Většina nemocnic nyní využívá své vlastní výkazy o poskytnuté zdravotní péči nedostatečně. Na jednání se zdravotními pojišťovnami proto nebývají dostatečně připraveni. Překvapující je tato skutečnost o to více, že zdravotní pojišťovna může vycházet v podstatě pouze z dat, které jí nemocnice sama dá. Jedná se o výkazy poskytnuté péče z nemocničního informačního systému. Kromě toho však nemocnice disponují i dalšími datovými zdroji, které obvykle zůstávají bez povšimnutí. Jde o strukturované informace uložené nejen v klinických informačních systémech (například laboratorní výsledky), ale i ekonomických systémech (účetnictví, skladové zásoby a jejich použití, personalistika) a dalších (IS lékárny, kuchyně, sterilizace, hlášení nežádoucích událostí a další).

Vybudování datového skladu, který by automaticky shromažďoval v jednotné struktuře data z těchto zdrojů, se tak stává nutností. Výhodou proti samostatnému reportingu z jednotlivých systémů je možnost analýz ze sdružených dat, které jednotlivé systémy nemohou poskytnout. Zároveň tak vzniká jediná verze pravdy, díky které všichni vidí stejné výsledky, protože informace jsou automaticky konsolidované ze všech systémů na jednom místě. Nedochází tak k nedorozumění vyplývajícímu z rozdílené metodiky výpočtu obdobných ukazatelů. V neposlední řadě koncept datového skladu zvyšuje míru zabezpečení dat, protože riziko úniku informací je minimalizováno díky zabezpečení a sledování přístupu uživatelů. V případě reportingu založeném na nejrůznějších excelových sešitech či jiných tabulkových procesorech těchto vlastností dosáhnout nelze.

Nad tímto datovým skladem by pak měla být vybudována reportovací nadstavba umožňující snadný přístup oprávněných uživatelů k relevantním informacím a ukazatelům. V dnešní době je možné na trhu nalézt několik předpřipravených řešení, u kterých jejich dodavatel tvrdí, že jsou vhodná pro nemocnice. Pro potřebu výběru z nabídky je vhodné si ujasnit klíčové požadované vlastnosti, které by měly být minimálně následující:

• Rychle dostupný přehled o celé nemocnici s možností prokliku na jednotlivé organizační jednotky. Systém by měl umožnit drill-down až k jednotlivým položkám, ze kterých se výsledná sestava skládá.
• Sledování limitů a rozpočtů s možností srovnání aktuálních hodnot s historickými a plánovanými hodnotami, vyznačením žádoucích a nežádoucích odchylek.
• Odhad a modelování budoucího vývoje pomocí what-if analýz, které umožňují simulaci různých variant budoucího vývoje na základě změn vstupních kritérií.
• Různé úrovně detailu podle pravomocí tak, aby k datům měli přístup uživatelé podle odpovídajících kompetencí. Součástí řešení by mělo být i sledování přístupu uživatelů.
• Možnost úpravy reportů zaškoleným uživatelem pomocí vizuálního nástroje.

Tyto základní vlastnosti by měly být aplikovány pokud možno jednotně na všechny poskytované ukazatele.

Analýza proveditelnosti

Po výběru vhodného produktu by měla následovat jeho implementace. Vzhledem k tomu, že pro smysluplnou realizaci datového skladu je klíčový automatický přenos dat z několika dalších systémů třetích stran a výsledná cena řešení se skládá z několika různých položek je vhodné si předem s dodavatelem vyjasnit, co přesně a za jakých podmínek bude provedeno. Vlastní implementaci by proto měla předcházet alespoň základní analýza proveditelnosti, která by měla odpovědět minimálně na následující otázky:

• Je požadováno kromě sledování ekonomických parametrů i sledování nějakých dalších ukazatelů souvisejících s klinickou efektivitou, kvalitou či bezpečností péče?
• Jaké zdrojové systémy jsou v nemocnici k dispozici a za jakých podmínek (technických i právních) je možné z nich automaticky získávat data?
• Bude mít projekt více fází, ve kterých budou postupně integrovány jednotlivé provozní systémy, nebo budou integrovány všechny najednou v rámci jediné fáze?
• Je potřeba zajistit systematickou elektronizaci nějaké agendy zpracovávající klíčová data, která dosud nejsou dostupná v elektronické podobě, nebo je vedena v nevhodné elektronické formě (např. tabulky v textových dokumentech)?
• Jaké reporty nemocnice očekává, že jí budou zpřístupněny, které reporty z předpřipraveného řešení jsou dostačující, a které je potřeba upravit či doplnit?
• Kterým uživatelům bude reporting přístupný – pouze vedení nemocnice nebo i vedení jednotlivých oddělení či stanic budou zpřístupněna data jejich organizačních jednotek?
• Jakým způsobem se počet uživatelů (pojmenovaných či současně pracujících) projeví v počtech potřebných licencí nebo požadovaného výkonu hardwaru?
• Bude dodávka reportů nějakým způsobem rozdělena do fází, nebo budou dodány všechny reporty najednou v rámci jediné fáze?
• Jakým způsobem by měly být jednotlivé ukazatele standardizovány a jak budou získávány potřebné denominátory, které budou použity pro výpočet standardizovaných ukazatelů?
• Jaké součinnosti interních pracovníků nemocnice bude potřeba při vlastní implementaci s vyčíslením odhadu v člověkohodinách pro jednotlivé profese?
• Jaký bude celkový harmonogram implementace se zohledněním dodávek třetích stran?
• Jaká bude celková cena řešení na jeho pořízení a provoz?

Klíčový je zejména první a poslední uvedený bod. Smysluplný datový sklad pro nemocnici by měl obsahovat minimálně data o výkazech z klinického informačního systému, vybraná účetní data z ekonomického systému a klíčové údaje z personálního systému. V nemocnicích je běžné, že některá oddělení používají specifické klinické informační systémy, a je tedy otázkou, zdali údaje z centrálního klinického informačního systému budou dostatečné.

Klíčové otázky předcházející implementaci

Rozhodnutí o integraci každého jednotlivého systému má však několik aspektů. Prvním z nich je ochota a schopnost stávajícího dodavatele poskytovat automatické exporty dat ve formátu zpracovatelném na straně datového skladu. V úvahu obvykle připadá buď poskytnutí přímého přístupu k vlastním datům pro čtení (obvykle nejlevnější, nicméně náchylné k problémům při upgradu vlastního provozního systému), přístup ke specifickým databázovým pohledům (kompromisní varianta), nebo poskytování pravidelného exportu dat v textovém formátu (obvykle nejnáročnější na implementaci, v některých případech však jediná možná). V případě, že nelze datové exporty získat od původního dodavatele provozního systému, například z důvodu jeho zániku, je nutné přenést tyto práce a s nimi spojenou záruku na dodavatele vlastního datového skladu. Ostatní aspekty integrace jednotlivých systémů se týkají zejména harmonogramu a ceny pro pořízení a provoz takovéhoto exportu. Další cenovou položkou bude obvykle nezbytný hardware, operační systém nebo licence třetí strany pro databázi datového skladu či vlastní nástroj business intelligence, na kterém je řešení postaveno.

Vzhledem k tomu, že podmínky pro ekonomické řízení nemocnice se mění přinejmenším každý rok s úhradovou vyhláškou, je nutné mít s dodavatelem podchyceno, kdo, kdy a za jakých podmínek bude provádět aktualizace. Tyto aktualizace se týkají zejména číselníků (lze přenášet z klinického systému, nebo aktualizovat ručně), parametrů z úhradové vyhlášky a smluv se zdravotními pojišťovnami (zejména z jejich příloh č. 2, které specifikují strukturu nasmlouvané péče, a úhradových dodatků určujících ceny).

Teprve po jednoznačné definici těchto podmínek je vhodné zahájit vlastní implementační projekt s vyhlídkou na jeho úspěšné dokončení. Správně implementovaný manažerský reporting se pak může stát zásadním nástrojem poskytujícím aktuální a nezbytné informace pro vedoucí pracovníky v okamžiku jejich skutečné potřeby.

Zdeněk Hřib
Autor, MUDr. Zdeněk Hřib, působí jako senior business consultant ve společnosti Aquasoft.