Digitální ekonomika přeje připraveným

Nástup digitální revoluce se v roce 2016 projeví v plné síle. Dále tak zesílí trendy, které jsou patrné v posledních měsících - ve světě digitální ekonomiky není čas budovat firmu a její tržní pozici desítky let jako v minulosti. Konkurence na globálním digitálním trhu může vyrůst rychle, v jakémkoli oboru a přinést výraznou změnu tržních poměrů. Podobně jako ve svých oborech uspěly společnosti Airbnb, Aliexpress či Uber, budou se objevovat nové společnosti, které zatřesou zavedenými pravidly v segmentu. Podle výzkumu Centra DBT se jen čtvrtina firem aktivně připravuje na nástup nové digitální éry. Naopak téměř polovina manažerů je přesvědčena, že žádné nebezpečí pro jejich firmu z tohoto směru nehrozí. Podle výzkumu ale ztratí svou tržní pozici v následujících letech až 40 procent dosud dominantních firem.

Pro dinosaury na trhu nebude místo. Firmy budou muset chtě nechtě přizpůsobit svůj obchodní model nové situaci. Uspět na trhu bude znamenat zefektivnit procesy a zrychlit rozhodování. Velký potenciál se skrývá zejména v analýze velkých dat. Rozvoj technologií umožňuje zpracovat dosud nezpracovatelná data a to přímo v reálném čase. Právě možnost rozhodovat se na základě skutečných čísel a nikoli odhadů, může dát firmám důležitý náskok před konkurencí.

„K datům můžeme dnes přistupovat kdykoli, kdekoli a odkudkoli. Objem dat rychle narůstá, roste, ale též množství Díky tomu rychle roste objem dat, ale také údajů, které lze o uživatelích získat. To umožnilo vzniknout fenoménu Context-aware computing (CAC), který je předznamenáním další fáze vývoje internetu – Internet of Everything,“ říká Pavel Křižanovský, technický ředitel Cisco ČR a pokračuje: „Na základě analýzy dat v reálném čase mohou systémy předvídat naše přání či potřeby a rovnou a případně nám rovnou poskytnout obsah, který hledáme. To může zcela proměnit zákaznickou zkušenost.“

Z prevence k reakci

Tradiční způsoby obrany proti kybernetickým útokům selhávají. Svět kyberpirátů se zprofesionalizoval, útoky jsou mnohem sofistikovanější, cílenější, a také efektivnější. V podstatě se kyberzločin stal samostatným průmyslovým odvětvím. Staré metody obrany proti kyberútočníkům budou v roce 2016 stále méně účinné. Pryč jsou doby, kdy stačilo nainstalovat antivirový program a na vstupní body sítě „posadit“ firewall. Dnes už nejde o zabránění proniknutí škodlivého kódu do sítě, to prostě již není možné. Útočníkům usnadňují práci nejen samotní uživatelé, ale často dokonce i IT odborníci, kteří podceňují pravidelné aktualizace a instalace záplat. Ještě na konci roku 2014 používalo 56 procent firem OpenSSL knihovny starší než 50 měsíců. To znamená, že v jejich systémech zůstává chyba nazvaná Heartbleed.

Hlavním úkolem v roce 2016 bude odhalovat kybernetické útoky rychleji a dokázat přizpůsobit firemní strategii novým podmínkám. To znamená, že boj s kyberzločinem přestane být pouze úkolem IT oddělení, ale bude vyžadovat změnu přizpůsobení firemních procesů. Stanovení bezpečnostní strategie bude záležitostí managementu firem. Nové typy útoků vyžadují nové způsoby ochrany proti nim. Firemní bezpečnostní strategie musí vycházet z toho, že škodlivý kód je v síti přítomen, proto je nutné, aby se obrana neomezovala jen na útok proti známým hrozbám jako doposud. V kybernetické válce je potřeba disponovat systémy schopnými chránit firemní síť nikoliv poté, co se škodlivý kód v síti objeví, ale ještě před zahájením útoku. Pokud již propukne, musí být systém schopen ochránit zbytek sítě před napadením, a zároveň po útoku automaticky detekovat škody a odstranit jeho následky. Jedním z hlavních trendů roku tak budou nové způsoby obrany, které analyzují provoz v síti a dokážou ji ochránit i proti tzv. hrozbám nultého dne – tedy těm, které ještě nebyly nikým popsány, a k jejichž odhalení nebyl přizpůsoben tradiční antivirus.

Standardizace internetu věcí

Rozvoj technologií a zvyšování rychlosti připojení k internetu uspíší další rozvoj internetu věcí. V letošním roce přesáhne počet připojených zařízení 11,5 miliardy, tj. o 4 miliardy více než v roce 2014. To otevírá prostor pro nové aplikace, ale i nové obchodní modely založené na internetu věcí. V roce 2016 lze očekávat výrazný pokrok v oblasti standardizace IoT řešení, které umožní spotřebitelům snadněji kombinovat různá zařízení. Zároveň to umožní nabídnout vyšší úroveň zabezpečení celého systému a tím i posílit důvěru spotřebitelů k jejich používání. Právě bezpečnost bude v propojeném světě hrát významnou roli. Čím rychleji dokážeme překonat obtíže s bezpečností, vzájemnou komptabilitou a ochranou soukromí, tím rychleji budeme moci využívat nových služeb a aplikací založených na internetu věcí.

Rozvoj umělé inteligence a analýza dat v reálném čase

Rozvoj umělé inteligence a strojového učení bude jedním z nejdůležitějších trendů roku 2016. Už dnes se nám snaží firmy jako Amazon či Netflix doporučit k nákupu zboží, či službu na základě toho, co jsme si koupili předtím. Podobné strategie připravují i další obchodníci. Tady se ale vývoj nezastaví. Chytrá auta se mohou naučit naše řidičské preference, oblíbené trasy nebo hudbu. Takže až příště vyrazíme, automaticky vyhodnotí naši náladu, a buď nám pro uklidnění pustí Mozarta nebo naopak Rammstein pro probuzení. Stejně tak ale může automaticky přizpůsobit trasu profilu, kterému dáváme přednost.
Strojové učení hraje stále významnější roli také v obraně proti pokročilým kybernetickým hrozbám, kdy musí obranné systémy rozpoznat nestandardní chování sítě a zasáhnout. Analýza dat v reálném čase bude důležitou součástí propojeného světa. Zdokonalující se analytické nástroje dovolí automatizovat celou řadu činností, počínaje řízením výroby a průmyslovými stroji, přes chytrá auta, nakupování, až k automatickým systémům chytrých měst, které nám mohou zpříjemnit život.

Fog Computing aneb rozhodování blíže ke zdroji

Už v loňském roce identifikovalo Cisco Fog Computing jako jeden z klíčových technologických trendů. S dalším rozvojem internetu věcí role této vrstvy mezi cloudem a lokálními zdroji poroste. Fog Computing umožní přesunutí rozhodování v některých automatizovaných procesech blíže ke zdroji – senzorům a zařízením a ušetří tak stále vytíženější přenosové pásmo do cloudu. Systém řídící křižovatku tak bude například schopen optimalizovat tok dopravy přímo na základě informací ze senzorů a kamer (a případně i samotných automobilů), aniž by musel přenášet data sítí.