Praktické využití rozšířené reality pro zrychlení výroby i servisu

Konica Minolta oznámila, že po úspěšném absolvování několika pilotních testů uvede na český trh chytré brýle AIRe Lens, které fungují na principu rozšířené reality a umožňují zobrazovat jednotlivé výrobní kroky či servisní postupy v reálném čase přímo před očima pracovníka. Výrazně tak zkracují procesy na montážních linkách a zjednodušují poskytování servisních služeb. Nová technologie rovněž výrazně snižuje náročnost technického zaškolování zaměstnanců.



Brýle AIRe Lens již byly úspěšně otestovány ve firmách Siemens, Honeywell a AZ KLIMA. V České republice, jako v jedné z prvních zemí EU, budou chytré brýle v prodeji ve druhé polovině letošního roku.

„Výsledky testování potvrdily, že s našimi brýlemi se snížila časová náročnost montáže o 42 procent a doba zaškolování zkušenějším montážním technikem až o 89 procent,“ uvedl Pavel Čurda, generální ředitel Konica Minolta Business Solutions Czech, a dodal: „Uvedení technologie AIRe Lens na trh je pro nás o to významnější, že celý software vznikal pod rukama programátorů v našem brněnském inovačním centru.“

Chytré brýle AIRe Lens přináší nové přístupy také v oblasti servisních činností, což potvrdilo i testování v pilotním programu ve společnosti AZ KLIMA od září do prosince 2018. Princip zefektivnění servisu zde spočíval v online komunikaci technika na místě závady s expertem, který může z jedné centrály pomáhat mnoha méně zkušeným kolegům, nebo přímo zákazníkům. Specialistovi se v takovém případě na notebooku zobrazí vše, co vidí technik na místě. Tomu se naopak před očima, tedy na displeji brýlí, zobrazuje správný postup doporučený odborníkem. Vše je samozřejmě doplněno hlasovou komunikací a možností použít k práci obě ruce.

„Ověřili jsme si, že naši experti mohou přes AIRe Lens vzdáleně radit přímo technikům zákazníků, což zkrátí opravu v některých případech i na 15 minut,“ říká Karel Břenek, předseda představenstva společnosti AZ KLIMA s tím, že od ledna 2019 již využívají technologii AIRe Lens v ostrém provozu.

V oblasti průmyslové výroby nalezne technologie AIRe Lens uplatnění zejména tam, kde byly doposud využívány pokyny pro montáž a údržbu v papírové podobě. „V podstatě jsme opět zdigitalizovali dokumenty, s čímž máme již mnohaleté zkušenosti. V tomto případě ale s využitím rozšířené reality a zobrazení na displeji brýlí, které uživateli umožňují zůstat mobilní a mít obě ruce volné,“ vysvětlil Zdeněk Vrbka, Programme Manager AIRe Lens, s tím, že chytré brýle pomáhají stejným principem zefektivňovat také školicí procesy.



Stěžejní část AIRe Lens umístěná na hlavě váží pouhých 35 gramů a skládá se ze zobrazovacího displeje před jedním okem uživatele a kamery umístěné na obroučce brýlí. Součástí zařízení je rovněž výpočetní jednotka umístěná v malé krabičce, kterou lze upevnit za opasek nebo na paži a baterie s výdrží až 7 hodin. „Celkové provedení bylo našimi zaměstnanci přijato velmi pozitivně. Oceňovali zejména neomezený pohyb při práci, nízkou hmotnost zařízení a umístění a transparentnost displeje, který jim ve srovnání s jinými chytrými brýlemi zachovává široké zorné pole,“ informoval Julian Melsbach, projektový vedoucí společnosti Siemens.

Software AIRe Lens byl vytvořen v brněnském Business Innovation Center. To je jedno z pěti výzkumných a inovačních center Konica Minolta na světě. „Finální podoba systému pro chytré brýle vznikla na základě komunikace s potenciálními uživateli a zpětné vazby přímo od zákazníků,“ doplnil Innovation Programme Manager Tomáš Slavíček.


 
  

- PR -

Zpátky do lavic: Bez čeho se váš školák letos neobejde?

Aktovka, penál, iphone a notebook. Poradíme, jak vybrat techniku, která dítěti opravdu vydrží.

  

- PR -

Informační systém MoNET

Moderní GIS jako klíč k efektivní správě vodárenské infrastruktury pro města a obce


Vodárenská infrastruktura patří k systémům, u nichž se význam kvalitních dat a jejich dostupnosti naplno projeví až ve chvíli, kdy je potřeba rychle řešit konkrétní provozní situaci. Evidence vodovodních a kanalizačních sítí, jejich technických prvků, tlakových a monitorovacích zón, hydrantů, výustních objektů nebo vztahů k okolním pozemkům vytváří rozsáhlý datový celek, který už dnes není možné efektivně spravovat pouze pomocí tabulek, dokumentů a izolovaných aplikací. Moderní vodárenská organizace potřebuje mít informace o své infrastruktuře propojené, aktuální a dostupné lidem, kteří s nimi pracují v kanceláři i přímo v terénu.