Aktuality -> IT Business - 7. 6. 2023 - Ing. Lukáš Grásgruber

Umělá inteligence potřebuje osvětu

Startup Filuta AI zabývající se kom­pozitní umělou inteligencí uspořádá 20. června svůj první meetup s názvem FiluTalks. Společně s Tomášem Mikolovem a Martinem Schmidem plánuje Filip Dvořák nejen mezi odbornou veřejností budovat osvětu okolo současného stavu vývoje umělé inteligence. Hlavním tématem první debaty budou současné jazykové modely, nejsilnější proudy dnešní AI, výhled do budoucna, a jak to vlastně je s AGI, tedy obecnou umělou inteligencí. Do budoucna plánuje Filuta v aktivitě pokračovat. Zakladatelé společnosti totiž věří, že okolo umělé inteligence v současnosti panuje mnoho dohadů a veřejná debata na toto téma je zcela zásadní.



„AI v současnosti plní weby i titulní stránky médií po celém světě. Mnohdy se objevují různé dohady a často až apokalyptické scéná­ře. Samozřejmě existuje řada názorových proudů, ale myslím, že důležité je, aby se v tomto směru budovala osvěta. Cílem vědců pracujících na AI je pomoci lidstvu vyřešit zásadní problémy, ne vytvořit Skynet. Je to však jedna z technologií, jež hýbe světem, a tak je logické, že se podobné názory objevují. Historicky to rozhod­ně není poprvé. I to byl jeden z důvodů, proč jsme se spojili s další­mi významnými jmény na poli umělé inteligence v Česku a rozhodli se na pravidelné nepravidelné bázi pořádat setkání, kde budeme právě o palčivých tématech týkajících se AI hovořit. Těšíme se ale i na otázky z řad hostů,“ říká Filip Dvořák, CEO Filuta AI.

Filip Dvořák
Filip Dvořák

Hostem diskuze v rámci meetupu bude Filip Dvořák, jeden ze zakladatelů startupu Filuta, jenž má za sebou působení na akademické půdě a také například ve výzkumném centru v Palo Alto, kde pracoval jako vůbec první Čech. Zde rovněž spolupracoval s agenturou DARPA spadající pod americké ministerstvo obrany.

Druhým účastníkem je Tomáš Mikolov. Ten působil například v Googlu, Microsoftu či Facebooku. Jeho publikace z roku 2013 týkající se umělé inteligence je jedna z nejčastěji citovaných na světě. V současnosti buduje také vědecký tým při ČVUT v Praze.

Třetím hostem je matematik Martin Schmid, který pracoval v Google Deepmind, IBM Research, postavil nejchytřejší AI na hraní pokeru a spoluzaložil Equilibre Technologies, kde buduje novou generaci algoritmického obchodování.

Všichni tři spíkři tak mají k umělé inteligenci a její aplikaci v praxi velmi blízko a na jejím vývoji se podílejí na světové úrovni.

Samotná diskuze je rozdělena do čtyř tematických bloků, které reflektují aktuální situaci okolo AI. Konkrétně se jedná o následující body:

  • Co jsou to jazykové modely v rámci AI a proč v současnosti budí tolik zájmu?
  • Jaké jsou aktuální nejsilnější směry v rámci širší AI?
  • Výhledy do budoucna a co můžeme očekávat od AI v následujících 15 letech.
  • AGI – co znamená existence AGI pro lidstvo a poznáme to vůbec?

Ke každému bodu proběhne blesková přednáška, jejímž cílem bude rozvířit debatu. Současně jsou však vítané dotazy z publika složeného převážně z odborné veřejnosti, investorů a lidí zainteresovaných do vývoje AI. Sejít by se 20. června v podvečerních hodinách mělo celkem padesát lidí, kteří předem obdrží pozvání. Celá diskuze proběhne v angličtině, záznam bude později umístěn online.


 
  

- PR -

Lék na konkurenceschopnost při prodeji na internetu

Výběr a nákup zboží na internetu je dnes zcela běžnou záležitostí. V Evropě touto cestou nakupuje většina zákazníků, a proto se obchodníci snaží, aby bylo vše jednodušší, přehlednější a pokud možno na míru každému zákazníkovi. Nabízení zboží statickým obrázkem s krátkým popisem už nestačí – lidé chtějí vidět výrobky co nejrealističtěji, otáčet je, zkoušet barvy, případně umisťovat vybraný artikl do prostoru a mít z nákupu dobrý pocit.

  

- PR -

DORA a NIS2: Digitální odolnost dodavatelského řetězce

Současná společnost je bezprecedentně závislá na digitálních technologiích. Tato závislost, a s ní spojená systémová propojenost mezi subjekty v kritických sektorech, tvoří nové zranitelné místo celého evropského digitálního ekosystému. Evropská unie na tuto výzvu reaguje sérií opatření, z nichž nejdůležitější jsou nařízení DORA  a směrnice NIS2. Tyto regulace nepředstavují pouhé kosmetické úpravy pravidel, ale zavádí povinnost digitální odolnosti a posouvají kybernetickou bezpečnost z IT oddělení na úroveň strategického řízení.