Aktuality -> Analýzy - 5. 9. 2024 - redakce

Třetina Čechů už prý vyzkoušela ChatGPT

AIChatGPT je aktuálně asi nejpopulárnější chatbot s umělou inteligencí, který využívá zpracování přirozeného jazyka k vytváření konverzačního dialogu podobného lidskému. Z aktuálního průzkumu společnosti Enehano vyplývá, že ChatGPT už si vyzkoušelo 36 % Čechů a téměř dvě třetiny jej alespoň znají. Populární je hlavně mezi mladými, kde jej aktivně využívá nadpoloviční většina lidí.



ChatGPT je hlavním průkopníkem a popularizátorem konverzační umělé inteligence, kterou si může vyzkoušet prakticky kdokoliv. A Češi rozhodně nejsou výjimkou. Prozatím si ChatGPT vyzkoušela více než třetina z nich, 25 % Čechů ve věku od 18 do 65 let ji při­tom využívá aktivně. Ve věku do 26 let je to dokonce 52 % Čechů.

„Čísla nastupující generace poměrně jasně ukazují, kde je bu­douc­nost. Nejde přitom jen o nějaké nahodilé zkoušení možností umělé inteligence, více než čtvrtina mladých využívá ChatGPT pravidelně, prakticky každý týden, nemálo z nich dokonce na denní bázi,“ říká k výsledkům Michal Peška, spoluzakladatel společnosti Enehano.

Modely ChatGPT

To potvrzují i další výsledky průzkumu, podle kterých právě nejmladší generace využívá inteligentního chatbota ve stylu ChatGPT nejčastěji jako pomocníka i v práci. Z lidí, kteří mají o ChatGPT alespoň nějaké povědomí, již dnes pomáhá pětině mladých. Dalších 33 % z nich si myslí, že by jim takový inteligentní chatbot v práci pomohl.

Možností, jak může být už dnes generativní AI v rámci zaměstnání ku prospěchu, je napříč profesemi mnoho. V řadě případů se dá její pomoc připodobnit k pomoci juniorního kolegy, kterého má člověk vždy po ruce a může mu zadat tvorbu textů nebo obrázků, vyhledání informací nebo přípravu návrhů a nápadů.

„Systematičtější a zároveň praktické využití umělé inteligence ve firmách a organizacích však zatím spíše pokulhává. Právě schopnost přetavit možnosti generativní AI do fungujících a přínosných nástrojů či řešení je hlavní výzvou, na kterou se nyní soustředíme,“ říká Martin Franc, CEO startupu Rossie.AI.

Češi a ChatGPT

Důležitým zjištěním průzkumu je fakt, že Češi se využití umělé inteligence v práci a priori nebrání. Jen 7 % lidí se nechalo slyšet, že využití inteligentního chatbota ve stylu ChatGPT by v jejich práci sice dávalo smysl a bylo možné, ale oni sami nechtějí. Poměrně otevřený přístup potvrzují i další výsledky průzkumu, podle kterých jen 2 % Čechů mají z ChatGPT obavy.

„Otevřený přístup k umělé inteligenci je důležitý a brzy bude klíčový. Už známým faktem totiž je, že lidi v práci nenahradí ani tak sama umělá inteligence, jako spíš ti, kdo dokážou s umělou inteligencí pracovat a efektivně ji využívat,“ popisuje Peška.

Zásadnější problémy většího a rychlejšího rozšíření nástrojů umělé inteligence ve firmách a organizacích leží jinde. 16 % Čechů v průzkumu tvrdí, že využití inteligentního chatbota v jejich práci zkrátka není možné kvůli její povaze. Dalších 25 % ale uvádí, že to v jejich práci není možné z jiného důvodu. Tím mohou být i obavy firem a organizací ze zneužití osobních údajů a z úniku citlivých obchodních informací. Některé komerční společnosti i státní organizace proto v minulosti svým zaměstnancům omezily nebo vysloveně zakázaly používání nástrojů, jako jsou ChatGPT, Google Gemini, Midjourney či GitHub Copilot.


 
  

- PR -

Lék na konkurenceschopnost při prodeji na internetu

Výběr a nákup zboží na internetu je dnes zcela běžnou záležitostí. V Evropě touto cestou nakupuje většina zákazníků, a proto se obchodníci snaží, aby bylo vše jednodušší, přehlednější a pokud možno na míru každému zákazníkovi. Nabízení zboží statickým obrázkem s krátkým popisem už nestačí – lidé chtějí vidět výrobky co nejrealističtěji, otáčet je, zkoušet barvy, případně umisťovat vybraný artikl do prostoru a mít z nákupu dobrý pocit.

  

- PR -

DORA a NIS2: Digitální odolnost dodavatelského řetězce

Současná společnost je bezprecedentně závislá na digitálních technologiích. Tato závislost, a s ní spojená systémová propojenost mezi subjekty v kritických sektorech, tvoří nové zranitelné místo celého evropského digitálního ekosystému. Evropská unie na tuto výzvu reaguje sérií opatření, z nichž nejdůležitější jsou nařízení DORA  a směrnice NIS2. Tyto regulace nepředstavují pouhé kosmetické úpravy pravidel, ale zavádí povinnost digitální odolnosti a posouvají kybernetickou bezpečnost z IT oddělení na úroveň strategického řízení.