Aktuality -> Analýzy - 21. 2. 2013

Zaměstnanci si ponechávají firemní data a nevidí v tom nic špatného

Podle globální studie společnost Symantec si polovina zaměstnanců, kteří opustili nebo ztratili své zaměstnání v posledních 12 měsících, ponechala důvěrné firemní údaje, 40 % plánuje využít je ve svém novém zaměstnání. Výsledky ukazují, že postoje zaměstnanců a jejich přesvědčení o krádežích duševního vlastnictví (Intellectual Property IP) jsou v rozporu s převážnou většinou firemních politik. Zaměstnanci považují zcizení a používání důvěrných dat nejen za přijatelné, ale také věří, že to jejich společnost nezajímá. Pouze 47 % tvrdí, že jejich organizace v případě odcizení citlivých informací podniká patřičné akce v souladu s bezpečnostními politikami, 68 % říká, že jejich organizace žádné kroky k zamezení zaměstnancům používat důvěrná data a informace nepodniká. Organizacím se nedaří vytvořit takové prostředí a firemní kulturu, která by podpořila zodpovědnost a závazek zaměstnanců v oblasti ochrany citlivých dat.



Hlavní zjištění průzkumu:

  • Zaměstnanci přenáší citlivá data mimo společnost a nikdy je nemažou. 62 % zaměstnaců říká, že je přijatelné přenášet pracovní dokumenty do vlastních osobních počítačů, tabletů, smartphonú a on-line aplikací pro sdílení souborů. Většina nikdy nemaže údaje, které si přesunuli, protože v tom, že je mají u sebe, nevidí nic špatného.
  • Většina zaměstnanců si myslí, že používání dat převedených od předchozího zaměstnavatele, je v pořádku. 56 % zaměstnanců nevěří, že používání konkurenčních důvěrných informací je trestný čin; tento omyl přináší rizika stávajícím zaměstnavatelům, kteří jsou příjemci zcizených důvěrných dat ohroženi.
  • Zaměstnanci připisují vlastnictví důvěrných dat osobě, která je vytvořila. 44 % zaměstnanců věří, že pracovník, který vyvíjí pro firmu software, má vlastnický podíl na zdrojovém kódu a je to jeho práce a vynález, 42 % si myslí, že není trestným činem znovu použít zdrojový kód bez souhlasu v projektech pro jiné společnosti.
  • Organizacím se nedaří vytvořit kulturu bezpečnosti. Pouze 38 % zaměstnanců tvrdí, že jejich manažer považuje ochranu dat za obchodní prioritu, 51 % si myslí, že je přijatelné vzít si firemní data, protože jejich společnost neprosazuje striktní bezpečnostní politiky.

 

Doporučení:

  • Vzdělávání zaměstnanců: Organizace musí dát svým zaměstnancům vědět, že vynášení důvěrných informací je trestné. Ochrana duševního vlastnictví by měla být nedílnou součástí školení o bezpečnosti. 
  • Prosadit podepsání dohody o ochraně důvěrných informacích (NDA): V téměř polovině případů interních krádeží měla organizace dohodu o duševním vlastnictví se zaměstnancem, která sice naznačuje exitenci bezpečnostní politiky, ale bez pochopení zaměstnanců a účinného vynucení jejího dodržování je neefektivní. Zahrnutí jasné specifikace ochrany důvěrných informací do pracovních smluv a zajištění jejich dodržení při výstupním pohovoru vede k odpovědnosti zaměstnanců a nedochází tak k úniku firemních informací a tím i majetku firmy. 
  • Monitorovat technologie: Implementovat politiku ochrany dat, která sleduje nevhodný přístup a používání citlivých informací a automaticky upozorní zaměstnance na porušování, což zvyšuje povědomí o bezpečnosti a odrazuje od zcizení dat.

 

Průzkum společnosti Symantec „Co je vaše je i moje: Jak zaměstnanci přinášejí rizika odnášením vašeho duševního vlastnictví“ byla provedena Institutem Ponemon v říjnu 2012. Výsledky jsou založeny na odpovědích 3317 respondentů ze šesti zemí, USA, Velké Británie, Francie, Brazílie, Číny a Koreje.


 
  

- PR -

SMERO díky systému QI dosáhlo milionových úspor

Milion korun ročně ušetřený ve skladu, až 700 tisíc díky omezení reklamací a o třetinu více vyřízených objednávek se stejným počtem pracovníků. Takové výsledky zaznamenal velkoobchod s kancelářskými potřebami SMERO po zavedení firemního informačního systému QI (ERP). Dokládá je případová studie vyhodnocující přínosy implementace dokončené v roce 2016. Firma díky QI získala přesnější přehled o zásobách, zrychlila expedici a zjednodušila administrativu.

  

- PR -

Kdo může za pomalou aplikaci?

Zlínská nemocnice hledá odpovědi v síťových datech.


Když podniková aplikace reaguje pomalu, nemusí být problém v serverech ani v síti. Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně se o tom přesvědčila při řešení výkonových problémů, jejichž příčinu pomohla odhalit analýza síťového provozu. Kombinace Progress Flowmon a Progress WhatsUp Gold dnes nemocnici poskytuje lepší přehled o IT infrastruktuře a pomáhá jejímu IT týmu přesněji diagnostikovat incidenty.