Pouze každý desátý IT odborník je žena

V roce 2009 bylo v České republice více jak 114 tisíc IT odborníků, přičemž za posledních 5 let, tj. od roku 2004, jejich počet vzrostl o více jak polovinu (57 %). Na zaměstnané populaci České republiky se IT odborníci podíleli 2,3 %. Více jak polovina (53 %) z IT odborníků pracovala v roce 2009 jako Techničtí pracovníci, kteří se podílejí především na poradenství, provozu, obsluze a uživatelské podpoře v oblasti IT a 47 % jako Vědečtí a odborní pracovníci v oblasti VT (programátoři a specialisté na databáze a počítačové sítě).
Téměř polovina IT odborníků měla v roce 2009 ukončené terciární vzdělání (48 %) a 44 % jich mělo vzdělání střední s maturitou. Pokud se zaměříme na obory ve kterých jsou IT odborníci vzděláni, zjistíme, že vzdělání v oboru Informatika a výpočetní technika má pouze 16 % z nich. V populaci IT odborníků bylo v roce 2009 pouhých 12 tisíc žen, jejichž zastoupení na všech IT odbornících činilo 11 %. Více než polovina (55 %) IT odborníků má méně než 35 let.
Pohlédneme-li na zastoupení IT odborníků v zaměstnaných populacích ostatních států EU, zjistíme, že se Česká republika s podílem 2,3 % v roce 2009 nachází nad průměrem EU27, který činil v tomto roce 1,8 %. Podíl IT odborníků je tak v Česku na celkové zaměstnané populaci vyšší než u všech našich sousedů. Na pomyslné špici v rámci zemí EU jsou skandinávské státy (Švédsko, Dánsko a Finsko) a Nizozemsko s podíly okolo 3 %, přičemž v případě Švédska se jednalo dokonce o 3,7% podíl. Ve všech sledovaných státech došlo mezi lety 2000 a 2009 k nárůstu podílu IT odborníků na celkové zaměstnané populaci.
V roce 2009 se průměrný hrubý měsíční plat IT odborníka pohyboval těsně pod hranicí 44 tisíc korun. Mezi jednotlivými skupinami zaměstnání jsou v platech IT odborníků poměrně velké rozdíly. Například průměrná mzda Projektantů a analytiků výpočetních systémů činila roce 2009 téměř 54 tisíc korun a naopak IT odborníci, jež se podílejí především na obsluze informačních technologií a systémů (Operátoři a obsluha výpočetní techniky), brali v průměru 30 tisíc korun.
Platově jsou na tom nejlépe IT odborníci s ukončeným vysokoškolským vzděláním (53 800 Kč), dále IT odborníci ve věku 35–39 let a také si lépe vedou muži (104 % průměrné mzdy IT odborníka) než ženy (81 % průměrné mzdy IT odborníka).

Podíl investic do ICT na HDP

Celkové výdaje za ICT vybavení a služby činily v roce 2008 v Česku 785 miliard korun a oproti předchozímu roku tak došlo k jejich opětovnému nárůstu. Více než polovina těchto výdajů připadá na ICT vybavení (56 %) a na ICT služby zbývá 44 %. Nejvýznamnější část z celkových výdajů ukrajuje dlouhodobě mezispotřeba (632 mld. Kč v roce 2008), na konečnou spotřebu domácností pak zbývá 87 mld. Kč a na investice 66 mld. Kč. Tuzemská produkce se na celkových výdajích za ICT vybavení a služby podílí cca 40 %, i když u služeb v oblasti IT to je 75 %.
Výše investic do ICT vybavení (počítačové vybavení a telekomunikační zařízení) a softwaru vypovídá mnohé o tom, jak se podniky a vládní instituce snaží zavádět moderní informační technologie a systémy a tím zvyšovat svojí konkurenceschopnost a efektivitu. V roce 2008 investovaly podniky a veřejné instituce v České republice do ICT vybavení a softwaru 70 mld. korun, tj. v běžných cenách o 21 miliard korun méně než v roce 2000. Na HDP se investice do ICT vybavení a softwaru v České republice v roce 2008 podílely 1,9 % a na celkových investicích zaujímaly podíl 7,9 %. V roce 2000 byl podíl investic do ICT na HDP 4,2 % a na celkových investicích 14,9 %.
V posledních 10 letech vzrostl výrazně podíl softwaru na investicích do ICT, a to z 17 % v roce 1998 na 47 % v roce 2008, a to především na úkor investic do telekomunikačního vybavení a zařízení, jejichž podíl poklesl během tohoto období z 37 % na 14 %.
 

ICT patenty v České republice

Celkové výdaje na výzkum a vývoj v oblasti ICT v Česku činily v roce 2009 více než 6,6 miliard korun a na celkových výdajích na VaV v ČR se podílely 12 %. Převážná většina těchto výdajů byla spotřebována v podnikatelském sektoru (87 %). Na výzkum a vývoj v oblasti ICT vybavení i softwaru připadl v tomto roce téměř shodný díl (3,3 mld. Kč)
Jeden z výsledků aktivit spojených s VaV představují patenty. Za posledních 10 let bylo v České republice uděleno nebo validováno celkem 1 600 patentů v oblasti ICT a v roce 2009 to pak bylo 304. Z uvedených 1 600 patentů udělených v České republice v posledních 10 letech pocházelo pouze 220 od subjektů působících v České republice.

ČR jako vývozce ICT zboží

Stále větší význam na zahraničním obchodu Česka má vývoz/dovoz ICT zboží. Vždyť v roce 2009 se ICT výrobky podílely 15 % na celkovém vývozu zboží z ČR, obdobné údaje vykazoval i dovoz tohoto zboží (16 % z celkového dovozu). Podíl vývozu ICT zboží na celkovém vývozu stoupl za posledních 10 let z 3 % v roce 1999 na 15 % v roce 2009. V absolutních hodnotách se vyvezlo ICT zboží za 310 miliard korun. Nejvíce ICT zboží proudí z Česka směrem na západ (Německo, Nizozemsko), naopak do Česka směřuje ICT zboží převážně z Číny.
Zajímavá je struktura dováženého/vyváženého zboží, ze které vyplývá, že se stále ve větší míře dovážejí elektronické díly a součástky ICT (více než 50 % veškerého dovezeného ICT zboží), směrem za naše hranice směřuje ponejvíce spotřební elektronika a počítače s jejich příslušenstvím.
V roce 2009 patřila Česká republika mezi 10 největších vývozců ICT zboží ze zemí OECD. Ze zemí EU byl pouze v Maďarsku a na Slovensku podíl ICT zboží na celkovém vývozu větší než u nás.

ICT sektor a ekonomická krize

V roce 2009 bylo v ICT sektoru zaměstnáno 141 tis. osob a jejich podíl na celkové zaměstnanosti v ČR dosáhl 2,7 %. Ze sledovaných skupin činností patřící do ICT sektoru došlo meziročně k nárůstu počtu zaměstnaných osob pouze v IT službách. Naopak poměrně významně meziročně poklesl počet osob pracujících ve výrobě ICT (ICT průmysl) a dlouhodobě klesá počet lidí pracující v telekomunikacích. I v případě tržeb došlo kromě IT služeb ve všech sledovaných činnostech v ICT sektoru k meziročnímu poklesu. Na tvorbě HDP v Česku se ICT sektor podílel 4,5 %, a to především díky IT službám a Telekomunikačním činnostem, které dohromady tvoří 88 % z přidané hodnoty vytvořené v ICT sektoru.

Publikaci v tištěné podobě si lze zakoupit v prodejně ČSÚ, elektronická verze je volně dostupná na webových stránkách ČSÚ.