Aktuality -> Analýzy - 21. 1. 2005

Největší slabinou projektového řízení bývá komunikace

Z analýzy konzultační a technologické společnosti Logos jednoznačně vyplývá, že zdárné dokončení softwarových IT projektů je hlavně podmíněno schopnostmi projektového manažera. K podobným závěrům došla i studie The Standish Group, podle níž 97 procent projektů, které byly dokončeny včas a v rámci daného rozpočtu, mělo za kormidlem zkušeného projektového manažera. Další příčku obsadily faktory, jako jsou jasná definice cílů projektu a podpora ze strany managementu, které následuje faktor zapojení budoucích uživatelů.

Hlavní faktory ovlivňující úspěšnost projektu
Zkušenosti projektového manažera
19 %
Jasné obchodní cíle projektu
17 %
Podpora managementu
14 %
Zapojení budoucích uživatelů
11 %
Pevná definice základních požadavků
11 %
Jednoduchý a přesně definovaný rámec projektu
8 %
Ověřená softwarová platforma
7 %
Projektová metodika
7 %
Spolehlivé odhady
5 %

Ze studie úspěšnosti projektů realizovaných společností Logos vyplývá několik důležitých doporučení, která v průběhu projektu mohou výrazně ovlivnit jeho úspěšnost. Mezi ně patří zejména důkladné provedení počáteční analýzy projektu a závěrečné otestování celého systému. Kvalitní analýza výrazně snižuje cenu projektu – podle zkušeností společnosti Logos až o desítky procent. Analýza totiž formalizuje požadavky zákazníka a jasně definuje, čím se bude projekt zabývat. Cenu je pak možné stanovit mnohem přesněji a financování se stává průhledným. Zároveň do určité míry eliminuje případná mylná očekávání. Úspěšný vývoj by měl být vždy zakončen kvalitním otestováním celého sytému. Tak se zaručí jeho spolehlivost a odstraní případné nedostatky ještě před předáním zakázky klientovi. Praktickým doporučením je také zdokumentování celého softwarového řešení profesionálními dokumentaristy. Dokumentaristé fungují často i jako školitelé.

 
  

- PR -

Informační systém MoNET

Moderní GIS jako klíč k efektivní správě vodárenské infrastruktury pro města a obce


Vodárenská infrastruktura patří k systémům, u nichž se význam kvalitních dat a jejich dostupnosti naplno projeví až ve chvíli, kdy je potřeba rychle řešit konkrétní provozní situaci. Evidence vodovodních a kanalizačních sítí, jejich technických prvků, tlakových a monitorovacích zón, hydrantů, výustních objektů nebo vztahů k okolním pozemkům vytváří rozsáhlý datový celek, který už dnes není možné efektivně spravovat pouze pomocí tabulek, dokumentů a izolovaných aplikací. Moderní vodárenská organizace potřebuje mít informace o své infrastruktuře propojené, aktuální a dostupné lidem, kteří s nimi pracují v kanceláři i přímo v terénu.