facebook LinkedIN LinkedIN - follow
IT SYSTEMS 3/2013 , Logistika

Rozhovor: Ondřej Cikhart, DHL Supply Chain



DHLDHL nedávno dokončilo masivní konsolidaci své globální IT infrastruktury. Blízko tomuto procesu byl také Ondřej Cikhart, toho času IT ředitel české pobočky divize DHL Supply Chain, dnes produktový manažer WMS systému RedPrairie pro region EMEA. V následujícím rozhovoru jsme se jej zeptali, jaké dopady měla tato konsolidace na IT největší světové logistické firmy a jaké aktuální otázky je třeba řešit na poli řízení dodavatelského řetězce.


Výsledkem několikaleté konsolidace IT infrastruktury DHL byla mimo jiné redukce počtu datacenter z téměř čtyř desítek na dvě. Jedno sídlí v Kuala Lumpur, druhé v Praze. Jaké přínosy měla pro DHL tato centralizace v oblasti řízení IT?

Chtěli jsme, aby minimum aplikací běželo přímo v konkrétních zemích, případně místních skladech, a to se podařilo. Hlavní přínos je jednoznačný, a to neuvěřitelné zjednodušení mechanismu, jakým naše IT funguje. Máme teď v regionu jedno datacentrum, jedny standardy atp. Nezanedbatelné jsou ale i vedlejší efekty konsolidace, například vytvoření koncentrace specialistů na jednom místě. To hraje významnou roli při řešení seriózních problémů. Pokud vám například v nějaké zemi nekontrolovaně a nevysvětlitelně padá skladová aplikace, jednoduše obejdete „barák“, poptáte se, zda se někdo s něčím podobným už nesetkal, a za půl dne můžete mít po problému. Kdyby to měla řešit skupina lidí z dané země společně s dodavatelem systému, bude to záležitost klidně na několik let.

Jednou z hlavních technologií, na kterou DHL při této konsolidaci vsadilo, byla virtualizace. Do jaké míry je v současnosti vaše infrastruktura virtualizována?

Neřeknu přesná čísla, protože už přece jen nejsem na pozici, kde bych k nim měl přístup. Nicméně drtivou většinu serverů se snažíme virtualizovat. Je to i z důvodu interního nákladového modelu, kdy jsme my, jako vnitropodnikové jednotky, pro datové centrum v podstatě zákazníky. Poskytují nám hardware. Využívání virtualizovaného hardwaru je pro nás nastaveno jako nejekonomičtější varianta. To znamená, že kdekoliv to jde, prosazujeme virtualizaci. RedPrairie například běží kompletně na virtualizovaných platformách s výjimkou databázové vrstvy.

O DHL Supply Chain DHL

Supply Chain je divizí společnosti DHL, jež je součástí přední světové logistické skupiny Deutsche Post DHL. V České republice poskytuje DHL Supply Chain řešení v oblasti dodavatelských řetězců širokému spektru zákazníků zejména z automobilového, technologického, módního nebo hračkářského průmyslu. Celkem dvanáct logistických center je situováno na všech strategicky důležitých místech v rámci republiky. Skladové kapacity společnosti dosahují rozlohy více než čtvrt milionu čtverečních metrů. Společnost zaměstnává bezmála dva tisíce lidí.


Náklady jsou často zmiňovaným přínosem virtualizace. Její zapojení do firemního IT však nelze posuzovat pouze finanční optikou. Jaké s ní máte praktické zkušenosti?

Nechci působit příliš nadšeně. Musím ale říct, že vidím jen pozitivní dopady. Jakmile například odejde virtuální server, prostě jej znovu nastartujete. Dřív jste musely v případě výpadku fyzického serveru aplikaci přemigrovat na druhý, počkat až druhý stroj někdo zapojí, případně doveze, a potom znovu zátěž rozložit. Zatímco dřív se donekonečna počítalo, kdy musíte objednat servery, kdy přijedou, jaké mají specifikace, kdo je implementuje, tak nyní je to stejně jednoduché jako lednice. Prostě přijdete a vyberete si to, co chcete.

DHL je obrovská firma, což má přirozeně vliv na rozsah a specifika jejího IT. Jak se vám spolupracovalo s dodavateli virtualizačních technologií a narazili jste při jejím nasazení na nějaké překážky?

Co se týká poskytovatelů virtualizace, na žádný zásadní problém jsme nenarazili. Problém byl podle mě spíše na straně našich menších aplikačních dodavatelů. Když jsme za nimi přišli s tím, že chceme jejich skladový systém provozovat na virtuálním serveru, obvykle nám odpovídali, že s tím nemají zkušenosti, a tím pádem nemohou zajistit SLA. Jakmile jsme tedy šli od globálních dodavatelů na nižší úroveň, začaly vyvstávat různé otázky. Virtualizace s sebou totiž nenese jen rozhodnutí ano, nebo ne. Z mého pohledu je to zejména otázka standardizace prostředí. Vše běží na standardním hardwaru, operačním systému, nějak se provádí patchování, upgradování virtuálních serverů. Zavést v tom disciplínu a tuto vůli prosadit vůči těmto menším dodavatelům, ale i country týmům je to nejtěžší. Jakmile se vám to však podaří, je už vše velmi snadné. 

Standardizace EDI téměř neexistuje

Důležitou součástí řízení dodavatelsko-odběratelských vztahů je výměna dat. Ve vyspělých zemích se k tomu nejčastěji využívá elektronická výměna dat (EDI). Jak vnímáte její rozšíření v českých podnicích?

Z mé zkušenosti je EDI komunikace v českých podmínkách už standard, určitě u středních a větších implementací. Objevují se na trhu i klienti, kteří fungují na základě posílání excelovských spreadsheetů po e-mailech, ale to jsou výjimky. Z pohledu rozšíření tak vnímám EDI pozitivně. Druhou otázkou je její standardizace. Tady se příliš nelišíme od západních zemí, standardizace v této oblasti prakticky neexistuje.



Vaše společnost nemá sílu ve vztahu ke svým zákazníkům takovou standardizaci prosadit a ovlivnit tak celý trh?

Pokud jsme pro zákazníka globálním logistickým partnerem, tak to samozřejmě můžeme do jisté míry ovlivnit a snažíme se o to. Komplikovanější je situace, kdy jsme v pozici regionálního partnera. Zákazníci mají často investovány desítky a stovky milionů do ERP systému. Když za nimi potom v rámci nabídkového řízení přijdeme s tím, že interface jejich systému potřebujeme překopat na nějaký EDI standard, v podstatě mu tím vytvoříme další náklad a pravděpodobnost získání takové zakázky padá rychle dolů.

Standardizace, respektive nalezení způsobu výměny dat je v oblasti SCM klíčové. Do značné míry to souvisí s proprietárností jednotlivých systémů, které potřebujete propojit. S jakými problémy se při integraci skladových systémů setkáváte?


Integrace je pořád poměrně velký boj. Přirozenými partnery skladové aplikace jsou plánovací nebo objednávkové systémy a transportní systémy. Objednávkový systém na straně zákazníka může být například ERP v nějaké kustomizované podobě. To samozřejmě vytváří v integrační rovině velmi různorodé prostředí. V polovině případů se sice setkáváte se SAPem, ten je ale naimplementován tolika různými způsoby, že je téměř nemožné vysledovat nějakou podobnost, a integraci tak musíte provést prakticky vždy od začátku. Druhým partnerem jsou transportní systémy, TMS. Trh těchto systémů je neuvěřitelně roztříštěný. Lokální doprava je velmi specifická oblast, kdy například americké TMS by u nás byly nepoužitelné. V každé zemi tak existují minimálně dva lokální transportní systémy, což samozřejmě integraci komplikuje.

Logistika a skladování jsou pro většinu firem klíčové, ovlivňují jejich celkovou efektivitu. Jak dnes vnímáte přístup firem k této oblasti?

Řekl bych, že je to klíčová oblast pro škrtání nákladů (smích.) Pokud budu hovořit za český supply chain, situace mi připadá v oblasti tlaku na náklady hodně vyhrocená. Největší problém je v tom, že se firmy snaží zaměřovat na optimalizaci jednoho kousku celého řetězce, v tomto případě skladu, který se snaží „vydřít na kost“. Jen málo firem se na logistiku dívá holisticky a snaží se k ní přistupovat koncepčně jako k prostředku získání konkurenční výhody. Většina ji vnímá roztříštěně, jako soubor různých služeb od různých dodavatelů. Je to důsledek historického vývoje logistiky.



Existují i opačné příklady?


Dobrým příkladem je Alza. Ta si de facto udělala ze skladů prodejní místa. Pokud firma přistoupí k logistice podobným koncepčním způsobem, zavede detailně propojený systém objednávek, stavů zboží na skladu, toků zboží, a má k tomu navíc napojeno i business intelligence, může tím skutečně získat klíčovou kompetitivní výhodu.

Jak se v této vyhrocené situaci daří moderním technologiím řízení skladů, jako voice picking a RFID?

Hlasové technologie jsou už dnes standard. Dramaticky zvyšují přesnost, cena setu ale není úplně malá. Celý systém něco stojí, takže tam, kde je pracovní síla relativně levná, raději najmou více skladníků, než aby investovaly do sofistikované implementace. RFID určitě má v některých segmentech smysl. Je to nicméně nákladná a složitá technologie, kterou musí partneři podporovat od počátku až do konce řetězce. Ve světě velmi flexibilního trhu, kdy dochází k častému obměňování dodavatelů, je proto její nasazování v regionu východní Evropy výjimečné.

Dnešní skladové systémy jsou si vzájemně velmi podobné. Vidíte v této situaci nějaký prostor pro zásadní zlepšení, které by pro firmy mohlo znamenat získání konkurenční výhody?

Je pravda, že pokud bychom vedle sebe postavili několik WMS systémů, budou se vzájemně lišit jen málo. Skokové pokroky se uskutečnily už dřevních dobách a prostor pro nějakou zásadní změnu v rámci těchto aplikací aktuálně nevidím. Myslím si, že se příležitost skrývá spíše ve způsobu, jakým WMS nasazujete a integrujete. Jestli skutečně máte propracované prostředí logistických aplikací, které jsou spolu kompatibilní, komunikují, umějí si vyměňovat data, a nad tím máte systém, který umí všechna data číst a udělat z nich srozumitelné reporty.

To se ale i do budoucna jeví jako stále velký problém. Podle studie DHL jsou výpadky v IT a telekomunikacích na prvním místě faktorů, které způsobují narušení dodavatelského řetězce...

Možná se teď ve mně probouzí stavovská hrdost, ale největší výpadky, opravdu seriózní problémy, se kterými jsem se setkal, vznikají chybným plánováním celého řetězce. To je asi nejpalčivější problém, že se obě strany vztahu nedokážou domluvit, jaké má mít řešení parametry, čím se ho chystají zatížit.

Pokud se podíváme do budoucna. Jaké technologie mají podle vás potenciál prosadit se v SCM?

Potenciál určitě vidím v rozšíření smartphonů. Implementace EDI je totiž vždy spojena s „těžkou“ integrací na back endu. Smartphony dnes mají řadu funkcí, díky kterým mohou suplovat zařízení provozovaná ve skladech a logistickém řetězci obecně. Dovedu si představit situaci, kdy si obsluha kamionu pomocí aplikace v telefonu načte data o přepravovaném zboží, čímž je zároveň předá transakčnímu systému. Společnosti by nemusely investovat do složité implementace a ušetřily by také za nákup drahých jednoúčelových zařízení.

Nejčastější příčiny selhání SCM

Podle posledního průzkumu Business Continuity Institute zaznamenaly tři ze čtyř firem v roce 2012 alespoň jedno narušení dodavatelského řetězce. Jako nejčastější důvod selhání přitom více jak polovina firem označila výpadky IT nebo telekomunikačních služeb. ICT příčiny tak „přeskočily“ i tradičně vedoucí faktor selhání SCM – nepřízeň počasí (48 %). I přes nižší celkový počet reportovaných incidentů se společnosti v důsledku potýkaly s většími problémy. Nejčastěji to byla ztráta produktivity a zvýšená cena práce. Každá pátá dotazovaná společnost pak zaznamenala alespoň jednu událost v SCM, která jí „přinesla“ ztrátu přesahující jeden milion dolarů. Průzkum podporovaný DHL Supply Chain mimo jiné upozornil na význam rozhodování při zadávání outsourcovaných služeb. Problémy s narušením dodavatelských řetězců připisované selhání outsourcingových partnerů vyskočily oproti loňsku na třetí místo a vzrostly ze 17 na současných 35 procent. Průzkumu se mezi červnem a srpnem roku 2012 zúčastnilo celkem 532 organizací z 68 zemí a 14 průmyslových odvětví. Ve vzorku respondentů měly převahu společnosti s více jak tisíci zaměstnanci (44 procent všech dotazovaných společností).

Lukáš Dolníček

Chcete získat časopis IT Systems s tímto a mnoha dalšími články z oblasti informačních systémů a řízení podnikové informatiky? Objednejte si předplatné nebo konkrétní vydání časopisu IT Systems z našeho archivu.

Inzerce

Konec papírování, digitalizujte a usnadněte si práci!

IT Systems 3/2024V aktuálním vydání IT Systems jsme se zaměřili na vývoj digitalizace ve světě peněz, tedy v oblasti finančnictví a pojišťovnictví. Dozvíte se například, proč je aktuální směrnice PSD2 v inovaci online bankovnictví krokem vedle a jak by její nedostatky měla napravit připravovaná PSD3. Hodně prostoru věnujeme také digitalizaci státní správy a veřejného sektoru, která nabírá obrátky.