Aktuality -> IT společnost - 22. 9. 2016

Čeští IT studenti zaostávají v prezentačních dovednostech

Čeští studenti technických oborů mají se sebeprezentací problém. Potvrzuje to i studie The Erasmus Impact Study, která porovnává výsledky a schopnosti studentů na zahraničních stážích v celé sedmadvacítce. Na vině je především systém vzdělávání, respektive nízká pozornost věnovaná právě prezentačním dovednostem. V systému západního školství jsou studenti zpravidla již od útlého věku povinni prezentovat své projekty a referáty. Stejně tak jsou děti podporovány ve veřejném vystupování, aby neměly v budoucnu strach z publika.



Naši studenti technických škol jsou v tomto ohledu pozadu a mnoho z nich se setká s prezentováním před větším počtem lidí až na vysoké škole. Mnohdy ani tak nezískají potřebné zkušenosti. Problémem některých vysokých škol je totiž často neochota adaptovat se na komerční sféru a dynamický trh práce. Zachovávají si „vědecký přístup“, v rámci něhož jsou studenti připravováni pouze na prezentace vědeckých výsledků a tvrdých dat, což se podle docenta Romana Jaška z Fakulty aplikované informatiky UTB ve Zlíně viditelně projevuje: „Studenti technických oborů mají obecně horší prezentační a komunikační dovednosti než studenti oborů humanitních. Tito dokáží mnohdy daleko lépe a efektněji zacílit svou prezentaci a zaujmout tak i méně problematiky znalého posluchače. Uvedený nedostatek může pak být problémem při firemních prezentacích nebo při snaze o získání vhodného investora. I jinak výborný projekt tak může skončit v koši dříve, než dostane svou šanci na realizaci.“

Problém je i v samotných studentech a jejich nechuti se v komunikačních dovednostech zlepšovat: „I když na univerzitě nabízíme kurzy prezentačních a komunikačních dovedností, tak se jeví studentům technických oborů jako nezajímavé a jsou z jejich pohledu většinou ztrátou času. Kvůli podcenění významu prezentačních dovedností si jejich hodnotu studenti uvědomí až v okamžiku přímé konfrontace s praxí nebo při prezentaci vlastního školního projektu, což je ten lepší případ,“ dodává Jašek.

Vysoké školy si jsou vědomy tohoto problému a snaží se situaci zlepšit pomocí větší implementace prezentací do výuky a zavádění nových předmětů: „Do vybraných předmětů jsou zařazeny obhajoby projektů. Ke zlepšení prezentačních dovedností nabízíme také předměty jako Prezentační dovednosti, Rétorika, Komunikační dovednosti, Kultura projevu a tvorba textů nebo i Typografie a publikování,“ říká Doktor Bohuslav Křena, proděkan pro bakalářské studium Fakulty informačních technologií VUT v Brně.

Ke zlepšování prezentačních dovedností studentů přispívá i několik projektů a organizací. Patří mezi ně soutěž o nejlepší diplomovou práci v oborech informačních technologií IT SPY, kde právě prezentační dovednosti hrají jednu ze zásadních rolí v cestě za vítězstvím. „S prezentačními schopnostmi studentů mám zkušenosti nejen jako manažer, ale i pedagog, a musím říci, že jsou mnohdy špatné. Chybí nejen patřičná úroveň projevu, ale i zdravé sebevědomí, které ukáže, že si student za svým projektem stojí a věří mu. Soutěží IT SPY chceme mimo jiné rozvíjet i prezentační schopnosti studentů. V letošním ročníku byla například povinnou složkou přihlášky tisková zpráva, která představovala přihlášený projekt,“ říká Tomáš Krátký, manažer soutěže IT SPY a research and development director ve společnosti Profinit.


 
  

- PR -

Jak digitální transformace proměnila řízení výroby

v jedné z největších strojírenských firem na severní Moravě?


Když se v roce 2019 vedení společnosti OSTROJ a.s. rozhodovalo o modernizaci svého podnikových informačního systému, šlo o krok, který měl dalekosáhlý dopad. Firma s více než sedmdesátiletou tradicí patří mezi klíčové výrobce důlních strojů, dopravníkových systémů, speciálních bednění a dalších komplexních strojírenských výrobků. Za touto rozmanitostí se však skrývala i výzva – jak efektivně řídit výrobu a logistiku napříč několika divizemi a stovkami zaměstnanců.

  

- PR -

AI s úsudkem

Nová generace umělé inteligence nejen pro finanční svět


Představte si umělou inteligenci, která nejen přesně předpovídá, ale zároveň rozumí tomu, nakolik si svou predikcí může být jistá. Právě tato schopnost odlišuje bayesovskou AI od běžných algoritmů, které často fungují jako sebevědomé „černé skříňky“ bez hlubšího kontextu. Bayesovská AI napodobuje lidský úsudek – průběžně se učí z nových dat, přizpůsobuje své závěry, reflektuje změny prostředí a chápe hranice vlastních znalostí. V oblastech, kde je práce s nejistotou zásadní, představuje tato schopnost výraznou konkurenční výhodu.