Aktuality -> Analýzy - 13. 3. 2017

Firmy zatím tápou kolem nařízení GDPR

gdprSpolečnost ESET ve spolupráci s IDC připravila průzkum, ve kterém zjišťovala přístup malých a středních firem v České republice a dalších evropských zemích k novému nařízení EU o obecné ochraně údajů (GDPR) a zabezpečení koncových zařízení. Výsledky průzkumu, kterého se účastnilo více než 700 společností ukazují, že firmy zatím tápou kolem nařízení GDPR, které jim přitom už brzy začne hrozit likvidačními pokutami.



Téměř 78 procent osob s rozhodovacími pravomocemi v oblasti IT buď postrádalo informace o dopadech regulace na jejich organizaci, nebo si jich nebyly zcela vědomy. Z těch, co mají ponětí o GDPR, pouze 20 procent uvedlo, že jsou s tímto nařízením již nyní plně kompatibilní. Celých 59 procent firem deklarovalo, že na tom pracuje a 21 procent přiznalo, že na GDPR nejsou vůbec připraveny.

Dalším zajímavým zjištěním IDC je přístup malých a středních firem v EU k šifrování a dalším formám ochrany systémů a dat. „Mnohé organizace uznávají, že jejich stávající antivirové programy neposkytují dostatečnou ochranu před aktuálními hrozbami, a polovina respondentů uváděla tento problém jako jeden z hlavních úkolů pro nejbližší budoucnost – buď posílením ochrany, nebo alespoň její aktualizací,“ uvedl Mark Child z IDC.

„Celkem 63 procent potvrzených průniků k citlivým datům je přičítáno krádeži nebo prolomení hesla, což naznačuje kritickou potřebu dodatečného nebo alternativního autentizačního zajištění. Anonymizace dat je jednou z cest, další je šifrování. Obě možnosti mají svá pro i proti. Šifrování sice tento problém řeší, ale – alespoň donedávna – bylo vnímáno jako příliš složité a nákladné na to, aby je mohly používat malé a střední firmy,“ dodal Child.

Jaká bezpečnostní řešení používají firmy oslovené v průzkumu?

Zdroj: IDC, 2016
 

Zdroj: IDC, 2016

Pozn. red.: Nařízení GDPR je příkladem, jak Evropská unie pokračuje ve svém úsilí znepříjemnit a ztížit zejména malým firmám podnikání. Pod záminkou všeobecného blaha vymýšlí byrokratická nařízení, která přináší firmám zbytečné náklady, obtěžují uživatele, ale v důsledku nepřináší nic pozitivního. Jako příklad uveďme povinné oznámení o využívání cookies, které nás dnes zcela zbytečně obtěžuje prakticky na všech webových stránkách. Kolik úsilí muselo být v součtu vynaloženo, abychom se na každém webu dozvěděli, že existují nějaká cookies a používají je prakticky všichni? Nebylo by lepší takové úsilí věnovat něčemu smysluplnému v zájmu konkurenceschopnosti evropských firem?

Snad nejvážnějším ze škodlivých důsledků nařízení evropských byrokratů je zhoršení pozice malých firem vůči velkým korporacím. Malé firmy se většinou musejí vypořádat se stejnými nařízeními, přestože jejich možnosti a kapacity jsou řádově menší. Nevěřte tedy prohlášením politiků o podpoře malého a středního podnikání. Opak je pravdou. Daňová a byrokratická zátěž v EU jednoznačně znevýhodňuje malé firmy.


 
  

- PR -

Eloquens: e-mailová automatizace s podporou AI

E-mail se stal páteří firemní komunikace a očekává se, že do roku 2026 dosáhne celosvětový počet firemních uživatelů elektronické pošty 4,73 miliardy. E-mail sice umožňuje okamžitou komunikaci napříč organizacemi, ale jeho skutečné náklady jako čas, produktivita a ztracené příležitosti jsou často přehlíženy. 

  

- PR -

50 (v)tipů paní Teskové #3: Alerty nejsou hlášky na okrasu

a co s nimi dělat, než se z vás stane klikací zombie


V minulém díle jsme si povídali o SIEMu – nástroji, který vezme hromadu logů, protřese je jako zkušený detektiv důkazní materiál a začne hledat vzory, stopy a souvislosti. Nejde jen o to, vědět, že „se něco stalo“. SIEM vám pomáhá pochopit, co přesně, proč, kdy, kde a s čím to souvisí. Je to takový digitální Sherlock Holmes, jen místo dýmky má datové konektory a místo lupy korelační engine.