S ohledem na výrazný potenciál uplatnění u autorského tisku probí­há výzkum na FEL ČVUT v Praze ve spolupráci se společností FOMEI, která podniká mimo jiné v oblasti fototisku. Firma spolupra­cu­je s profesionálními fotografy a galeristy, kteří by ocenili možnost jednoznačného detekování padělků. Mělo by to velmi pozitivní dopad na daný segment trhu s uměleckou grafikou a fotografií.

„Fotografie a umělecká grafika se stává předmětem větších a větších investic. Sběratelé umění rozšiřují své sbírky o digitálně tištěné fotografie a požadují k nim certifikát potvrzující autorství, unikátnost či limitovanost dané série a potvrzení dlouhodobé obrazové stálosti. Pokud takový certifikát pravosti chybí, je to první signál k opatrnosti. Navrhovaná metoda může odhalit nasazení papírů a inkoustů s nízkým archivačním potenciálem nebo naopak jak autorovi snímku, tak majiteli fotografie potvrdit dlouhodobou stálost, tedy velmi pomalé stárnutí,“ řekl Ing. Jan Kaiser, Ph.D., produktový manažer společnosti FOMEI, který na výzkumu spolupracuje s Fakultou elektrotechnickou ČVUT.

Jak zabránit tomu, aby z archivního tisku nebyl po čase vybledlý papír

Výtvarná fotografie, papírové dokumenty a další části tisku, které si chtějí v čase uchovat hodnotu, hledají spolehlivé techniky a média vhodná pro účely dlouhodobé archivace. „Pro archivní tisky se převážně využívají inkousty na bázi pigmentu odolné UV záření. Velmi často jsou však z finančních důvodů nahrazovány nebo falšovány barvami, které mají nižší, v průměru čtvrtinovou odolnost proti vyblednutí a jsou pro archivaci nevhodné. Rozeznat ale pouhým okem rozdíl mezi tiskem na bázi pigmentu a jeho levnější variantou na bázi barviv je často obtížné i pro odborníka; naše metoda představuje jednoduchý nástroj pro jejich jednoznačné rozlišení,“ uvedl za autorský tým prof. Petr Páta, výzkumník z katedry radioelektroniky a současně děkan FEL ČVUT.

Petr Páta

Metoda může ovlivnit i další vědecké obory

Metoda hyperspektrálního zobrazování má všechny předpoklady uplatnit se vedle uchovávání uměleckého dědictví a archivnictví například v biologii při monitorování rostlin vystavených stresu. Hyperspektrální kamera je schopná rozlišit zdravé rostliny od těch, které jsou napadené škůdcem, trpí nedostatkem vody či živin. Jejich stres se projevuje změnou fyzikálních vlastností, jako je například spektrální odrazivost, což dokáže kamera zaznamenat. Výzkumníci z Fakulty elektrotechnické ČVUT současně ověřují další možnosti aplikace své metody v dalších vědeckých a průmyslových oblastech.

Schéma snímání hyperspektrálních obrazů

Foto: FEL ČVUT