Aktuality -> IT Projekty - 25. 11. 2019

Máte auto s adaptivním tempomatem?

Zapojte se 6. prosince do experimentu ČVUT

Co se stane, když se na jedné z českých dálnic vytvoří kolona z 8 a více aut, jejichž řidiči mají zapnutý tzv. adaptivní tempomat? Jak přibývající počet vozidel s touto technologií, která se označuje za předstupeň autonomního řízení, ovlivní plynulost silničního provozu? Tyto otázky si klade tým docenta Zdeňka Huráka z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT. Pokud máte vůz s adaptivním tempomatem a chcete si vyzkoušet jeho vlastnosti, můžete se nyní zapojit do experimentu, který se uskuteční 6. prosince od 10 hodin na Veřejném mezinárodním letišti v Mnichově Hradišti.



Adaptivní tempomat (angl. adaptive cruise control, ACC) je technologie, kterou dnes znají hlavně řidiči aut s vyšší výbavou. Na rozdíl od běžného tempomatu dokáže ACC automaticky upravovat nastavenou rychlost jízdy podle vozidla, které jede vpředu ve stejném pruhu, a udržovat od něj bezpečnou vzdálenost. „Co se ale stane, pokud se za sebe zařadí několik vozů se zapnutým adaptivním tempomatem?“ ptá se docent Zdeněk Hurák z FEL ČVUT. „Dnes je takových aut na českých silnicích zatím málo, a tak je tento scénář poměrně málo pravděpodobný, v budoucnosti k němu ale může nastat častěji. Jaký dopad to bude mít na dopravu? Budou se auta s ACC chovat lépe v kolonách při dopravních zácpách? Nebo budou dopravní zácpy ve skutečnosti zhoršovat?“

Dosavadní studie svědčí o řetězové nestabilitě – co to znamená?

V poslední době se v odborných publikacích na toto téma objevilo několik studií. Jedna z nich s názvem “Are commercially implemented adaptive cruise control systems string stable?”* z května 2019 popisuje experiment provedený s vozy dostupnými na americkém trhu a ukazuje, že při vytvoření konvoje 8 aut (první bez adaptivního tempomatu a sedm následujících s ním) se projevuje tzv. řetězová nestabilita, tedy že změny rychlosti prvního auta se při prostupu kolonou zesilují. Článek inspiroval docenta Zdeňka Huráka k ověření těchto výsledků. „Náš experiment je navržený podobně jako ten americký. Zajímá nás, zda se konvoj bude chovat stabilně a zda naše měření potvrdí výsledky studie i s auty, která jsou v provozu na evropském trhu,“ uvádí Hurák.

Přihlaste se do experimentu 6. prosince na letišti v Mnichově Hradišti

Výzkumníci z FEL ČVUT se rozhodli provést experiment bez přímé spolupráce s automobilkami. V duchu tzv. citizen science (občanské vědy) zvou dobrovolníky, kteří vlastní libovolný model vozu s adaptivním tempomatem a chtějí přispět k vědeckému výzkumu a k lepšímu pochopení dynamiky kolon složených z takto vybavených aut. „Chceme simulovat situaci, která může reálně nastat na některé z českých dálnic, kde se náhodně potkávají různé značky vozů,“ pokračuje Zdeněk Hurák. „Plánujeme, že v chráněném prostředí na letišti v Mnichově Hradišti sestavíme kolonu až 15 dobrovolnických aut a změříme její chování.“

Zájemci o účast se mohou zaregistrovat na stránce projektu, kde uvedou specifikace svého vozu a kontaktní údaje. Výzva je otevřená do naplnění potřebného počtu vozů včetně náhradníků, vybraní dobrovolníci získají potvrzení a další informace do druhého dne od registrace.

*„Jsou komerčně implementované systémy ACC řetězově stabilní?“


 
  

- PR -

I malé firmy jsou terčem kybernetických útoků Jak se jim mohou bránit?

Mnoho drobných podnikatelů a majitelů menších firem si myslí, že kybernetické útoky se jich netýkají. „Proč by si zrovna mě hacker vybíral?“ říkají si, protože věří, že jejich „malý“ byznys není pro útočníky zajímavý. Realita je ale jiná. Malé podnikatelské subjekty, která často nedisponují rozsáhlým řešením kybernetické bezpečnosti, jsou pro hackery naopak snadnějším, a o to atraktivnějším cílem.

  

- PR -

Specializovaná vyhledávací řešení překonávají generativní AI

V kontextu neutuchajícího zájmu o generativní AI se nás zákazníci často ptají: "Co nabídnete oproti AI?" Správá otázka ovšem zní: Co vlastně mohou generativní AI řešení nabídnout oproti specializovaným vyhledávacím systémům pro firemní data?