmyslové podniky při hledání cest, jak se s nepříznivou situací vypořádat, stále větší měrou vyu­ží­va­jí široké možnosti umělé inteligence a dalších moderních techno­lo­gií. Ty díky rychlému vývoji dávno nejsou výsadou největších hráčů na trhu a jsou stále dostupnější i menším firmám. To je případ i strojírenské a metalurgické společnosti BENEŠ a LÁT, a. s., se sídlem ve středočeských Poříčanech, která se ve svých čtyřech závodech specializuje na odlévání ze slitin hliníku, obrábění a 3D tisk kovů. Firma se zhruba 400 pracovníky a ročním obratem okolo 800 milionů k ekonomicky efektivnímu řízení výroby využívá již od roku 2005 informační systém KARAT. I díky němu se jí v časech vysoké inflace, rostoucích cen energií a tlaku na flexibilitu výroby stále daří.

Umělá inteligence plánuje výrobu v reálném čase

Firma BENEŠ a LÁT využívá systém IS KARAT při řízení výroby, ale také významnou měrou dlouhodobě přispívá k jeho dalšímu vývoji, zejména modulů plánování výroby nebo internetu věcí (IoT). A právě v těchto oblastech nově nachází uplatnění umělá inteligence, kde sehrává zásadní roli při automatizaci, přechodu na plánování v reálném čase a zavedení prediktivní údržby.

„Naším cílem je realizace konceptu real-time výroby. Tedy takové, kde dochází pouze k minimálním nebo nulovým prostojům ze strany člověka,“ vysvětluje finanční ředitel Jan Lát. „Tomu bylo nutné podřídit celý obchodní proces v ERP systému, od vylepšení CRM, přes podchycení obchodního procesu v modulu BPM, přípravě výroby na automatické odvádění bez terminálů, plánování v reálném čase, až po podporu automatických činností v logistice.“

Jedním z prvních projektů využití umělé inteligence (AI) v provozu společnosti BENEŠ a LÁT se stala transformace plánování výroby. V minulosti se plánovači zaobírali většinu času operativním plánováním. V plánech bylo nutné zohledňovat různé události ve výrobě, které ovlivňovaly dostupnost pracovní síly, materiálu nebo zařízení. To však neprobíhalo v reálném čase a plán byl ve výsledku neaktuální – zavedení změny ve výrobě do plánu vyžadovalo, aby plánovač změnu provedl ručně v modulu pokročilého plánování výroby (APS) systému IS KARAT, což mohlo trvat i řadu hodin.

Bylo tedy nutné odbourat operativní činnosti plánovačů jako jeden z prvních klíčových kroků ke zrychlení aktualizací plánů výroby, omezení prostojů, snížení závislosti celého procesu na lidském zásahu, uvolnění kapacit plánovačů, aby se mohli více zaměřit na kvalitu plánu a v neposlední řadě pomocí automatizace setřít rozdíly mezi kvalitou práce jednotlivých plánovačů.

„Dojde-li dnes k prostoji, který znamená změnu ve výrobě, nové řešení s umělou inteligencí zhruba do 5 minut pošle informaci, jak se má výroba přeplánovat. Vše se odehrává v modulu APS informačního systému KARAT, plán se uloží a pracovníci v provozu mají na terminálech ihned možnost vidět, kde mají pokračovat v práci, která byla změnou přerušena,“ vysvětluje Zdenko Piovarči, CIO a vedoucí týmu strategie společnosti BENEŠ a LÁT.

Příklad z provozní praxe

Mistr provozu slévárny společnosti BENEŠ a LÁT zpracovává standardní procesy na svém mobilním zařízení, kde se mu zobrazují stroje, které jsou aktuálně v provozu, přičemž stejná informace je k dispozici na velkoplošných obrazovkách pro operátory výroby. V případě, že dojde k nestandardní situaci, výpadku, poruše nebo jakékoliv jiné změně stavu samotného stroje, automaticky se spustí eskalační proces, který mistrovi okamžitě pošle na mobilní zařízení zprávu o změně stavu stroje s upozorněním na nutnost kontroly a příslušného zásahu. Umožňuje to systém internetu věcí (IoT), který využívá senzory umístěné na strojních zařízeních. Ten však slouží nejen ke sledování a vyhodnocování stavu v reálném čase, ale i k prevenci mimořádných stavů.

Internet věcí pomáhá předcházet odstávkám

Nadstavbou umělé inteligence v plánování výroby byl projekt číslo 2, zaměřený na internet věcí (IoT). Ten společnosti BENEŠ a LÁT slouží ke sběru dat o stavu různých technologických zařízení – jedná se především o sledování stavu hydraulického okruhu, kde jsou čidla umístěná na čerpadlech, tlakových vyrovnávacích vacích, ale i na strojích a na některých bodech chlazení. Průběžně získáva­né hodnoty jsou z čidel předávány ke zpracování a vyhodnocení systému prediktivní údržby založenému na umělé inteligenci.

„S pomocí systému prediktivní údržby jsme dnes schopni předpovědět, které stroje, konkrétně například lisy, budou muset být vyřazeny dříve než před obvyklou dobou životnosti, nebo naopak dokážeme zjistit, že po roce provozu jsou ve velice dobré formě a budou sloužit ještě dalších šest měsíců. Díky tomu jsme schopni ušetřit náklady a předejít nečekaným výpadkům,“ říká Jakub Beneš, vedoucí týmu logistiky a plánování.

Plánováním a údržbou to nekončí

Neúprosný tlak na snižování nákladů, rychlost reakce a flexibilita ve vztahu k požadavkům zákazníků a vnější ekonomické faktory, jako jsou rostoucí ceny materiálu, energií a služeb, nutí společnost BENEŠ a LÁT přistupovat inovativním způsobem k celému svému provozu a snažit se být stále o krok napřed.

Díky využití moderních technologií ke včasné, ale i dopředné, preventivní reakci je firma schopna snižovat celkové náklady na poruchu, což se projevuje úsporou směrem do firmy, a ve výsledku i snížením ceny pro zákazníka.

„Umělá inteligence se nám v prvních dvou provozně orientovaných projektech osvědčila natolik, že jsme se rozhodli její využití v rámci dalšího projektu nově rozšířit i do modulu Odbytový plán, kde bude sloužit k obchodním predikcím. Tím vším přispívá k tomu, že dokážeme v náročných časech nejen obstát, ale i se dále rozvíjet,“ uzavírá Jan Lát.