Aktuality -> Analýzy - 14. 7. 2021 - Ing. Lukáš Grásgruber

Podle průzkumu Vodafonu jsou Češi opatrní při sdílení svých osobních dat

S těžko uvěřitelnými výsledky proběhl průzkum, který pro Vodafone realizovala agentura STEM/MARK. Podle něj jsou Češi velmi opatrní při sdílení svých osobních dat, nad sdílením svých dat přemýšlejí a naprostá většina z nás odmítá sdílet své osobní údaje, přístup k médiím, kontaktům či chování na stránkách. Ochotnější jsme prý jen při sdílení GPS polohy a nákupní historie, i v tomto případě ale nejde ani o polovinu Čechů.



Podle zjištění průzkumu, kterého se zúčastnilo celkem 509 respondentů, si většina z nás dobře rozmyslí, které údaje jsme technologickým společnostem ochotni poskytnout. A mezi těmi, které jsou nakonec lidé ochotní sdílet často nejsou ani ty základní. Devět z deseti Čechů odmítá sdílet osobní údaje jako je rodné číslo nebo osobní doklad, obsah e-mailu a zpráv nebo údaje o platební kartě. Osobní údaje a údaje o platební kartě si přitom více střeží ženy. Podíl mužů, kteří jsou tato data ochotni sdílet, je i více než dvojnásobný v porovnání s ženami.

Méně striktní jsou Češi ohledně sdílení fotografií a videí v telefonu nebo cloudu, kontaktů a zvuků z okolí přístroje. I tato data ovšem poskytne jen čtvrtina z nás. Chování v aplikaci nebo na webové stránce nechce sdílet polovina lidí. Také zde je očividná větší zdrženlivost žen, které jsou se sdílením těchto dat opatrnější. Odlišnost je patrná i u mladých ve věku 18—29 let, mezi kterými je na rozdíl od obecné populace více těch, kteří tato data ochotni sdílet jsou (50,5 %), než těch, kteří se o ně dělit nechtějí (42,6 %). Ochota sdílet chování v aplikaci nebo na webové stránce pak s rostoucím věkem klesá. Obecně jsou osobní údaje jako je rodné číslo, osobní doklady, jméno, příjmení, věk a bydliště ochotni více sdílet mladí Češi a muži.

GPS polohu, polohu na bázi vysílačů Wi-fi nebo mobilního signálu či nákupní historii je ochotna sdílet necelá polovina lidí. Podíl těch, kteří tato data sdílet nechtějí je jen o pár procent méně.

„Ve všech zdarma nabízených službách je uživatel produkt, informace o něm slouží k vytváření profilů pro cílení reklamy a společnosti jako Facebook, Google, Microsoft, Twitter, TikTok a další tímto způsobem vydělávají na uživatelích peníze,“ říká Daniel Dočekal, expert na sociální sítě a soukromí uživatelů.

O tom, že jsou pro technologické společnosti sdílená data uživatelů cenná, není pochyb. Většina z nás ale netuší, že hodnota dat, která si o naši online aktivitě ukládají internetové společnosti jako Facebook, Google nebo Twitter dosahuje stovek korun měsíčně. Facebook a Google patří k těm, kdo na datech uživatelů vydělávají nejvíce, běžně i 300 až 400 korun měsíčně. Vše se navíc odvíjí od země a stavu ekonomiky a v ročním měřítku pak uživatel Facebooku či Google může znamenat výdělek i čtyři až pět tisíc korun. Z průzkumu vyšlo najevo, že o reálné hodnotě má správné ponětí jen 20 % Čechů, třetina (34,8 %) pak nemá o hodnotě vůbec odhad a další třetina (32,2 %) věří, že se částka pohybuje od desítky tisíc korun výš. Nejčastěji takto tipovali mladí ve věku mezi 18—29 lety (43,6 %), kteří jsou právě ke sdílení dat nejméně zdrženliví.


 
  

- PR -

Čeští zaměstnanci už AI běžně používají,

ne vždy však bezpečným způsobem


Umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovních procesů. Dokazují to lednová čísla ČSÚ, podle kterých 18 % českých podniků s více než 10 zaměstnanci používá AI. Nejčastěji ji využívají velké firmy, a to dokonce více než polovina z nich. Spolu s popularitou umělé inteligence však přichází i negativní fenomén tzv. shadow AI. Jedná se o firmou neschválené využívání AI nástrojů, které může vyústit až v únik firemních dat.

  

- PR -

AI v ERP systému

Co v praxi funguje, jak to navrhnout a proč začít po krocích


Umělá inteligence je součástí každodenního života – od chytrých vyhledávačů přes automatické překlady až po plánování tras nebo generování obrázků. Ale co ERP systémy? Je správný čas zapojit AI právě sem? Určitě ano, ale smysluplně. Tak, aby zkrátilo cestu od otázky k odpovědi, od záměru k akci, a přitom udrželo to nejdůležitější: kontrolu, bezpečnost a auditovatelnost.