Z průzkumu technologické firmy Agnostix mezi více než 1000 respondenty napříč českou společností vyplynulo, že pouze 5 % dotázaných se v souvislosti s umělou inteligencí ničeho neobává. Ostatní jsou opatrnější a mají z umělé inteligence určitý respekt. „Je dobře, že ačkoliv Češi obecně umělé inteligenci fandí, zůstávají alespoň částečně obezřetní. Je to ostatně naprosto přirozená reakce na téměř vše nové, co se v našem životě objeví,“ popisuje Mário Mitas, spoluzakladatel společnosti Agnostix.

Nejvíce lidí má v souvislosti s umělou inteligencí obavu z jejího zneužití, ať už pro vojenské účely nebo kyberkriminalitu. Tento pocit sdílí téměř 6 z 10 lidí, a to prakticky bez ohledu na jejich věk nebo pohlaví. „Obava z vojenského využití je jistě oprávněná. Je ale potřeba upřesnit, že, navzdory laickému názoru, riziko nasazení umělé inteligence ve vojenském průmyslu nespočívá v tom, že by se umělá inteligence ‚vymkla kontrole‘. Riziko spočívá v míře správ­nos­ti rozhodování autonomních vojenských strojů,“ popisuje Mitas.

Nadpoloviční většina lidí (53 %) se také obává, že je umělá inteligence připraví o soukromí nebo lidský kontakt. Ztráty lidského kontaktu se výrazně více bojí ženy než muži. Zatímco tento strach sdílí 46 % mužů, v případě žen panuje obava o ztrátu kontaktu s lidmi u 60 % z nich. Z věkových skupin trápí úbytek lidského kontaktu nejméně mladou generaci do 26 let věku.

Mladí se naopak více než ostatní strachují o své soukromí. Že je bude stále někdo poslouchat nebo sledovat, se obává 56 % z nich. „Těmto myšlenkám rozumím, ale pokud člověk vlastní telefon, chodí na internet a pohybuje se na sociálních sítích, nejde o nic nového. Už dlouho žijeme v době, kdy nás stále někdo může sledovat nebo poslouchat. Teď jde jen o to tyto informace uhlídat a umět využít ve svůj prospěch schopnost strojů nám rozumět,“ říká Mitas.

Takřka přesně polovina dotázaných Čechů se v případě umělé inteligence obává vymknutí se z naší kontroly. Jde o názor, který převažuje více mezi staršími lidmi a také mezi ženami. „V tomto případě sehrála jistě významnou roli řada oblíbených sci-fi filmů s katastrofickými scénáři. Ve skutečnosti ale nic takového nehrozí. Dnešní umělá inteligence sice do jisté míry simuluje činnost mozku, ale to je vše, nemá vlastní vědomí, které by bylo dobré anebo špatné. A podle mě ani nikdy mít nebude,“ popisuje Mitas z Agnostixu.

Menšina lidí (45 %) se ve spojení s umělou inteligencí obává bezpečnosti, čímž je myšlena například bezpečnost v dopravě, pokud se postupem času začnou objevovat auta bez řidičů. Vůbec nejméně se však lidé obávají ztráty zaměstnání. Že jim nebo jejich blízkým umělá inteligence sebere práci, z toho má strach jen 28 % Čechů. Ve větší míře panuje tato obava mezi nekvalifikovanými pracovníky a také mezi lidmi, kteří pracují v prodeji nebo ve službách. Naopak nejklidnější jsou řídící pracovníci.

„Obecně platí, že umělá inteligence většinou nebude nahrazovat celé profese, ale spíše bude napomáhat s úlohami, které jsou dnes zbytečně pracné, anebo do jisté míry rutinní. Výjimečně mohou sice některé pozice zanikat, například v důsledku zavádění samoobslužných pokladen, ale stejně jako v minulosti se pro tyto profese objeví nové a mnohdy dokonce lepší pracovní pozice,“ dodává Mitas.