V pandemickém roce 2020 trávili lidé po celém světě mnohem víc času doma a tím narostl i význam digitálních finančních služeb a elektronického obchodování. Podle odborníků společnosti Kaspersky to ovšem zároveň znamenalo i podstatně častější využití nástrojů sociálního inženýrství v počítačové kriminalitě. Proto by finanční instituce i klienti měli znát typické způsoby podvodného jednání, aby se mohli lépe chránit.

Nejenže roste počet úspěšně odcizených účtů, ale ve 12 % podvodných incidentů došlo ke zneužití legitimních nástrojů pro vzdálenou správu (remote administration tools, RAT), mezi něž patří třeba aplikace TeamViewer. Díky těmto nástrojům se útočníci dostali k účtům, které chtěli napadnout.

Model „zachránce“ a „investor“

Tým pro prevenci podvodného jednání společnosti Kaspersky (Kaspersky Fraud Prevention) uvádí, že útočníci používali k napadání cizích účtů dvě hlavní metody, jež převažovaly již v roce 2019. Při využití první z nich se útočník tváří jako „zachránce“ – expert na počítačovou bezpečnost, který uživateli navrhuje určitý postup, aby svůj účet ochránil. Útočníci tvrdí, že došlo k nějakým podezřelým transakcím nebo k pokusům o ně, a nabízejí pomoc. V rámci „záchrany“ pak po klientech banky žádají, aby potvrdili svou identitu pomocí kódu zaslaného v SMS nebo jiné zprávě, případně aby zastavili „podezřelou transakci“ kliknutím na zaslaný odkaz či rovnou přesunuli své peníze na „bezpečný účet“. Útočníci mohou též vyhlédnutou oběť požádat, aby si nainstalovala aplikaci pro vzdálenou správu, aby šlo „problém“ na dálku vyřešit. Často se vydávají za zaměstnance největší banky v okolí a používají maskované telefonní číslo, které budí dojem, že bance skutečně patří.

Druhou metodou je tzv. „investor“. V tomto případě se útočník představí jako zaměstnanec investiční společnosti nebo jako investiční konzultant z banky. Nabídne klientovi, že mu pomůže k rychlému výdělku díky investici do kryptoměn či akcií – stačí rovnou poslat peníze, fyzická návštěva banky není nutná. K využití takové „investiční služby“ je opět zapotřebí, aby potenciální oběť zadala kód či navštívila odkaz zaslaný v SMS nebo v jiné zprávě či notifikaci.

Obr.: Rozdělení podvodného jednání podle typů (Kaspersky Fraud Prevention, 2020)

„Bankovní klienti si obecně hodně cení snadného přístupu ke svým účtům a jednoduchých bankovních transakcí. Dnes na tom záleží ještě mnohem víc než dřív. Proto jsme přesvědčeni, že je nutné veškerá finanční řešení účinně zabezpečit, a do toho patří i zabezpečení proti podvodům. Bezpečnostní řešení by ovšem nemělo žádným způsobem komplikovat využití produktů a aplikací. Samozřejmě je také nutné zákazníky pravidelně informovat o nových způsobech podvodného jednání, aby věděli, s čím se můžou setkat,“ vysvětluje Claire Hatcher, šéfka divize obchodního rozvoje Kaspersky Fraud Prevention.

K lepšímu zajištění ochrany jednotlivců i firem před podvodnými technikami, které se neustále mění a vyvíjejí, doporučuje společnost Kaspersky internetovým obchodníkům dodržovat následující pravidla:

• Omezte počet pokusů uskutečnit jednu transakci. Kyberzločinci mohou potřebovat více pokusů na zadání správných přístupových údajů. 
• Informujte své zákazníky o možných způsobech, které mohou útočníci používat. Pravidelně zákazníkům posílejte informace, jak odhalit pokus o podvod a jak se v takové situaci nejlépe zachovat. 
• Každoročně provádějte bezpečnostní audity a penetrační testy, abyste dokázali odhalit bezpečnostní problémy ve vaší firemní síti. 
• Vyčleňte ve své organizaci speciální tým, který se bude zabývat výhradně otázkami kyberbezpečnosti a bude schopen rozpoznávat a analyzovat nové způsoby podvodného jednání. 
• Zaveďte ve svých systémech vícefaktorovou autentifikaci, abyste minimalizovali riziko podvodného převzetí (krádeže) účtu. 
• Instalujte preventivní řešení, které lze snadno upravit v případě výskytu nových metod a způsobů útoků.