Aktuality -> Analýzy - 6. 2. 2024 - Ing. Lukáš Grásgruber

Čtvrtina firem vyřešila rizika generativní umělé inteligence tím, že její používání zakázala

I když bouřlivý rozvoj nástrojů a možností generativní umělé inteligence (GenAI) budí všeobecné nadšení, ve firemním prostředí je přístup k jejímu plnému nasazení opatrný. Podle studie Cisco Data Privacy Benchmark Study firmy v obavách o zneužití osobních údajů, ale třeba i únik citlivých obchodních informací využití GenAI limitují, a více než čtvrtina z nich dokonce její nasazení úplně zakázala.



Cisco Data Privacy Benchmark Study, která čerpá z odpovědí více než 2600 bezpečnostních expertů z firem ve 12 zemích celého světa, zjistila, že mezi hlavní obavy patří ohrožení právních předpisů a práv duševního vlastnictví organizace (69 %) a riziko vyzrazení citlivých informací veřejnosti nebo konkurenci (68 %). Většina dotázaných firem přitom zároveň přiznala, že kvůli těmto obavám GenAI kontroluje a její užívání limituje: 63 % respondentů zavedlo omezení pro zadávání dat, 61 % firem omezilo, které nástroje GenAI mohou zaměstnanci používat, a 27 % společností uvedlo, že jejich organizace prozatím aplikace GenAI zcela zakázala.

Čeho se nejvíce uživatelé obávají na GenAI

Současně už firmy ve výzkumu připustily, že jejich zaměstnanci do nástrojů GenAI zadávali problematická data, včetně informací o zaměstnancích (45 % dotázaných) nebo neveřejných informací o společnosti (48 % dotázaných).

„Organizace vnímají GenAI jako zásadně odlišnou technologii s novými výzvami. Více než 90 % respondentů se domnívá, že GenAI vyžaduje nové techniky správy dat a rizik, protože na tom závisí zachování důvěry zákazníků,“ uvedl bezpečnostní expert Cisco Milan Habrcetl.

Zdroj: Cisco 2024 Data Privacy Benchmark Study


 
  

- PR -

Informační systém MoNET

Moderní GIS jako klíč k efektivní správě vodárenské infrastruktury pro města a obce


Vodárenská infrastruktura patří k systémům, u nichž se význam kvalitních dat a jejich dostupnosti naplno projeví až ve chvíli, kdy je potřeba rychle řešit konkrétní provozní situaci. Evidence vodovodních a kanalizačních sítí, jejich technických prvků, tlakových a monitorovacích zón, hydrantů, výustních objektů nebo vztahů k okolním pozemkům vytváří rozsáhlý datový celek, který už dnes není možné efektivně spravovat pouze pomocí tabulek, dokumentů a izolovaných aplikací. Moderní vodárenská organizace potřebuje mít informace o své infrastruktuře propojené, aktuální a dostupné lidem, kteří s nimi pracují v kanceláři i přímo v terénu.