Hlavní strana -> Zprávy
Aktuality -> Analýzy - 22. 10. 2025 - redakce

Většina Čechů chce, aby jim AI pomáhala, ale rozhodovat má stále člověk

Češi k umělé inteligenci na pracovišti přistupují pragmaticky. Nový průzkum, který pro společnost Salesforce provedla v Česku agentura Ipsos, ukazuje, že pro většinu zaměstnanců je AI vítaným pomocníkem. Současně ale třetina respondentů cítí strach a obává se ztráty kontroly nad vlastní prací. Opatrný přístup Čechů se nejvíce projevuje v tom, jak vnímají možnou spolupráci s AI. Virtuálního kolegu by přijalo 77 % lidí, ale jen pokud by měl jasně vymezenou roli a důležitá rozhodnutí zůstala na lidech. Pouze 18 % by bylo ochotno svěřit AI rozhodování ve své práci.



Průzkum zjišťoval postoje k tzv. agentní AI, tedy k systémům, které dokážou samostatně navrhovat řešení a řídit úkoly. Výsledky ukazují, že Češi nejsou ani technopesimisti, ani bezhlavě nadšení inovátoři. Chtějí si AI nejdřív vyzkoušet a ujistit se, že jim skutečně pomůže.

AI budí zvědavost, nebo dokonce nadšení, ale také strach a úzkost

Emoce Čechů vůči rozvoji AI v pracovním prostředí jsou pestré a často protichůdné. Zatímco pozitivní pocity převažují, obavy rozhodně nejsou zanedbatelné.
  • 59 % cítí zvědavost
    • Nejvíce mladí 18–26 let (80 %), vysokoškoláci (68 %) a Pražané (67 %)
  • 32 % pociťuje strach
    • Zejména lidé se středoškolským vzděláním (33 %)
  • 17 % projevuje nadšení
    • Nejvíce mladí do 26 let (28 %)
  • 15 % cítí úzkost
    • Především generace X (17 %) a obyvatelé Moravy (15 %)
  • 13 % je lhostejných
    • Tato cifra roste s věkem, u lidí nad 54 let dosahuje 18 %
Zvlášť ambivalentní postoj je vidět u mladých lidí. Téměř 80 % z nich uvádí, že je AI zajímá, a každý čtvrtý (28 %) dokonce cítí nadšení. Zároveň se ale více než polovina (56 %) obává, že jim vezme práci. AI pro ně tedy není jen hračka, ale i potenciální konkurence.

Virtuální kolega ano, ale bez rozhodovacích pravomocí

Když přijde na konkrétní spolupráci, Češi projevují překvapivě praktický přístup. Rozhodování však Češi stále chtějí držet ve vlastních rukou. 
  • 77 % by přijalo AI kolegu, ale jen s jasně vymezenou rolí
  • Pouze 18 % by AI svěřilo rozhodování, 57 % by se rozhodovalo podle situace
  • 25 % AI kolegu nechce vůbec
    • Nejčastěji starší lidé (36 %) a lidé s nižším vzděláním (30 %)
  • Nejmenší odpor mají mladí do 26 let, z nichž by jen 5 % AI kolegu odmítalo
Nejčastější role, kterou by lidé AI kolegovi přisoudili, je pomocník na opakující se úkoly (24 %), chatbot pro rychlé dotazy (21 %) nebo datový analytik (15 %). Kreativní spolupráci, například pomoc s psaním nebo vizualizací, zvažuje 15 % respondentů.
Jako nejsilnější prediktor přijetí AI se ukazuje věk. Zatímco jen 27 % lidí ve věku 54–65 let projevuje ochotu spolupracovat s AI kolegy, střední generace (36–44 let) demonstruje největší skepticismus vůči rozhodování AI, kdy třetina (32 %) odmítá důvěřovat rozhodnutím učiněným AI.

Vzdělání ovlivňuje jak emoce, tak ochotu ke spolupráci

Vysokoškoláci patří mezi nejzvědavější skupinu (68 %) a nejčastěji uvádějí i nadšení (22 %). Zároveň však nejvíce vnímají riziko znehodnocení vlastních dovedností. Obává se ho téměř polovina (48 %).
Pokud jde o spolupráci s AI kolegy, vysokoškoláci vykazují rozporuplné postoje. Pouze 19 % by důvěřovalo rozhodnutím, která AI udělá, avšak jen 14 % zcela odmítá AI kolegu. Naopak lidé s výučním listem jsou k AI nejvíce rezervovaní, když 37 % odmítá AI kolegu úplně.
Překvapivé zjištění se ukazuje u lidí se základním vzděláním, kteří jsou nejvíce důvěřiví k rozhodováním AI (28 %) a současně nejčastěji uvádějí, že by pomoc AI velmi uvítali (12 %). Zároveň ale nejčastěji nemají názor na to, jaký dopad AI bude mít na kvalitu práce (39 %).

Praha experimentuje, Morava váhá, Čechy vyčkávají

Regionální rozdíly se projevují nejen v emocích, ale i v praktických postojích ke spolupráci s AI.
Pražané působí jako největší experimentátoři. Vykazují nejvyšší zvědavost (67 %) a nejméně strachu (29 %). Paradoxně ale nejčastěji hlásí obavy z nečitelnosti AI rozhodování (53 %).
Na Moravě je obraz výrazně opatrnější. Silnější obavy ze znehodnocení dosavadních dovedností a kvalifikací (46 %) a ze ztráty pracovního místa (44 %) vedou k vyšší míře odmítání. 27 % by AI kolegu odmítalo kategoricky. Pokud se ptáme na role AI kolegy, Moravané preferují jen základní funkce jako chatboty pro jednoduché dotazy (26 %).
Čechy působí ve srovnání jako klidnější střed s vyčkávacím přístupem. Vyšší lhostejnost k AI (14 % oproti celkovým 12 %) se zde kombinuje s největší ochotou důvěřovat rozhodnutím udělaným AI (20 % oproti celkovým 18 %).

Jak si stojí Češi v porovnání se sousedy

Češi jsou otevřenější spolupráci s AI kolegy než jejich sousedé (75 % vs. 70 % Poláků a 25 % Rakušanů), ale zároveň patří k méně nadšeným z celkového nástupu AI. Zatímco 37 % Rakušanů projevuje nadšení z AI, v Polsku je to jen 18 % a v Česku 17 %. 
Paradox se ukazuje u Rakušanů, kteří jsou současně nejvíce optimističtí ohledně dopadu AI na práci (60 % vs 58 % Poláků a 54 % Čechů) a zároveň jí nejvíce nedůvěřují při rozhodování (66 % nedůvěřuje). Češi a Poláci mají přitom podobnou úroveň nedůvěry (26 % v Polsku a 25 % v Česku). 
Z konkrétních rolí AI agentů preferují všechny země asistenta na rutinní úkoly, ale s velkými rozdíly (41 % Rakušanů, 37 % Poláků a 24 % Čechů). Rakušané a Poláci jsou také otevřenější kreativnímu využití AI než Češi (35 % Rakušanů a 25 % Poláků oproti 15 % Čechů). Největší rozdíl se ukazuje u složitějších úkolů. Jako datového analytika by AI agenta přijalo 31 % Poláků, ale v Česku jen 15 %.
Pokud jde o vnímaná rizika, obavy ze ztráty práce (ČR 43 %, Polsko 42 %) i z netransparentního rozhodování AI (ČR 43 %, Polsko 33 %) patří k nejčastějším v obou zemích. V Česku je navíc silnější obava ze znehodnocení dovedností (40 % vs. 29 %).

AI budí emoce – a to je dobře

„Z průzkumu je jasné, že Češi nejsou ani technopesimisti, ani bezhlavě nadšení inovátoři. Češi si AI chtějí nejdřív osahat, pochopit a ujistit se, že jim bude opravdu k užitku,“ říká Věra Janičinová ze společnosti Salesforce. „Český přístup k AI je rozumný a pragmatický. Lidé jasně říkají, že chtějí pomoc, ale ne zásahy. To je přesně ten správný výchozí bod pro budoucí implementaci AI nástrojů na pracovišti. Firmy, které si chtějí udržet náskok, musí zajistit, aby zaměstnanci rozuměli AI a chápali její využití. Jen tak mohou naplno rozvinout potenciál AI.“

 
  

- PR -

HANNOVER MESSE 2026 - poslední volné plochy!

Dotace pro české firmy a společná expozice CzechTrade


HANNOVER MESSE je světově nejdůležitější veletrh v rámci zpracovatelského průmyslu, který se již přes 50 let pravidelně na jaře koná v německém Hannoveru. Další ročník proběhne 20.-24. dubna 2026. Jedná se o prvotřídní platformu pro prezentaci novinek z oblasti průmyslové automatizace a IT, energetických a environmentálních technologií, vývoje a výzkumu v rámci oboru strojírenství. Na prezentaci na veletrhu HANNOVER MESSE je možné získat dotaci od agentury CzechTrade, nebo se přímo zapojit do společné expozice českých firem.

  

- PR -

Phoenix a BENU lékárny sjednotily komunikaci s více než 430 pobočkami díky ALVAO

Společnost PHOENIX lékárenský velkoobchod, s.r.o., provozující síť lékáren BENU, potřebovala zjednodušit a sjednotit komunikaci mezi centrálou a lékárnami. Implementací ALVAO Service Desk a Asset Management získala přehledné řešení pro správu požadavků i majetku, které přineslo rychlejší komunikaci, vyšší efektivitu a lepší podporu napříč celou organizací.