Aktuality -> IT společnost - 19. 3. 2018

I nevidomí a slabozrací chtějí platit online

Průzkum, který si mezi 160 nevidomými a slabozrakými klienty 3 českých TyfloCenter udělal Nadační fond FriendlyVox, dokládá, že si dosud si drtivá většina z nich na správu svých účtů přes internet zkrátka netroufne. Ze 160 oslovených nevidomých a slabozrakých uživatelů počítače zvládá internetové bankovnictví pouze 28, přitom zájem o tuto službu by mělo dalších 103 dotázaných.



„Jsme v denním kontaktu se zrakově znevýhodněnými napříč celou ČR a všichni říkají to samé – online přístup k bankovnímu účtu by jim významně usnadnil život. Bohužel, aplikace vyvinuté bankami jsou pro odčítací programy, které zrakově postižení při práci s počítačem používají, příliš složité,“ říká Robert Štěrba ze správní rady Nadačního fondu FriendlyVox. „Řešení by přinesla aplikace vyvinutá s ohledem na specifické potřeby zrakově postižených,“ dodává. Na projektu již FriendlyVox pracuje, termín realizace se odvine od toho, kdy nadace získá dostatek peněz na financování záměru.

V České republice žije přibližně 100 000 zrakově postižených, internetové bankovnictví nemohou používat zdaleka všichni, kteří by o ně měli zájem. „Kvalita služeb, které český bankovní trh nevidomým nabízí, je nedostatečná. V důsledku toho používá internetové bankovnictví pouze několik set uživatelů,“ říká vedoucí katedry financí Fakulty ekonomických studií Vysoké školy finanční a správní doc. JUDr. Ing. Otakar Schlossberger, Ph.D.

Zásadní změnu přinese nová evropská direktiva o platebním styku (takzvaná PSD2), která vstoupila v platnost v lednu tohoto roku. Podle ní jsou banky povinny otevřít své systémy třetím stranám. „V praxi to znamená, že budeme schopni zrakově postiženým prostřednictvím našeho portálu nabídnout přístup do ‚jejich‘ banky. A to způsobem, který bez problémů zvládnou,“ doplňuje Štěrba.

Projekt, jenž vzniká v Brně, hodnotí specialista na přístupnost Radek Pavlíček. Ten se této tematice věnuje ve středisku Teiresiás na Masarykově univerzitě a píše o ní na blogu Poslepu.cz. „Jeho výhoda bude spočívat v jednoduchém rozhraní, se kterým se bude moci uživatel snadno naučit pracovat. A když se nevidomý klient například rozhodne změnit banku, bude stále používat stejné rozhraní. Nic se pro něj nezmění,“ uvádí Pavlíček.

Univerzální bankovní rozhraní bude uživatelům plnohodnotně sloužit pouze v případě, kdy bude součástí stávajícího a fungujícího systému asistivních technologií pro zrakově postižené. „Vytvoření jednotného rozhraní je bezesporu krok správným směrem. V případě slabozrakých a nevidomých je ale třeba myslet i na to, že kromě přátelštějších bankovních portálů musejí uživatelé umět používat ozvučený mobilní telefon kvůli potvrzovacím SMS či pracovat s e-mailem, aby si dokázali přečíst třeba smlouvu v PDF, kterou jim banka pošle,“ říká Pavlíček.

PSD2 znamená revoluci na poli bankovnictví a podnikání v oboru moderních finančních technologií. „Oba segmenty spolu musejí začít spolupracovat. Co se zrakově postižených týče, pro banku bude levnější umožnit vstup firmě, která takové rozhraní už nabízí. Odstranění bariér mezi zrakově handicapovanými je součástí společenské odpovědnosti firem,“ dodává Schlossberger.


 
  

- PR -

Když Excel nestačí: Moderní evidence a plánování pracovní doby ve zdravotnictví

Plánování směn ve zdravotnických zařízeních je mnohem víc než administrativní rutina. Ovlivňuje provoz oddělení, dodržování zákonných pravidel, mzdové náklady i spokojenost zaměstnanců. Článek ukazuje limity tradičního plánování v tabulkách a přínosy centralizovaného systému propojeného s docházkou, personalistikou, mzdami a zaměstnaneckým portálem.

  

- PR -

Díky digitalizaci zvládneme více zakázek se stejným počtem servisních techniků,

říká Jana Dupalová, manažerka kvality společnosti ERILENS


Ing. Jana Dupalová je manažerkou kvality ve společnosti ERILENS, která se zabývá instalací a servisem stropních zvedacích systémů pro imobilní osoby. Dříve se v této firmě potýkali s extrémním množstvím administrativy v papírové podobě, která zdržovala servisní techniky a komplikovala plánování. Problémem byla i chybovost, nepřehlednost a složitý přístup k potřebným informacím. Proto firma hledala způsob, jak celý proces evidence zakázek zefektivnit. Optimální řešení našla v systému Digio, díky kterému nastoupila cestu od papírování k digitálnímu servisu.