Příkladem může být protokol SIP, který reprezentuje více než 49 % zjištěných skenů. Zranitelnosti tohoto protokolu, který se široce používá v telekomunikacích, mohou umožnit útoky na odposlech a podvody při volání. Například hackerská skupina APT28 použila legitimní pověření k získání počátečního přístupu, udržení a exfiltraci dat ze sítě oběti. Využili také výchozí hesla výrobců k získání přístupu do podnikových sítí prostřednictvím zařízení IoT, jako jsou telefony, tiskárny a dekodéry videa. Dalším příkladem je komunikační protokol Modbus TCP určený pro průmyslovou automatizaci, který v analýze představuje přibližně 1,6 % skenů. Úřady varují, že někteří aktéři pokročilých trvalých hrozeb umí získat plný systémový přístup k více zařízením ICS/SCADA.

 

„Neustálé změny v oblasti hrozeb jsou zde již několik desetiletí. Nejnovější vývoj však představuje zásadní posun, který je způsoben všudypřítomností umělé inteligence (AI). Útočníci v důsledku toho nejen zkoumají nové taktiky, ale také mění své obchodní modely. Díky těmto technologickým vymoženostem zrychlují své operace nebývalou rychlostí a zaměřují se na zranitelné oblasti, tráví více času plánováním a průzkumem, aby mohli provádět cílenější, účinnější a ničivější útoky,“ říká Ondřej Šťáhlavský, regionální ředitel společnosti Fortinet pro střední a východní Evropu a dodává: „Automatizace mění chování kyberzločinců ve všech fázích řetězce útoků. Zatímco čas bývá stejný, objem prováděných skenů zranitelností prudce roste. Hackeři automatizují své skenování, aby mohli efektivně prověřit všechny přístupové body, od cloudových rozhraní API až po provozní technologie. A darknetová fóra slouží jako rychle rostoucí trh se vším – od přihlašovacích údajů až po celé balíčky útočných sad. To poskytuje začínajícím i zkušeným kyberzločincům snadný přístup ke všemu, co je potřeba k provedení úspěšného narušení.“