Aktuality -> Analýzy - 28. 12. 2016

Ohlédnutí za rokem 2016 z hlediska kybernetické (ne)bezpečnosti

Nejvýznamnější kybernetické hrozby v roce 2016 byly spojené s vydíráním, obchodováním s informacemi a snahami o vyvolání zmatku. Zahrnovaly nelegální obchod s desetitisíci ukradenými údaji o serverech, nabourané systémy bankomatů, ransomware a mobilní bankovní malware. Týkaly se také kyberšpionážních útoků či hackování a zveřejňování citlivých dat.



Uvedené kybernetické trendy, jejich dopad a statistická data jsou podrobně popsány v pravidelné výroční zprávě Kaspersky Security Bulletin Review a Satistics. Najdete zde mimo jiné informace o tom, že v průběhu roku 2016:

  1. Nelegální kybernetický obchod opět vzrostl a je sofistikovanější než kdy dříve – příkladem může být xDedic, nelegální tržiště s více než 70 000 ukradenými údaji serverů. Kdokoli si tu může koupit přístup k hacknutému serveru, například připojenému do vládní sítě členské země EU, za pouhých 6 dolarů.
  2. Největší finanční krádež ve výši 100 milionu dolarů neproběhla na burze cenných papírů, jak by se dalo očekávat, ale zneužitím transakcí systému SWIFT.
  3. Kritická infrastruktura je znepokojivě náchylná ke zneužití. Na přelomu let 2015 a 2016 kybernetický útok BlackEnergy na ukrajinský energetický sektor vypojil rozvodovou síť z provozu, vymazal data a spustil DDoS útok. V roce 2016 analytici Kaspersky Lab testovali kontrolní průmyslové systémy (ICS), přičemž v tisících případů po celém světě u zařízení připojených na internet objevili bezpečnostní nedostatky. Konkrétně u 91,1 % zařízení přišli na zranitelnosti, které by mohly vést ke zneužití třetí stranou.
  4. Proběhly velmi promyšlené cílené útoky. Důkazem toho byla pokročilá modulární kyberšpionážní skupina ProjectSauron APT, která přizpůsobovala své nástroje konkrétním obětem. Tím minimalizovala možnost odhalení prostřednictvím indikátorů napadení (IoCs).
  5. Obrovské množství online dat může ovlivnit, co si lidé myslí a v co věří. Příkladem toho byla kampaň ShadowBrokers a další případy zveřejňování osobních či politických dat.
  6. Zařízení internetu věcí, jako jsou kamery nebo DVD přehrávače, se staly součástí kybernetických útoků. Je více než jasné, že botnetové útoky, jakým byl Mirai, jsou pouhým začátkem.

 
  

- PR -

Čeští zaměstnanci už AI běžně používají,

ne vždy však bezpečným způsobem


Umělá inteligence se stává běžnou součástí pracovních procesů. Dokazují to lednová čísla ČSÚ, podle kterých 18 % českých podniků s více než 10 zaměstnanci používá AI. Nejčastěji ji využívají velké firmy, a to dokonce více než polovina z nich. Spolu s popularitou umělé inteligence však přichází i negativní fenomén tzv. shadow AI. Jedná se o firmou neschválené využívání AI nástrojů, které může vyústit až v únik firemních dat.

  

- PR -

AI v ERP systému

Co v praxi funguje, jak to navrhnout a proč začít po krocích


Umělá inteligence je součástí každodenního života – od chytrých vyhledávačů přes automatické překlady až po plánování tras nebo generování obrázků. Ale co ERP systémy? Je správný čas zapojit AI právě sem? Určitě ano, ale smysluplně. Tak, aby zkrátilo cestu od otázky k odpovědi, od záměru k akci, a přitom udrželo to nejdůležitější: kontrolu, bezpečnost a auditovatelnost.