Obecně platí, že mezi výdaji a očekávanými příjmy musí existovat jasná vazba a musí se jednat o přiměřený výdaj.

„Podle Generálního finančního ředitelství se v případě platby výkupného o přímý vztah mezi příjmy a výdaji nejedná, protože podvodný subjekt jedná nezákonně a zaplacení výkupného je jen následkem protiprávního jednání. Navíc je velmi problematické prokazovat, že k něčemu došlo, že opravdu musíme zaplatit, ale i kam a komu nakonec zaplatíme. Nelze tak prokázat, že bez platby výkupného nebude podnikatelská činnost pokračovat, a hlavně že jsme to výkupné nezaplatili třeba vlastnímu strýčkovi. Kybernetické útoky tak mají přímý dopad i do účetnictví a platby daní,“ říká Miroslava Tomášková, daňová poradkyně a jednatelka účetní a daňové společnosti KODAP City.

Naopak náklady na předcházení takovým situacím nebo náklady na obnovu dat a nápravu stavu po kybernetickém útoku, které provede specializovaná firma či správce systému, již daňově uznatelné jsou.

„Hasit požár stojí více než mu předejít. Firmy jsou zpravidla v rámci různých certifikací připraveny na to, co dělat, když nastane právě požár nebo nějaký jiný problém. A snaží se těmto událostem předejít. Často ale přehlíží investice do kyberbezpečnosti, a dokonce často ani nemyslí na to, co dělat, když jim nepojedou IT systémy. Přitom dopady kybernetických útoků jsou dlouhodobé a často i fatální. Náprava útoku zaměřeného na výkupné, při kterém dochází k zašifrování dat firmy či instituce, může trvat i několik let. Do preventivních opatření se tak vyplatí investovat,“ říká Jaroslav Cihelka, expert na kybernetickou bezpečnost ze společnosti ComSource.