Každý druhý respondent si pod pojmem umělá inteligence představuje nástroje simulující lidské chování a rozhodování (48 %).

Více něž 60 % respondentů se chystá implementovat nástroje umělé inteligence. Většina firem, které v příštích 5 letech investici plánují, hodlá alokovat více než 10 % celkových investičních nákladů.

„I přes to, že už investice ve firmách vidíme, v průměru jsou v českém průmyslu poměrně malé a představují spíše izolované příklady inovací, než celkový a integrovaný přístup. Tyto investice, zatím až na výjimky, nezahrnují pohled na auditovatelnost a bezpečnost fungování výsledků, které AI přináší nebo přinášet bude,“ říká Petr Knap, vedoucí partner EY divize consultingu v České republice.

V největší míře plánují investice ještě do konce roku 2019 (76 % firem, které hodlají AI implementovat), případně v nejbližších dvou letech. Investice chtějí zaměřit na počítačovou virtualizaci a simulaci (14 %), analýzu interních dat (13 %), plně autonomní či kolaboratorní roboty (12 %) a strojové dotazování (7 %).

Identifikace nových obchodních příležitostí

Koncept využití umělé inteligence a analýzy interních a externích dat má velký potenciál při interakci s koncovými zákazníky. Techniky strojového učení mohou v datech odhalit vzory chování, jenž prodejcům umožňují lépe oslovit konkrétní skupinu zákazníků s personalizovanou nabídkou zboží a služeb.

„Firmy získávají obrovské množství dat o zákaznickém chování z různých zdrojů jako např. nákupní statistiky, průzkumy či on-line interakce. Tato data jsou často nekonzistentní a opravdu velká a pro jejich zpracování velmi efektivně pomáhá využití umělé inteligence, která je schopná pomoci s tříděním, testováním a porovnáváním těchto informací. Cílem využití umělé inteligence v komerčních procesech je pomoci s nastavením co nejefektivnější strategie pro konkrétní zákazníky,“ uvádí Lenka Vaněk, manažerka oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Digitální transformace nákupu

Investice do umělé inteligence se dotýká rozličných procesů v podnikání a přínos AI lze proto spatřit v různých oblastech. Mezi útvary, které zatím nejvíce využívají umělou inteligenci, patří supply chain včetně nákupu (28 %), výzkum a vývoj (17 %), prodej (13 %) a oddělení kontroly procesů (11 %). Oblasti, které potenciál AI zatím využívají méně, jsou v českém prostředí marketing, finance i lidské zdroje.

„V nadcházejících letech by mělo nákupní oddělení plnit strategičtější roli a mít větší rozhodovací pravomoci, jelikož zodpovídá za velkou část výdajů společnosti. Pro dosažení tohoto úkolu je nevyhnutelné podporovat nové dovednosti, které pomohou nákupním týmům maximálně zužitkovat data v reálném čase, změnit procesní nastavení a také využít nejmodernější technologie včetně umělé inteligence. A právě osvojením a vhodným využitím umělé inteligence, blockchainu, pokročilé analytiky a cloudových či mobilních řešení může nákupní oddělení získat konkurenční výhodu,“ říká Jana Beniaková, manažerka oddělení podnikového poradenství společnosti EY.

Rozvoj UI brzdí nedostatek kvalifikovaných pracovníků

Za největší přínos umělé inteligence české firmy považují zvýšení produktivity (49 %) a také snížení nákladů (30 %). Pomocí implementace chtějí společnosti docílit i větší flexibility výroby (19 %). Jednou z největších překážek pro respondenty představuje nedostatek kvalifikovaného personálu (33 %). Pro implementaci umělé inteligence respondenti nejvíce využívají interní lidské zdroje, případně své zaměstnance rekvalifikují. „Takový postup ale nebývá příliš efektivní, související investiční náklady se nemusí vždy vyplatit třeba i jen kvůli odchodu kvalifikovaného personálu ke konkurenci. Velkou příležitostí je v tomto směru např. partnerství s akademickou sférou. Na státu je pak nastavení dostatečně motivačního prostředí nejen pro podnikatele, ale i pro univerzity a výzkumná pracoviště,“ říká Karina Kubelková, hlavní analytička Hospodářské komory ČR.

Personálně organizační změny

V souvislosti s umělou inteligencí firmy v příštích 5 letech neočekávají nárůst současného počtu zaměstnanců. Plánují spíše obměnu zaměstnanců v souvislosti s vývojem kvalifikačních požadavků firmy. Zároveň společnosti nepředpokládají ve svém oboru takové změny, aby měnily svůj obchodní model, případně nutnost této změny zatím nedokáží posoudit.