Aktuality -> IT společnost - 13. 10. 2016

Ohlédnutí za konferencí projektového řízení

konference Projektové řízeníPoslední letní dny letošního roku patřily tradiční konferenci projektového řízení. Letošního, již 8. ročníku, se zúčastnilo rekordních 190 účastníků. Hlavním motivem konference byla různorodost pohledů na metody a postupy projektového řízení. Řada přišla ale i na lepší využití lidského mozku, nebo přípravu kvalitní kávy.



První den konference

Úvodní přednáška Martina Klusoně ze společnosti Symphera odkazovala svým názvem na motto letošní konference: Dobrý sluha, špatný pán. „Pokud mi to nepomáhá, já to nechci,” tvrdí Martin Klusoň na adresu různorodých best practices, kterými se může projektový manažer inspirovat. Pokud mu pro konkrétní případ nevyhovují standardy, neměl by se je bát změnit.

Janka Chudlíková se ve své přednášce zase zaměřila na neurovědu a poznatky o lidském mozku. Mozek totiž obvykle z více než 90 % vykonává opakované a známé činnosti. „V tomto případě jedeme takzvaně na ještěrku,” popisuje Chudlíková, „když zapojíme neocortex, „Nea“, můžeme se učit novým věcem a sami rozhodovat o způsobu, jakým problémy vyřešíme”.

O praktické zkušenosti z projektů pro veřejnou zprávu a Evropskou Unii se podělil Tomáš Mann z Deloitte Advisory. Za jednu z nejobtížnějších oblastí označil komunikaci a stakeholder management. „Pro projektové řízení ve veřejné správě je typická fascinace nástroji, zejména v oblasti vědy a výzkumu,” uvádí jako další zajímavou odlišnost Mann.

Konference Projektové řízení

Přednáškový blok prvního dne zakončila interaktivní diskuse na ožehavé téma: Klasické projektové řízení, nebo agilní metodika? Kromě Martina Klusoně se diskuse zúčastnili i Boris Zovčák z E-commerce holdingu a Zbyněk Šlosar z Unicorn Systems. Na závěr živé diskuse se účastníci shodli na tom, že projekt hlavně musí být správně řízen, měl by mít ošetřená rizika a nastavenou komunikaci se stakeholdery. Pak možná ani není potřeba rozlišovat, zda jde o agilní metodiku, klasické projektové řízení nebo směsici obou přístupů.

Workshopy prvního dne se věnovaly kariéře projektového manažera, představení nové verze Standardu IPMA, vedení virtuálních týmů, novým technologiím, které přijdou po Agile nebo DevOps, nebo přípravě kvalitní kávy.

Druhý den konference

Roman Slivka z IBM zahájil druhý den přednášek důrazem na výběr správné metodiky. „Během své praxe jsem se setkal s několika odstrašujícími příklady špatného použití metodologie, které by bylo možné umisťovat jako varování na příručky projektového řízení”, říká Slivka a dodává „Řiďte projekty tak, abyste z toho měli radost vy.”

Poznatky ze světa projektového řízení pro malé a střední firmy přinesl ve své přednášce Zbyněk Šlosar. Zdůraznil, že velký problém pro menší firmy mohou být změny. „Vždycky je důležité uvědomit si, jak projekt vnímá zákazník,” říká Šlosar, „i malý projekt si zaslouží špičkového projektového manažera.”

Konference Projektové řízení, workshop
Workshop

Prakticky pojatou přednáškou pokračovali Marek Adamec a Petr Zeman z ČSOB. Představili rozdíl mezi projektem a programem a zabývali se podrobněji některými specifiky programového řízení.

Na závěr přednáškové části představili Petr Janiš a Pavel Šmejkal výsledky dotazníkového průzkumu mezi českými projektovými manažery.

Workshopy druhého dne se věnovaly praktickému využití SCRUM, významu komunikace v projektovém řízení, tréninku vlastního mozku, doplnění přednášky o programovém řízení nebo know-how projektového řízení, které se skrývá v populární kultuře.


 
  

- PR -

Eloquens: e-mailová automatizace s podporou AI

E-mail se stal páteří firemní komunikace a očekává se, že do roku 2026 dosáhne celosvětový počet firemních uživatelů elektronické pošty 4,73 miliardy. E-mail sice umožňuje okamžitou komunikaci napříč organizacemi, ale jeho skutečné náklady jako čas, produktivita a ztracené příležitosti jsou často přehlíženy. 

  

- PR -

Udržitelnost vyžaduje nový přístup k využívání energie v éře umělé inteligence

Rostoucí zájem o generativní umělou inteligenci vedl k výraznému nárůstu poptávky po výkonných výpočetních systémech. S tím ruku v ruce roste i spotřeba energie a náklady s tím spojené, a tento trend bude nadále pokračovat. Od svého vzniku se velikost modelů umělé inteligence exponenciálně zvětšuje. A větší modely znamenají výkonnější systémy, nebo delší dobu výpočtů a obojí vyžaduje více energie.