Nejčastěji se ve firmách pirátsky užívá software předních výrobců kancelářského softwaru, grafických a DTP programů, CAD a konstrukčního softwaru či antivirových aplikací. BSA se proto v říjnu tradičně zaměří na malé a střední firmy napříč všemi sektory s důrazem na kreativní a technické obory. Ve firmách podnikajících v oborech, jakými jsou výroba, reklama, konzultační služby, projekční činnost, návrh konstrukcí či design, se podle analýz vyskytuje nejvíce nelegálního softwaru.

K nelegálnímu užívání softwaru dochází často bez vědomí managementu či majitelů firem. Nejčastějším prohřeškem je instalace více kopií softwarů, než povoluje licenční smlouva. Dalším rizikem jsou zaměstnanci, kteří si nekontrolovatelně instalují software pro soukromé účely. Pokud firma nedělá pravidelné kontroly legálnosti softwaru, během krátké doby může v závislosti na své velikosti užívat nelegální software v hodnotě statisíců i milionů korun.

To se může vymstít právě managementu firem. Za užívání nelegálního softwaru ve firmě je totiž zodpovědný každý, kdo se na jeho šíření podílel, ať už aktivně, například jeho instalací, či pasivně – třeba tím, že jeho šíření toleroval nebo například i schválil. O míře odpovědnosti a výši trestu rozhoduje soud. Ten může uložit vysoké peněžité tresty, nařídit propadnutí věci, či dokonce uložit trest odnětí svobody až do výše pěti let.

Kromě trestů uložených soudem pachatelům hrozí i statisícové platby poškozeným výrobcům softwaru, kteří mohou žádat až dvojnásobek hodnoty nelegálně užívaného softwaru. Namísto 200 tisíc korun tak pachatelé mohou za software zaplatit až 600 tisíc korun: 400 tisíc jako kompenzaci a 200 tisíc za legální nákup licencí.