facebook
Aktuality -> Analýzy - 18. 4. 2017 14:29

Češi si stále více uvědomují rizika spojená s internetem

Společnost Kaspersky Lab aktualizovala svůj Kaspersky kyberbezpečnostní index, který tvoří soubor ukazatelů hodnotících úroveň rizik, kterým čelí uživatelé po celém světě. Index v průběhu druhého pololetí roku 2016 zaznamenal pozitivní trend: množství lidí, kteří se zajímají o svou bezpečnost a jsou připraveni se chránit před kybernetickými hrozbami nepřetržitě stoupá.



Index se zakládá na celosvětovém online dotazování internetových uživatelů, které provádí Kaspersky Lab dvakrát ročně. Ve druhém pololetí loňského roku bylo osloveno 17 377 respondentů z 28 států včetně České republiky.

Za poslední rok doznal Index malých změn: hlavní ukazatele byly upraveny tak, aby přesněji reflektovaly digitální život uživatelů v různých zemích. V současnosti tak Kaspersky kyberbezpečnostní index zahrnuje následující tři hlavní ukazatele:

  • Lhostejní – podíl uživatelů, kteří nevěří, že by se mohli stát cílem kybernetického zločinu.
  • Nechránění – počet uživatelů, kteří na svých počítačích, tabletech a chytrých mobilech nemají nainstalované bezpečnostní řešení.
  • Napadení – procento uživatelů, kteří se stali obětí kyberzločinu. Ve druhém pololetí roku 2016 došlo k rozšíření seznamu incidentů tohoto ukazatele.

Všichni uživatelé, kteří využijí Kaspersky kyberbezpečnostní index, se nyní mohou například podívat na konkrétní data vztahující se k finančním ztrátám nebo údaje porovnat napříč různými uživatelskými skupinami (například využívání smartphonů americkými seniory a mládeží ve Švédsku).

Globální index za druhou polovinu roku 2016 (lhostejní – nechránění – napadení) se dá číselně vyjádřit 74 – 39 – 29. Index pro Českou republiku by ve stejném pořadí nabyl hodnot 88 – 36 – 25. To tedy znamená, že 74 % (v ČR 88 %) uživatelů nevěřilo, že by se mohlo stát cílem kyberútoku; 39 % (36 % v ČR) nevyužívalo bezpečnostní řešení na všech svých zařízeních a 29 % (v ČR 25 %) dotázaných bylo napadeno. V prvním pololetí roku 2016 vypadal index následovně: 79 – 40 – 29 (v České republice 91 – 35 – 28), což znamená, že o šest měsíců dříve věřilo více lidí ve svou nezranitelnost a nechtělo být chráněno bezpečnostním softwarem.

Procento globálních obětí kyberzločinců se v průběhu roku nezměnilo jen kvůli tomu, že se změnil ukazatel v indexu. Pro upřesnění tohoto tvrzení je nutné dodat, že seznam kybernetických hrozeb byl doplněn o „finanční podvody“ a „využití zařízení ke kybernetickým útokům“, bez nichž by tento ukazatel celosvětově napadených uživatelů dosáhl 27 % oproti 29 %. Ve skutečnosti tak ve druhém pololetí klesl počet obětí, přičemž zároveň vzrostl počet uživatelů, kteří si uvědomují nutnost vlastní ochrany.

Například počet uživatelů, kteří se setkali s malwarem klesl z 22 % na 20 %. Náklady vynaložené na minimalizaci dopadu infekce spadly ze 121 dolarů na 92 (z 3 045 Kč na 2 315 Kč). Nicméně se zvýšil podíl těch, kteří se stali obětí jiných druhů hrozeb. Množství obětí ransomwaru, phishingu, krádeže a úniku dat se totiž zvýšilo. Zároveň se také zvýšila průměrná částka, kterou online zločinci ukradli – ze 472 dolarů na 482 dolarů (zvýšení o více než 250 Kč).

Kyberbezpečnostní index kromě již zmiňovaných údajů na své stránce také zahrnuje informace, které dotvářejí celkový obrázek o moderním internetovém uživateli. Statistiky například ukazují, že se v běžné rodině neustále navyšuje počet k internetu připojených zařízení – od ledna do června 2016 jich bylo 5,9 na rodinu, od července do prosince 6,3. Prokazatelně více lidí také využívá internetové bankovnictví (59 % v prvním pololetí oproti 77 % ve druhém), nakupuje online (73 % oproti 90 %) a využívá digitální platební systémy (44 % oproti 65 %).

Více informací o Kaspersky kyberbezpečnostním indexu a online chování uživatelů z různých zemí, věkových skupin a pohlaví se dozvíte na tomto odkazu: https://index.kaspersky.com/.


 
POINT.X
  

- Inzerce -

Automatizace výdejů materiálu v procesu výroby

ControlSpousta firem jistě narazila na otázku, jak nejefektivněji vyřešit výdej materiálu v procesu výroby. Jedná se povětšinou o drobný materiál v řádu haléřů, jejichž správa prostřednictvím skladových zásob je spíše komplikovaná a náročná.