Aktuality -> IT Projekty - 29. 5. 2020 - Ing. Lukáš Grásgruber

Bezpečnostní rám z VUT automaticky hlídá správné ochranné vybavení

ASMOPřilba, rukavice, bezpečnostní postroj a zaměstnanec po schválení systémem vchází do výrobního prostoru. Po pípnuté čipové karty totiž rám automaticky rozpozná, zda je dotyčný správně ustrojen pro svou práci, nebo zda by si měl například některé z ochranných pomůcek nechat vyměnit, protože už skončila jejich životnost. S tímto zařízením přišli odborníci z Ústavu telekomunikací FEKT VUT. Bezpečnostní rám najde využití nejen v těžkém průmyslu, fungovat může i ve zdravotnictví.



„Náš systém umí spárovat vybavení s určitým zaměstnancem. Rám automaticky detekuje po pípnutí karty zaměstnance, zda má potřebné vybavení, a to podle přidělených štítků pro jednotlivé ochranné prvky, jako je například helma, maska nebo třeba ochranný štít,“ vysvětlil Petr Dzurenda z Ústavu telekomunikací, který na vývoji rámu pracoval 3 roky. Kromě bezpečnostního rámu je součástí systému i ruční čtečka, pokud by bylo potřeba zapojit do kontroly i obsluhu, která bude zaměstnance osobně skenovat na místě.

Systém navíc kontroluje i životnost jednotlivých ochranných pomůcek: „Můžeme zde vložit také informaci, kdy má dojít k revizi pracovního vybavení, tedy jakési datum exspirace. Systém pracovníka upozorní, že už je nutná kontrola jeho pomůcek, zda stále splňují svůj ochranný účel,“ naznačil Dzurenda. Ten na projektu ASMO (Automatizovaná správa a monitoring ochranného vybavení pro výrobní a rizikové prostory) pracoval pod vedením Jana Hajného, a to ve spolupráci s pražskou společností IMA.

Bezpečnostní rám měl být původně součástí expozice elektrofakulty v rámci mezinárodního veletrhu AMPER, který se z důvodu pandemie nemohl uskutečnit. Přitom právě tento systém by mohl najít uplatnění i ve zdravotnických zařízeních, kde může kontrolovat povinné ochranné prostředky lékařů či sester.
Kromě kontroly ochranných pomůcek u pracovníků může systém kontrolovat i přítomnost povinného vybavení v dané místnosti. Například je schopen registrovat zařízení jako jsou hasicí přístroje, detektory plynů, radiace nebo nebezpečných látek atd. „Použití systému zvýší bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců, sníží počet pracovních úrazů, zvýší efektivitu práce a také zjednoduší evidenci, manipulaci a revizi ochranných prostředků,“ vyzdvihl přednosti ASMO Dzurenda.

Automatizovaná správa a monitoring ochranného vybavení pro výrobní a rizikové prostory


Odborníci z VUT dlouho řešili i otázku ochrany soukromí, aby nebylo možné snadno sledovat pohyb zaměstnanců v prostoru. „Podařilo se nám najít kompromisní řešení, kdy uživatel není systémem přímo identifikován jako Jan Novák, ale je mu zde přiřazena určitá role, tedy je to kupříkladu dělník s přístupem do určitých prostor a s povinností nosit určité vybavení,“ doplnil Dzurenda. Prototyp bezpečnostního rámu je v tuto chvíli hotový a v červnu jej převezme pražská společnost IMA. Ta má už nyní první zájemce o instalaci na vstupních místech provozů z oblasti těžkého průmyslu.

 


 
  

- PR -

AI s úsudkem

Nová generace umělé inteligence nejen pro finanční svět


Představte si umělou inteligenci, která nejen přesně předpovídá, ale zároveň rozumí tomu, nakolik si svou predikcí může být jistá. Právě tato schopnost odlišuje bayesovskou AI od běžných algoritmů, které často fungují jako sebevědomé „černé skříňky“ bez hlubšího kontextu. Bayesovská AI napodobuje lidský úsudek – průběžně se učí z nových dat, přizpůsobuje své závěry, reflektuje změny prostředí a chápe hranice vlastních znalostí. V oblastech, kde je práce s nejistotou zásadní, představuje tato schopnost výraznou konkurenční výhodu.

  

- PR -

Jak digitální transformace proměnila řízení výroby

v jedné z největších strojírenských firem na severní Moravě?


Když se v roce 2019 vedení společnosti OSTROJ a.s. rozhodovalo o modernizaci svého podnikových informačního systému, šlo o krok, který měl dalekosáhlý dopad. Firma s více než sedmdesátiletou tradicí patří mezi klíčové výrobce důlních strojů, dopravníkových systémů, speciálních bednění a dalších komplexních strojírenských výrobků. Za touto rozmanitostí se však skrývala i výzva – jak efektivně řídit výrobu a logistiku napříč několika divizemi a stovkami zaměstnanců.