„Tvorba aplikací je nákladná, a proto dává stále více firem přednost technologii low-code. Ta je levnější a nevyžaduje téměř žádné programovací znalosti, takže snižuje závislost na specialistech a dodavatelích. S pomocí low-code firmy in-house vyvinou aplikace z předpřipravených šablon a vizuálních prvků. Hotovo tak mohou mít už v řádu týdnů,“ vysvětluje Lukáš Cingr, který v české KPMG vede oddělení Customer & Digital.

Pro pětinu společností ze studie je už low-code klíčovou součástí jejich softwarového vývoje. Další pětina plánuje low-code vyzkoušet v následujících 12 měsících. „Podle našich odhadů se i v Česku blíží k jedné polovině podíl firem, které s low-code pracují. V této skupině jsou už i subjekty kritické infrastruktury jako elektrárny a nemocnice. Také tuzemské podniky používají low-code zejména pro standardizované úkony jako založení účtu, uzavření smlouvy nebo schvalování přístupů zaměstnanců do interních systémů. Low-code se uplatní i při správě objednávek a faktur, tvorbě e-shopu nebo kontrole a údržbě zařízení,“ shrnuje Veronika Zichová, specialistka KPMG na low-code.

Low-code lze propojit s umělou inteligencí

Vývoj s minimem kódování přináší řadu výhod, především zefektivňování procesů (tuto výhodu vyzdvihlo ve studii 44 % podniků), zvyšování produktivity (39 % podniků), snižování nákladů (36 % podniků), zlepšování škálovatelnosti řešení (33 % podniků), umožnění vysokého stupně automatizace (33 % podniků) a zlepšení kvality služby či produktů (30 % podniků).

„Setkala jsem se s názorem, že vývoj pomocí low-code může zvyšovat technický dluh. Podle mě je tomu naopak. Práce s low-code snižuje počet možných chyb a umožňuje je identifikovat a opravit dříve. Low-code platformy lze dobře propojit se stávajícími firemními systémy, takže ani během integrace technický dluh nevzniká,“ upozorňuje Zichová.

Podle studie KPMG zhruba polovina firem používá low-code k vývoji jednodušších aplikací, hlavně na řízení pracovního procesu (například přidělování úkolů týmům) a vztahů se zákazníky (přiřazování klientských požadavků zaměstnancům) nebo na tzv. OCR čili rozpoznávání textu. OCR potřebují především banky či pojišťovny (pro registraci smluv) a veřejná správa (pro kategorizaci písemných požadavků). Čtvrtina firem ale neváhá zapojit low-code i do tvorby složitějších nástrojů, například na bázi umělé inteligence nebo strojového učení. Do budoucna lze očekávat začlenění low-code i do řízení logistiky.

Čtvrtině podniků chybí směrnice hlídající kvalitu i bezpečnost

Ačkoliv si low-code platformy našly cestu do mnohých firem, jejich zavádění nebylo vždy lehké. Podle dvou pětin manažerů podniků ze studie může být implementace složitá mimo jiné kvůli nedostatku pochopení u zaměstnanců. Oslovení pracovníci IT útvarů zase uváděli jako hlavní bariéru nepodporování technologie ze strany manažerů (ve 46 % firem).

Podniky by měly dát low-code nástrojům rámec v podobě takzvané směrnice a governance (řízení). „Směrnice stanoví pravidla pro to, aby zaměstnanci vyvíjeli jen ty aplikace, které jsou kvalitní, bezpečné a v souladu s regulacemi. Governance zajistí, aby za aplikace byla přidělena zodpovědnost a vznikaly v jednotě s firemní strategií. Externí poradci mohou pomoci zhodnotit připravenost firmy na zavedení low-code nebo naučit její zaměstnance s technologií pracovat,“ uzavírá Zichová.

Studie odhalila, že čtvrtina z firem, které už low-code používají, nemá ani směrnice ani governance. Jen 31 % společností disponuje obojím. Většina podniků, konkrétně 41 %, má pouze směrnice.